PROFILBARU.COM

Allschwil
	; znak ; vlajka
Poloha
Souřadnice	47°33′4″ s. š., 7°32′11″ v. d.
Nadmořská výška	285 m n. m.
Časové pásmo	UTC+01:00; UTC+02:00
Stát	Švýcarsko
Kanton	Basilej-venkov
Okres	Arlesheim
	Allschwil Allschwil, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	8,89 km²
Počet obyvatel	21 150 (2018)
Hustota zalidnění	2 379,1 obyv./km²
Správa
Oficiální web	www.allschwil.ch
PSČ	4123
Označení vozidel	BL
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Allschwil je město, ležící ve švýcarském kantonu Basilej-venkov. Žije zde přibližně 21 tisíc^[1] obyvatel. Nachází se v bezprostřední blízkosti Basileje a je také součástí basilejské aglomerace.

Geografie

Geograficky a kulturně patří Allschwil do oblasti Sundgau. Obec leží na jihozápadním okraji města Basileje a je ze dvou stran obklopena Francií. Kromě města Basileje sousedí se třemi obcemi Schönenbuch, Oberwil a Binningen v kantonu Basilej-venkov a s francouzskými obcemi Neuwiller, Buschwiller, Hégenheim a Saint-Louis. Allschwil je nejsevernější obcí kantonu Basilej-venkov. Rozloha činí 8,89 km², z čehož 42 % tvoří zastavěná plocha, 31 % zemědělská plocha a 27 % lesy.

Díky své poloze na venkově a blízkosti města Basilej patří Allschwil k oblíbeným místům pro bydlení v regionu Basilej v blízkosti centra města. Leží na soutoku dvou potoků (Lützelbach a Mülibach), které se na návsi spojují a vytvářejí řeku Dorfbach.

Allschwil má podle údajů z roku 2009 rozlohu 8,92 km². Z této rozlohy je 2,62 km², tj. 29,4 %, využíváno pro zemědělské účely, zatímco 2,41 km², tj. 27,0 %, je zalesněno.

Historie

Nálezy z doby kamenné, bronzové a římské svědčí o dlouhé historii osídlení obce. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1033 pod názvem Almswilre.^[2] Název místa je složen ze starohornoněmeckého osobního jména, pravděpodobně Alaman nebo Almar/Almer, a základu -wīlāri, který byl často používán Franky a Alamany k označení nových zemědělských osad.^[3]

Ve franské době patřil Allschwil k alsaskému vévodství a jako součást panství Birseck připadl v roce 1004 basilejskému knížecímu biskupství. V roce 1525 uzavřelo město Basilej s Allschwilem dočasně zastřešující smlouvu, která do roku 1595 zavedla reformaci.^[4] Během třicetileté války byla obec v roce 1634 vypleněna švédskými vojsky a od roku 1792 byla po určitou dobu součástí francouzských departementů Mont-Terrible a Haut-Rhin. Po rozpadu basilejského knížecího biskupství byl Allschwil na Vídeňském kongresu v roce 1815 připojen ke kantonu Basilej. Až do rozdělení kantonů na Basilej-město a Basilej-venkov v roce 1832 patřil Allschwil ke kantonu Basilej.^[2]

Po roce 1860 se zemědělská obec Allschwil proměnila v průmyslové město. Mnoho obyvatel pracovalo v továrnách v Basileji. Zemědělci pěstovali především obilí a zeleninu, kterou dodávali na nedaleký basilejský trh. Allschwil byl známý zejména díky bílému zelí. V letech 1897–1921 se zelí zpracovávalo v továrně na kysané zelí, kterou vybudovalo vesnické zemědělské družstvo. Koncem 19. století z obce zmizel len a vinice. V roce 1955 bylo v obci 63 zemědělských podniků, v roce 1965 jich bylo již jen 29 a v roce 1980 se počet zemědělských podniků jen nepatrně zvýšil na 31. Až do roku 1930 se v Allschwilu silně rozvíjel průmysl (především cihlářský, dále oděvní, kovodělný a strojírenský) a v roce 1910 pracovalo v průmyslu asi 73 % dělníků. V 70. letech 19. století bylo v Allschwilu otevřeno několik cihelen, včetně společnosti Passavant-Iselin & Co, která měla první lis na zámkové dlažby ve Švýcarsku. Společnost Passavant-Iselin & Co. byla v provozu až do svého uzavření v roce 1975. Většímu průmyslovému rozvoji bránila absence železničního spojení (v roce 1926 navržený železniční nákladní terminál nebyl nikdy realizován). Kromě toho s rozvojem rýnské lodní dopravy ztratil Allschwil svůj význam jako celní stanice. V roce 1905 byla otevřena tramvajová trať do Basileje. V roce 1910 dojíždělo z Allschwilu za prací asi 40 % pracujících, v roce 1990 to bylo již 79 %. V 21. století je Allschwil zaměřen na lehký průmysl včetně kovoprůmyslu, papírenského průmyslu a chemie. V roce 1990 pracovalo 35 % zaměstnanců v průmyslu a 54 % ve službách.

