Narodil se 12. ledna 1916 v Hrdibořicích na Prostějovsku jako šesté z devíti dětí. Rodiče vlastnili malé hospodářství. Navštěvoval obecnou školu v Hrdibořicích a měšťanku ve Vrbátkách. Absolvoval předválečnou výcvikovou kampaň 1000 pilotů republice.[1]
Po německé okupaciČeskoslovenska 15. března 1939 se rozhodl emigrovat do Polska.[2] Se třemi kolegy, kteří také sloužili v československém letectvu, pak cestovali do Krakova, kde se údajně přihlásili na československém konzulátě.[3] Později s dalším československým vojenským personálem vyplul z Gdyně do francouzského Calais, kde byl přijat do Armée de l'Air.[2] Po kapitulaci Francie odešel do Anglie, kde vstoupil do RAF a byl přidělen k 313. československé stíhací peruti.
Za svůj čin obdržel 14.11.1941 Československou medaili Za chrabrost před nepřítelem, kdy dne 28.9.1941 oslepen palbou z flaku a vrtulí a křídlem narazil do telefonního sloupu. Navzdory poškozené vrtuli a náběžné hraně křídla a proraženému olejovému chladiči se mu za doprovodu Prokopa Brázdy a Václava Jíchy podařilo přeletět Lamanšský průliv.[4]
Dne 19. dubna 1944 tři československé stíhací perutě (310., 312. a 313. peruť) v čele s Wing CommanderemTomášem Vybíralem letěly ve formaci s bombardéry USAAF typu Martin B-26 Marauder.[3] Při přeletu nádraží v Mechelenu na ně zaútočily německé Messerschmitty Bf 109, přičemž však nedošlo k žádným ztrátám. Asi 10 mil severně od Bruselu byly československé perutě napadeny znovu německými Focke-Wulfy Fw 190. Arnošt Mrtvý, který letěl se svým Spitfirem LF Mk IXC MJ558 RY-B byl v 18 hodin 53 minut napaden Fw 190 německého pilota Wolfganga Neue,[3] který letoun Mrtvého sestřelil. Mrtvému se podařilo letoun opustit, avšak při klesání na svém padáku byl zastřelen německými vojáky.
Pocta
Je pohřben na hřbitově Schoonselhof v Antverpách. Jeho jméno je uvedeno na pomníku padlých letců, členů Hanáckého aeroklubu na olomouckémvojenském hřbitově.[5] Jeho pamětní deska je také vystavena v při vchodu do kaple sv. Floriana v rodných Hrdibořicích, kterou nechal zhotovit jeho bratr. Urna s hlínou z jeho hrobu byla v roce 1998 vložena Mgr. Boleslavem Povolným do krypty Památníku zahraničních letců v Prostějově.[6]
Osobní deník Mrtvého
Mrtvý si psal deník, kde vyjadřoval svoje pocity a poznatky v době pobytu v ČSR, Polsku, Francii a Anglii. Deník začíná 1. dubna 1939 a končí na začátku roku 1940 pobytem na letecké základně u jihofrancouzského Pau.[7]
Krátký úryvek
Paříž 29. srpna 1939
„
Dnes zase fachčíme jako koni. Ani by nás nemrzelo, ale když se francouzi ulejvají a ještě provokativně smějí, pak už neznáme horšího postupu. Jen kdyby už to prasklo, ať také oni poznají co je to zle.
“
Paříž 30. srpna 1939
„
Stále děláme to samé jako jiné předešlé dny. Tisk nějak ztichl a zdá se že to brzy praskne, ostatně, dovedem číst mezi řádky.
“
Paříž 1. září 1939
„
VÁLKA NĚMECKO – POLSKÁ Dnešního dne jsme se dočkali toho, na co my všichni češi zde i v „Protektorátu“ tak dlouho čekáme, totiž: Německo napadlo Polsko a to znamená válku. Jak pařížské deníky-zaznamenávají. V 1/2 9 hod dnes ráno překročila řískoněmecká armáda hranice Polska. Vojsko útočí 4 proudy ! Se strany Polska je hlášeno že v prvních hodinách bylo sestřeleno 15 říšských letounů. Z toho válečného konfliktu byla zde vyhlášena generální mobilizace. Záložníci opouštějí továrny, a nepřehledné proudy valí se městem. Že jsou dolekáni do jednoho nemusil bych se zmiňovat. Mobilizace byla vyhlášena 1/2 12 hod dopoledne. Co s námi teď udělají nevíme. Francouzi se diví jak můžeme být radí, když prý je válka, kdyby nám však rozuměli a s námi cítili, změnili by svoje mínění.
“
Reference
↑HORÁK, Václav. Hrdibořice: Historie a současnost. 1. vyd. [s.l.]: Obecní úřad Hrdibořice, 2004. 76 s.
