Čížek lesní

Jak číst taxoboxČížek lesní
alternativní popis obrázku chybí
Samec
alternativní popis obrázku chybí
Samice
Hlas samce
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řádpěvci (Passeriformes)
Čeleďpěnkavovití (Fringillidae)
RodCarduelis
Podrodčížek (Spinus)
Binomické jméno
Spinus spinus
Linnaeus, 1758
Mapa s rozšířením:
Mapa s rozšířením:
Mapa s rozšířením:
      hnízdiště
      celoroční výskyt
      zimoviště
Synonyma
  • Carduelis spinus
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čížek lesní (Spinus spinus, syn. Carduelis spinus) je malý druh pěvce z čeledi pěnkavovitých (Fringillidae).

Taxonomie

Čížek lesní byl popsán Carlem Linném v roce 1758 pod názvem Fringilla spinus.[2] Jedná se o monotypický druh (tzn. že nevytváří žádné poddruhy).[3]

Popis

Čížek lesní v letu

Dorůstá délky 11–12,5 cm,[4][5] v rozpětí křídel měří 20–23 cm[4][6] a váží 10–18 g.[4][7] Je sexuálně dimorfní. Samci mají zelenošedý hřbet, žlutý kostřec, široké žluté pruhy na jinak černém ocase a křídlech, nažloutlou hruď, černou skvrnu pod zobákem a černé temeno. Samice jsou svrchu zelenější, šedě pruhované s nazelenalým temenem, bílým opeřením pod zobákem a bílou, silně pruhovanou spodinou těla. Zobák je u obou pohlaví šedý, končetiny tmavě hnědé a oči černé. Mladí ptáci se podobají samicím, ale jsou zbarveni jednotvárněji.[5][8]

Hlas

Vábí syčivým „diééé“.[9] Zpěv je rychlý, švitořivý, prokládaný silnějšími kratšími zvuky. Čížek lesní zpívá po celý rok, často i ve skupinách.[5]

Rozšíření

Hnízdí na rozsáhlém území Evropy (zejména pak v její střední a severní části) a izolovaně též na území východní Asie.[10] Je částečně tažný, asijští ptáci zimují zejména v Japonsku a Číně, evropští pak ve střední, jižní a západní Evropě a severní Africe. Globální populace druhu je odhadována na 30–70 milionů jedinců,[11] evropská populace pak na 2,7–15 milionů párů.[12][13] Čížek lesní proto není považován za nijak ohroženého a v Červeném seznamu IUCN je zařazen do kategorie málo dotčených druhů.[14] Náleží též mezi druhy chráněné Bernskou úmluvou.[15]

Výskyt v Česku

V České republice hnízdí v počtu 90 000–100 000 párů, a to až po nadmořskou výšku 1600 m. V zimě, kdy je zde zastoupen 1,5–2,5 miliony jedinci, na české území přilétají ptáci ze severní a východní Evropy.[9][16]

Prostředí

Hnízdí v jehličnatých a méně početně i ve smíšených lesích, obzvláště pak ve vyšších polohách. V zimě se běžně vyskytuje také v parcích a zahradách.

Chování

Čížek lesní je velmi energický pták, obratně šplhá a při hledání potravy často visí hlavou dolů. Obzvláště pak na podzim a v zimě se často zdržuje v malých soudružných hejnech,[17] v kterých panuje jasně stanovená hierarchie.[18] Během hnízdního období však žije skrytě.

Potrava

Je převážně semenožravý. Na podzim a v zimě požírá zejména semena listnatých stromů včetně břízy (Betula) nebo olše (Alnus).[5][19] Zalétává též do kulturních krajin, kde se přidává k jiným pěnkavovitým pěvcům a společně pátrají po semenech hvězdnicovitých rostlin, jakými jsou např. bodláky či pampelišky.[6][19] Na jaře a v létě se v jeho potravě objevují zejména semena jehličnatých stromů, obzvláště pak rodů jedle (Abies) , smrk (Picea) a modřín (Larix).[19][20]' Dále se živí také semeny jilmů (Ulmus) a topolů (Populus). Během péče o potomstvo v jeho potravě stoupá také význam živočišné složky, konkrétně hmyzu (zejména brouků).[20]

Hnízdění

Carduelis spinus

Čížek lesní hnízdí ve středoevropských podmínkách od března až do července, a to jednou nebo dvakrát ročně.[8][9] Často přitom tvoří malá hejna až o 6 párech.[10] Dobře skryté pohárovité hnízdo z malých větviček, trávy, mechů a lišejníků staví vysoko ve větvích jehličnatých stromů.[19][20][21] Samice klade 2–6 bílých až našedlých nebo světle modrých, hnědě skvrnitých, 15,2 × 12,1 mm[9] velkých vajec, na kterých sedí sama 10–14 dnů. Mláďata jsou altriciální (plně závislá na rodičovské péči) a hnízdo opouštějí po 15 dnech.[20]

