Viselská kosa či Viselský poloostrov (polskyMierzeja Wiślana, Półwysep Wiślany, ruskyБалтийская коса, transkripceBaltijskaja kosa nebo dříve německy Frische Nehrung a nebo dříve polsky Mierzeja Świeża či Mierzeja Fryska) je písečná kosa rozdělená mezi Polskem a Ruskem. Touto kosou prochází od roku 2022 průplav, který je nazýván Nový Svět a který umožňuje lepší spojení přístavu v Elblągu a okolních přístavů s Baltským mořem. Viselská kosa je součástí pobřežního geomorfologického celkuMierzeja Wiślana.
Délka kosy je asi 60 km. Šířka se pohybuje mezi 600 metry a 2 kilometry. Východní část kosy náleží k území Ruska, přesněji řečeno ke Kaliningradské oblasti. Státní hranice mezi oběma zeměmi leží asi 25 km od špice kosy směrem na západ. Na hranici s polskou částí Viselské kosy leží nejzápadnější bod Ruska.
Nejvyšším bodem Viselské kosy je nejvyšší stálá duna v Evropě Wielbłądzi Grzbiet, která se nachází na severovýchodním okraji města Krynica Morska. Její vrchol je v nadmořské výšce 49,5 m.
Projekt vodní cesty a kanálu
Dopravní obslužnost
Spojení kosy s Polskem zajišťuje silnice číslo 501, která končí v městské části Piasky, několik kilometrů před hranicí s Ruskem. V současné době nelze přejít či přejet z polské části kosy do ruské a naopak. Jedná se o zřízení hraničního přechodu, který by umožnil spojení mezi oběma částmi kosy.
Plavební kanál
Plavební kanál Nový Svět
Kvůli problémům s proplouváním polských lodí ruskou částí Viselského zálivu na volné moře vybudovalo Polsko 1,3 km dlouhý průplav (Kanał żeglugowy przez Mierzeję Wiślaną) mezi obcemi Skwroniki a Przebrno[1][2] s mořským přístavem Nový svět (polsky Nowy Świat). Průplav byl otevřen 17. září 2022[3][4] při 83. výročí vpádu sovětských vojsk do Polska a umožní proplutí z přístavu Elbląg na volné moře. Umožní průjezd lodím do délky 100 metrů, šířky maximálně 20 metrů a s ponorem do 5 metrů. Lodě ušetří 100 km a 9 hodin cesty.
Ruská část kosy
Většina ruské části kosy je neobydlená. Jediné obydlené místo se nachází na samé špici kosy, administrativně se jedná o část města Baltijsku. Díky poloze Kaliningradské oblasti tak jde o nejzápadněji položené ruské sídlo. Spojení s vlastním městem zajišťuje trajekt.
Asi 1,5 km před státní hranicí s Polskem se nacházejí zátarasy znemožňující další pohyb na západ. Mezi zátarasy a linií hranice operuje ruská pohraniční stráž.
Fotogalerie
Výstavba průplavu
Západní část Viselské kosy – pohled z majáku Krynica Morska
Východní část Viselské kosy – pohled z téhož místa
Pláž na severním pobřeží polské části kosy (Piaski)
Pláž v blízkosti polsko-ruské státní hranice
Zábrany nacházející se na polské straně asi 300 m před státní hranicí
↑Elblag se připravuje na přežití, kvůli přístavu se prokope Viselská kosa [online]. UpDown Media, 2014-03-26 [cit. 2020-09-18]. Dostupné online.
↑ŠTĚPÁNEK, Vít. Polsko buduje svůj malý ‚Suez’. Nátlak Ruska na zrušení projektu nevyšel, hotovo má být už příští rok. Lidovky.cz [online]. MAFRA, 2021-04-06 [cit. 2021-04-18]. Dostupné online. ISSN1213-1385.
↑ Symbol a vítězství. Polsko otevřelo průplav, už nebude muset žádat o povolení Rusko. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2022-09-17 [cit. 2022-10-05]. Dostupné online.
