Alfons Vladimír Mensdorff-Pouilly (16. srpna 1864[1][2] Boskovice – 20. června 1935 Brno[3][4][5][6]) byl český šlechtic z rodu Mensdorff-Pouilly a politik, za Rakouska-Uherska na počátku 20. století poslanec Říšské rady.
Jeho otcem byl šlechtic a politik Alfons Friedrich Mensdorff-Pouilly (1810–1894).[2] Alfons Vladimír měl titul komořího a poručíka. Patřilo mu panství Boskovice a Hradisko na Moravě. Byl aktivní veřejně i politicky. Působil jako starosta města Boskovice. Zasloužil se o zřízení boskovického gymnázia.[3] Byl čestným rytířem Maltézského řádu.[4]
Od zemských voleb v roce 1895 zasedal na Českém zemském sněmu, kam byl zvolen za kurii velkostatkářskou (svěřenecké velkostatky). Byl členem Strany konzervativního velkostatku.[2] V zemských volbách v roce 1901 zvolen nebyl, ale do zemského sněmu usedl po doplňovací volbě roku 1903. Uvádí se jako velkostatkář v Preitenšteině.[7] Opětovně byl zvolen i v zemských volbách v roce 1908.[8]
Na počátku století se zapojil i do celostátní politiky. Ve volbách do Říšské rady roku 1901 získal mandát za velkostatkářskou kurii v Čechách (svěřenecké velkostatky).[9] Profesně se k roku 1901 uvádí jako velkostatkář.[10]
Ve Vídni se 2. září 1890 oženil s hraběnkou Idou Paarovou (1. 3. 1867 Vídeň – 9. 8. 1945 Nečtiny).[2] Měli spolu sedm potomků: