Železnatý pramen je 16. karlovarský minerální pramen. Nachází se na pravém břehu řeky Teplé stranou lázeňské části města. Umístěn je ve stráni nad řekou na vyvýšené terase v blízkosti budovy obchodní akademie. Je nejchladnějším minerálním pramenem Karlových Varů, jeho teplota je 11,9 °C. Je udáván jako volně přístupný.[1]
Pramen byl poprvé zachycen v roce 1852 na stráni nad pravým břehem řeky Teplé, asi 400 metrů před jejím ústím do Ohře. Již v minulých časech byla stráň v okolí pramene díky jeho vysokému obsahu železa zbarvována okrovou barvou. Od roku 1856 se pramen začal, na doporučení lékaře Rudolfa Mannla, užívat k pitné kúře. O čtyři roky později byly v blízkosti vývěru zřízeny Železité lázně, kde byla voda pramene využívána též ke koupelím.
Zachycený vývěr pramene byl v místech, kde ve dvacátých letech 20. století byla stavěna budova hospodářské školy (později Obchodní akademie Karlovy Vary). Během výstavby byl vývěr o několik metrů posunut, jímka pramene se ocitla pod vozovkou Bezručovy ulice, a následně byla voda potrubím svedena do nově vystavěného pavilonu v podobě malé sloupové haly nazývané pavilon Železnatého pramene, někdy též uváděné jako kolonáda Železnatého pramene.[2][1] Na stěně haly byla umístěna kamenná mísa, do které tehdy pramen vyvěral z litinové plastiky lví hlavy.[3]
V roce 1961 byl pavilon opraven a pramen byl opatřen deskou s jeho označením. Roku 1990 se uskutečnila celková rekonstrukce. Slavnostní otevření obnoveného pavilonu proběhlo 27. října 1990.[2]
Pramen vyvěrá v městské části Karlových Varů na místě poměrně vzdáleném od části lázeňské. Leží u frekventované Bezručovy ulice (automobilový provoz a městská autobusová doprava) a z lázeňského hlediska ztrácí na atraktivitě. Je v zanedbaném stavu.[4] Deska s označením pramene ani litinová plastika lví hlavy se u vývěru již nenacházejí.
Pramen je udáván jako volně přístupný, avšak s poznámkou: z technických důvodů do odvolání uzavřen (duben 2019). Udávaná teplota pramene je 11,9 °C, vydatnost 1,8 litrů/min. a obsah CO2 1 600 mg/litr. Díky vysokému obsahu železa a arzénu se výrazně liší od ostatních karlovarských zdrojů.[1]
Není vyhlášen jako přírodní léčivý zdroj.[5]
1. Vřídlo • 2. Karel IV. • 3. a 4. Zámecký pramen • 5. Tržní • 6. Mlýnský • 7. Rusalka • 8. Kníže Václav I a II • 9. Libuše • 10. Skalní • 11. Svoboda • 12. Sadový • 13. Dorotka • 14. Štěpánka • 15. Hadí • 16. Železnatý