Żuławy Wiślane, kašubsky Wiselny Zëławë (polské geomorfologické značení 313.54) je geomorfologický celek (mezoregion) v geomorfologické oblasti (makroregionu) Pobrzeże Gdańskie patřící do geomorfologické subprovincie (soustavy) Pobrzeża Południowobałtyckie (Jihobaltské pobřeží) z pásma rozsáhlé Středoevropské nížiny. Nachází se v Pomořském vojvodství a Varmijsko-mazurském vojvodství v severním Polsku.[1][2]
Etymologie názvu
Původ a vysvětlení slova „Żuławy“ není jednoznačný. Snad pochází z pruského „solov“ = ostrov, staropolského „żuł“ = říční nános, případně z polonizovaných baltských jazyků, např. litevsky „sala“ = ostrov či „žolė“ = tráva. Slovo „Wiślane“ = Viselské.[1]
Popis
Żuławy Wiślane se nacházejí v Gdaňsku, Sopotech, okrese Gdańsk, okrese Nowy Dwór Gdański, okrese Tczew, okrese Elbląg a okrese Malbork. Żuławy Wiślane je aluviální nížina, která zahrnuje rovinu delty veletoku Visla, Má plochu přibližně 1700 km², z toho 450 km² tvoří depresní oblasti nacházející se pod úrovní Baltského moře. Geologicky byla oblast silně tvarovaná zaniklým ledovcem v době ledové. Charakteristický je výskyt zemědělsky příznivých půd a místy i rašelinných půd. Hranice Żuławy Wiślane jsou téměž ze všech stran „ostře“ vymezeny okraji morénových vyvýšenin, které výrazně kontrastují s plochou deltou. Na severu, tj. ze strany Gdaňského zálivu, je mezoregion ohraničen výrazným pásem prudce se svažujících mořských písků - Kašubské pobřeží, Mierzeja Wiślana s Viselskou kosou a Viselským zálivem. Nejvyšší bod povrchu Żuławy Wiślane má 14,6 m n. m. a leží ve vesnici Grabiny-Zameczek (gmina Suchy Dąb, Okres Gdaňsk). Nachází se zde také nejníže položené místo v celém Polsku, které je ve vesnici Raczki Elbląskie (gmina Elbląg) -1,8 m n. m. Nicméně, ve vesnici Wikrowo (gmina Gronowo Elbląskie) byla naměřena výška -2,6 m n. m., která však byla způsobena lidskou činností, protože se zde před druhou světovou válkou těžila rašelina. Kromě povrchových vod se zde vyskytují také kvalitní podzemní vody.[1][2][3]
Další členění
Żuławy Wiślane se dále obvykle člení na tři geomorfologické podcelky, jejichž společné hranice tvoří řeky Visla a Nogat. Jsou to: Żuławy Gdańskie, Żuławy Malborskie a Żuławy Elbląskie.[1][2]
Historie
Archeologické nálezy potvrzují pravěké osídlení často spojené s rybolovem, lovem a zpracováním jantaru. Od 13. století zde probíhala intenzivní slovanská a pruská kolonizace, jejímiž pozůstatky jsou mnohdy dodnes existující osady a četné názvy. Oblast je také známá holandskou mennonitskou kolonizací, která začala nejprve v Lichnowech v roce 1536. Mennonité rozvinuli výstavbu kanálů a hrází[4]. Po druhém dělení Polska v roce 1793 byly celé Żuławy Wiślane připojeny k Pruskému království. V letech 1920-1939 se staly součástí svobodného města Gdaňsk. Po druhé světové válce se staly součástí Polska, kdy předchozí obyvatelé uprchli. Oblast pak byla osídlena přesídlenci převážně z Volyně (Волинь), Vilniusu, Kašubska a Kociewie.[1][2]
Osídlení
Největšími městy jsou Elbląng, Gdańsk, Malbork, Nowy Dwór Gdański, Pruszcz Gdański a Tczew.
Galerie
Související články
Externí odkazy
Reference
- ↑ a b c d e Żuławy Wiślane, Encyklopedia PWN: źródło wiarygodnej i rzetelnej wiedzy. encyklopedia.pwn.pl [online]. [cit. 2024-01-16]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ a b c d Żuławy. petla-zulaw.pl [online]. [cit. 2024-01-16]. Dostupné online.
- ↑ Raczki Elbląskie - Spór o depresję. Atrakcje turystyczne Raczki Elbląskie. Ciekawe miejsca Raczki Elbląskie. www.polskaniezwykla.pl [online]. [cit. 2024-01-16]. Dostupné online.
- ↑ BÁRTÍK, Ivo. Żuławy – kouzlo malého Holandska. Země světa. 6.5.2024, roč. 23, čís. 5, s. 48–51. Dostupné online.
,_%C5%BBu%C5%82awy_Wi%C5%9Blane_(313.54),_Wysoczyzna_Elbl%C4%85ska_(313.55).png)