Chov a kulturní význam

Barevná mutace

Jméno čížka je nápadně podobné v mnoha evropských jazycích (např. rusky se řekne Čiž, německy Zeisig, nizozemsky Sijs). Pravděpodobně existuje i souvislost českého názvu s čižbou[22]. Čížek byl od pradávna vítanou a poměrně snadnou kořistí čižbářů. Od prehistorie po celý středověk a v novověku až do poloviny 19. století byl spolu s jinými pěnkavovitými ptáky běžně chytán (i jako zdroj potravy). Čížci se snadno ochočí a jsou to nenároční chovanci[23]. Snad z toho důvodu se tento čiperný ptáček stal, přes svůj nenápadný vzhled a poněkud vrzavý zpěv, oblíbeným „klecním“ ptákem. Ještě ve 30. letech 20. století byl chován v mnoha domácnostech i dílnách drobných řemeslníků. Jeho bývalou oblibu dodnes dokládají lidové písně (Čížku čížečku, Čížku, ptáčku zeleného peří…), říkadla, jména obcí (Čížkovice, Čížová…) nebo rozšířené příjmení. Z bytů a provozoven ho vytlačilo až masové rozšíření radiových přijímačů.

Ze všech pěnkavovitých ptáků se nejsnadněji kříží s kanárem. V současnosti jsou i v Česku chováni a dále rozmnožováni jedinci v přímé péči člověka pocházející z registrovaných chovů (v souladu s platným zákonem na ochranu přírody a krajiny). Takový chov je cenným zdrojem informací o bionomii druhu. V zajetí se vedle přírodně zbarvených ptáků vyskytují i některé barevné mutace.[24][25]

Odkazy

Reference

  1. ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].
  2. ↑ Carduelis spinus [online]. Fauna Europaea [cit. 2010-10-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-06-22. (anglicky) 
  3. ↑ McCarthy, Eugene M. (2006). Handbook of Avian Hybrids of the World. Oxford University Press. ISBN 978-0-19-518323-8.
  4. ↑ a b c The Birds of the Western Palearctic. OUP. 1997. ISBN 0-19-854099-X.
  5. ↑ a b c d Mullarney, K.; Svensson, L.; Zetterström, D; y Grant, P.J. (2003). Guía de Campo de las Aves de España y de Europa. Editorial Omega. ISBN 84-282-1218-X.
  6. ↑ a b Schauenberg, P. et al. (1979). Fichero Safari Club (Lúgano). Madrid: S.A.P.E.. ISBN 84-7461-167-9.
  7. ↑ Hume, Rob (2002). Guía de Campo de las Aves de España y de Europa. Editorial Omega. ISBN 84-282-1317-8.
  8. ↑ a b VOLKER, Dierschke. Ptáci. Praha: Euromedia Group, k. s., 2009. ISBN 978-80-242-2193-9. S. 98. 
  9. ↑ a b c d DUNGEL, Jan; HUDEC, Karel. Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Praha: Academia, 2001. ISBN 9788020009272. S. 228. 
  10. ↑ a b Senar, J.C. y Borrás, A. "Lúgano en el Atlas de las Aves Reproductoras de España[nedostupný zdroj]".
  11. ↑ Eurasian Siskin Carduelis spinus [online]. BirdLife International [cit. 2010-10-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-09-25. 
  12. ↑ Tucker, G.M. y Heath, M.F. (1994). Birds in Europe: their conservation status (BirdLife Conservation Series nº 3). Cambridge: BirdLife International. ISBN 0-946888-29-9.
  13. ↑ Cramp, S. y Perrins, C.M. (1994). Handbook of the Birds of Europe, the Middle East and North Africa. The Birds of the Western Palearctic. Vol. IX.. Oxford: Oxford University Press. ISBN 0-19-857506-8.
  14. ↑ Carduelis spinus [online]. The IUCN Red List of Threatened Species [cit. 2010-10-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-01-05. (anglicky) 
  15. ↑ "Boletín Oficial del Estado (España): Ratificación del Convenio de Berna[nedostupný zdroj]". 1. října 1986.
  16. ↑ BEZZEL, Einhard. Ptáci. Dobřejovice: Rebo Productions CZ, 2003. ISBN 9788072342921. S. 212. 
  17. ↑ Copete, J. L. (1990). Observación de un dormidero de Lúganos (Carduelis spinus). 7. Butlletí del Grup Català d'Anellament.
  18. ↑ Senar, J.C. (1984). "Allofeeding in Eurasian siskin (Carduelis spinus)". Condor (The Cooper Ornithological Society) 86: 213-214.
  19. ↑ a b c d Pajaricos.es. "Lúgano".
  20. ↑ a b c d Carduelis spinus na terra.es.
  21. ↑ Tarin des aulnes [online]. Oiseaux.net [cit. 2010-10-25]. Dostupné online. (francouzsky) 
  22. ↑ Hlas: Čížek lesní [online]. Český rozhlas [cit. 2010-10-25]. Dostupné online. 
  23. ↑ Trpák, J. A., Naši ptáci v klecích, 1925, Praha - Smíchov
  24. ↑ http://agapornis.cz/penkavoviti/
  25. ↑ http://www.ifauna.cz/rubriky/clan_show.php?id=4220&r=4[nedostupný zdroj]

Externí odkazy

Strategi Solo vs Squad di Free Fire: Cara Menang Mudah!