Augustino politické manželství bylo nešťastné. Augusta a Vilém spolu měli časté konflikty, což vedlo k agresivním střetům.[zdroj?] V roce 1806 bylo Hesensko obsazeno Francií. Tou dobou byla Augusta s dětmi v Berlíně, a když Napoleonova armáda dorazila k Berlínu, musela zde Augusta kvůli svému těhotenství zůstat. Napoleon dal stráže kolem jejího domu a vydal rozkaz, že nesmí být zneklidněna.[zdroj?] Hesensko i Prusko bylo obsazeno a rodina byla v Exilu, takže Augustě chyběly peníze, a tak po porodu požádala o setkání s Napoleonem. Objevila se před ním s novorozenětem v náruči a s jedním ze svých dětí za ruku a požádala ho o příspěvek. Napoleon jí ho udělil.[zdroj?]
Po narození posledního dítěte v roce 1806 byl vztah mezi Augustou a Vilémem neoficiálně ukončen a v roce 1815 souhlasili s oddělením domácností. Auguata žila v paláci Schoenfeld, kde se stala proslulou salonistkou a centrem romantického Schoenfelder-circle, kam patřil Ludwig Hassenpflug, Joseph von Radowitz bratři Grimmové, a Vilém žil v jiné rezidenci s Emilií Ortlöppovou. Augusta uzavřela svůj salon v roce 1823 a v letech 1826 až 1831 žila v Haagu, Koblenzi, Bonnu a Fuldě. Do Kasselu se vrátila v roce 1831. augusta byla považována za dovednou malířku.
Manželství a potomci
Dne 13. února 1797 se Augusta v Berlíně provdala za prince Viléma Hesensko-Kasselského, nejstaršího syna lantkraběte Viléma IX. Hesensko-Kasselského. V roce 1803 bylo lantkrabství povýšeno na hesenské kurfiřtství a princ Vilém se stal v roce 1821 Vilémem II. Hesenským. Krátce po Augustině smrti se Vilém oženil se svou dlouhodobou milenkou, Emilií Ortlöppovou, hraběnkou z Reichenbach-Lessonitz, se kterou měl dalších osm dětí.