Allschwil zaznamenal v letech 1850–1970 masivní nárůst počtu obyvatel díky přistěhovalectví z Basileje. V roce 1930 byl nejlidnatější obcí mimo Basilej a trpěl problémy s infrastrukturou. Od roku 1970 růst stagnoval. Centrum města si zachovalo svůj vesnický vzhled. Ten je umocněn obnovou hrázděných domů z poloviny 19. století, které v roce 1976 získaly ocenění Rady Evropy a v roce 1980 další ocenění za urbanistické řešení centra obce. V roce 1968 bylo otevřeno muzeum historie města a v roce 1977 vznikl trh v Allschwileru.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel^[2]
Rok	1578	1771	1850	1860	1870	1880	1888	1900	1910	1920	1930	1941	1950	1960	1970	1980	1990	2000
Počet obyvatel	341	754	1007	1215	1270	1823	2402	3096	3911	4583	7157	7315	7900	12 875	17 638	17 952	18 802	18 131

Úředním jazykem v Allschwilu je němčina. Dle statistiky z roku 2000 hovořila německy většina obyvatel (celkem 15 689, tj. 86,5 %), druhým nejčastějším jazykem byla italština (580, tj. 3,2 %) a třetím francouzština (433, tj. 2,4 %). Podíl cizinců (obyvatel přihlášených k trvalému pobytu, avšak bez švýcarského občanství) činil v Allschwilu v roce 2019 27,5 %.^[5]

Doprava

Allschwil má jednu tramvajovou linku a čtyři autobusové linky. Tramvajovou linkou BVB č. 6 do Riehenu se do 15 minut lze dostat do Basileje. Tramvajová zastávka Morgartenring je první zastávkou v kantonu Basilej-město na této tramvajové lince. Kromě toho zde jezdí následující autobusové linky:

linka 33 BVB ze Schönenbuchu přes Allschwil do Basileje/Schifflände
linka 48 BVB do stanice Basel SBB jezdí během dne od pondělí do soboty
linka 38 BVB/RVL do Wyhlen Siedlung v Německu
linka 61 BLT do Basileje/Neuweilerstrasse-Binningen-Oberwil
linka 64 BLT do Arlesheimu

Díky otevření dálnice Nordtangente Basel v roce 2008 je Allschwil napojen také na dálniční síť. Vzhledem k dojížďce do Basileje, ale i do Francie, je zde ve špičkách poměrně hustý provoz; tomu napomáhá i skutečnost, že z Francie do Allschwilu nejezdí žádná veřejná doprava. V obci je také velké množství cyklostezek. Allschwil se nachází v blízkosti letiště Basilej-Mulhouse-Freiburg. Kvůli letišti však obec trpí hlukem z letadel.

Od prosince 2014 má Allschwil během dne od pondělí do soboty přímé spojení s basilejským nádražím SBB prostřednictvím linky 48. Linka však nejezdí do centra obce, ale do průmyslové čtvrti Bachgraben.

Plánuje se také vybudování stanice S-Bahn Allschwil/Morgartenring.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Allschwil na německé Wikipedii.

↑ ^a ^b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federal Statistical Office. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].
↑ ^a ^b ^c STRUB, Brigitta. Allschwil [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2009-06-30 [cit. 2023-02-18]. Dostupné online. (německy)
↑ OBRIST, Philipp. Lexikon der schweizerischen Gemeindenamen. Frauenfeld/Stuttgart/Vídeň: Verlag Huber, 2005. ISBN 3-7193-1308-5. Kapitola Allschwil BL (Arlesheim), s. 83. (německy)
↑ KNAPP, Charles; BOREL, Maurice; ATTINGER, Victor; BRUNNER, Heinrich. Geographisches Lexikon der Schweiz. Neuchâtel: Verlag Gebrüder Attinger, 1902. Kapitola Allschwil, s. 37. (německy)
↑ Allschwil [online]. Bundesamt für Statistik BFS, 2021 [cit. 2023-02-18]. Dostupné online. (německy)