Římskokatolická farnost Želenice (lat. Selnicium[1]) je církevní správní jednotka sdružující římské katolíky na území obce Želenice a v jejím okolí. Organizačně spadá do teplického vikariátu, který je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze.
Již v roce 1352 byla v místě plebánie, která zanikla zřejmě za husitských válek. Po bitvě na Bílé Hoře byla zřejmě obnovena až od roku 1650. Od roku 1650 jsou vedeny matriky.[2]
Začátek působnosti jmenovaného v duchovní správě farnosti od roku:[p 1]
Kromě kněží stojících v čele farnosti, působili ve farnosti v průběhu její historie i jiní kněží. Většinou pracovali jako farní vikáři, kaplani, katecheté, výpomocní duchovní aj.
Do farnosti náleží území obce:[2][4]
Zaniklé sakrální stavby lze dohledat zde v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice
Ve farnosti se mohou nacházet i další drobné sakrální stavby, místa římskokatolického kultu a pamětihodnosti, které neobsahuje tato tabulka.
Z důvodu efektivity duchovní správy byl vytvořen farní obvod (kolatura) farnosti-arciděkanství Bílina, jehož součástí je i farnost Želenice, která je tak spravována excurrendo.[10]
Bílina • Bohosudov • Bořislav • Cínovec • Dubí u Teplic • Duchcov • Habartice u Krupky • Hrob • Jeníkov • Jenišův Újezd • Kostomlaty pod Milešovkou • Košťany u Teplic v Čechách • Krupka • Křemýž • Ledvice • Mariánské Radčice • Mikulov • Modlany • Moldava • Mrzlice • Novosedlice • Osek u Duchcova • Radovesice • Světec u Bíliny • Teplice v Čechách • Teplice-Šanov • Teplice-Trnovany • Zabrušany • Želenice • Žim
českolipský • děčínský • krušnohorský • liberecký • litoměřický • lounský • mladoboleslavský • teplický • turnovský • ústecký