Alfonso de Borbón y Borbón (15. listopadu 1866, Madrid – 28. dubna 1934, Madrid) byl španělský šlechtic a pra-pravnuk krále Karla III. Španělského. Je známý tím, že měl 88 křestních jmen,[pozn. 1][1] což je rekord pro historickou královskou osobu zapsaný v Guinnessově knize rekordů.[2]
Alfonso byl synem infanta Sebastiana Portugalského a Španělského a jeho druhé manželky, infantky Marie Kristýny. V roce 1929 se morganaticky oženil s Julií Méndez y Morales, čímž ztratil veškeré nároky na španělský trůn; manželství zůstalo bezdětné a skončilo rozvodem.[3]
Biografie
Alfonso de Borbón y Borbón se narodil 15. listopadu 1866 v Madridu. Byl čtvrtým dítětem infanta Sebastiana de Borbón y Braganza a infantky Marie Kristýny de Borbón y Borbón. Navzdory tomu, že se narodil do španělské královské rodiny prostřednictvím manželství lidí ze stejné společenské vrstvy, nebyl mu při narození udělen titul infant, protože byl vzdáleným princem královské krve španělské královské rodiny. Jeho mládí bylo poznamenáno politickými otřesy. V roce 1868 ho revoluce donutila s rodinou odejít do exilu. Usadili se ve francouzském městě Biarritz. Po návratu jeho bratrance krále Alfonse XII. na trůn v roce 1875 se vrátili do Španělska.[4]
Kvůli smrti jeho otce v Biarritzu několik měsíců před jejich návratem byli Alfonso a jeho sourozenci svěřeni pod poručnictví krále Alfonse XII. Vzdělání získali na prestižní Theresianum ve Vídni. Poté, co dokončil své vzdělání a vrátil se do Španělska, odmítl vévodský titul nabízený královnou regentkou, protože věřil, že by to snížilo význam jeho šlechtického původu jako dítěte dvou španělských infantů a zastínilo by to důležitost jména Borbón.[4]
Alfonso de Borbón byl zasvěcen jako začínající rytíř v řádu alcántarských rytířů a byl také rytířem portugalského řádu Kristův a řádu avizských rytířů. Působil jako předseda španělského Červeného kříže.[4]
V roce 1929 se Alfonso v San Sebastiánu oženil s Julií Méndez Morales, ale manželství skončilo rozvodem s příchodem druhé Španělské republiky. V roce 1933 obdržel od karlistického pretendenta Alfonse Carlose I. titul bórbonského prince a bylo mu uděleno oslovení Alteza (Výsost). Zemřel v Madridu dne 28. dubna 1934 bez potomků. Byl uložen k odpočinku na hřbitově San Isidro.[4]
Vývod z předků
Odkazy
Poznámky
- ↑ Některé zdroje uvádějí nesprávně 94 jmen. Těchto 88 jmen obsahuje několik s více než jedním slovem, která jsou rozdělena pomlčkou. Celkem 115 slov předchází příjmení de Borbón y Borbón. Jeho celé jméno, jak bylo zaznamenáno v Guinnessově knize rekordů, bylo Alfonso María Isabel Francisco Eugenio Gabriel Pedro Sebastián Pelayo Fernando Francisco de Paula Pío Miguel Rafael Juan José Joaquín Ana Zacarías Elisabeth Simeón Tereso Pedro Pablo Tadeo Santiago Simón Lucas Juan Mateo Andrés Gerónmo Bernard Cándido Gerardo Luis-Gonzaga Filomeno Camilo Cayetano Andrés-Avelino Bruno Joaquín-Picolimini Felipe Luis-Rey-de-Francia Ricardo Esteban-Protomártir Genaro Nicolás Estanislao-de-Koska Lorenzo Vicente-de-Koska Lorenzo Vicente Crisólemente-Ja Cristano Francisco-Vicente Crisólemente I Cristano Cristano Esteban-de-Hungría Ladislado Enrique Ildefonso Hermenegildo Carlos-Borromeo Eduardo Francisco-Régis Vicente-Ferrer Pascual Miguel-de-los-Santos Adriano Venancio Valentín Benito José-Oriol Domingo Florencio Alfacio Benére Domingo-de-Silos Tomuto Antoniovi Ramuónovi -Santos de Borbón y Borbón.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alfonso de Borbón y Borbón na anglické Wikipedii.
- ↑ Taalrecorddag - het grootste aantal voornamen (1 maart 2004). www.onzetaal.nl [online]. 2008-10-23 [cit. 2024-09-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ Bureaucrats Refuse To List 140 Names. apnews.com [online]. 2020-07-25 [cit. 2024-09-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ ESPAÑOL BOUCHE, Luis. Nuevos y viejos problemas en la Sucesión de la Corona Española. Madrid: Hidalguia, 1999. S. 70. (španělsky)
- ↑ a b c d Alfonso de Borbón y Borbón | Real Academia de la Historia. dbe.rah.es [online]. [cit. 2024-09-04]. Dostupné online.
Externí odkazy
.jpg)
