Veľký znak Česko-Slovenska

Veľký štátny znak Československa bol medzi rokmi 1920 až 1938 jeden zo štátnych symbolov Českslovenska.

Dejiny znaku

Veľký znak bol podľa Zákona č. 252/1920 Sb. prijatý spolu aj s Malým a Stredným znakom 30. marca 1920.

Znak sa medzi rokmi 1920 až 1939 vyskytoval na prezidentskej štandarde Československej republiky. Zvláštnosťou je, že Veľký znak patril medzi štátne symboly Československa až do roku 1960, aj keď Podkarpatská Rus nebola súčasťou ČSR už od roku 1945.^[1]^[2]

Opis

Veľký štátny znak Česko-Slovenska pozostával z predného, zadného štíta, dvoch štítonosov a nápisu Pravda vítězí (na Slovensku Pravda víťazí ^{[chýba zdroj]}).

Štítonosi sú dva dvojchvosté levy.
Pod štítonosmi sa nachádza nápis Pravda vítězí (na Slovensku Pravda víťazí).
Predný štít symbolizuje Čechy – na červenom pozadí sa nachádza dvojchvostý lev so zlatou korunou (alebo čelenkou) na hlave.
Zadný štít pozostáva zo siedmich znakov.
- Znak v ľavom hornom rohu znázorňuje slovenskú zem – tri modré hory poukazujúce na Tatru, Matru a Fatru, biely dvojkríž a červené pozadie.
- Znak v pravom hornom rohu je i dodnes znakom Podkarpatskej Rusi, respektíve Zakarpatskej oblasti. Táto oblasť patrila za Prvej československej republiky k Československu.
- Znak v pravom strednom rohu znázorňuje České Sliezsko.
- Znak v ľavom strednom rohu odkazuje na Moravu.
- Znak v ľavom dolnom rohu odkazuje na Tešínsko. Českotešínsko bolo v roku 1920 pripojené k Česko-Slovensku.
- Znak v pravom dolnom rohu odkazuje na Ratiborsko. Hlučínsko (južné Ratiborsko) bolo v roku 1920 pripojené k Česko-Slovensku.
- Znak v strednom dolnom rohu odkazuje na Opavsko.

Opis znaku bol podľa Zákona č. 252/1920 Sb. (§6) nasledovný:^[3]

„

Veliký znak republiky Československé skládá se ze štítu předního a zadního. Na předním jest znak český: na červeném štítě stříbrný dvouocasý lev ve skoku v pravo hledící, úst rozžhavených, s jazykem vyplazitým, drápy a čelenkou, vše zlaté barvy. Zadní štít jest rozdělen na sedm polí třemi vodorovnými pruhy tak, že vrchní dva jsou rozpůleny, třetí spodní třikráte dělen. V horním pravém poli jest znak slovenský: na červeném štítě tři modré vrchy, z nichž na prostředním vyšším vztyčen jest stříbrný kříž patriarší. V levém horním poli znak Podkarpatské Rusi: štít na zdél rozdělený, v pravém, modrém poli tři zlatá břevna, v levém, stříbrném poli stojící červený medvěd v pravo hledící. V pravém středním poli znak moravský: na modrém štítě v pravo hledící orlice s čelenkou, stříbrně a červeně šachovaná V levém středním poli znak slezský: na zlatém štítě v pravo hledící černá orlices čelenkou v červené zbroji se stříbrnou pružinou na prsou, zakončenou jetelovými trojlístky a uprostřed zdobenou křížkem. V pravém spodním poli znak Těšínska: na modrém štítě zlatá orlice v pravo hledící. Ve spodním středním poli znak Opavska: štít červeně a bíle rozpůlený. V levém spodním poli znak Ratibořska: štít rozpůlený, v pravém modrém poli zlatá orlice s čelenkou v pravo hledící, levé pole bílé a červeně rozpůlené.

“

Referencie

↑ Česká a československá vlajka [online]. web.archive.org, 2005-03-08, [cit. 2020-08-17]. Dostupné online. Archivované 2005-03-08 z originálu.
↑ Senát PČR : Státní znak České republiky [online]. web.archive.org, 2009-05-08, [cit. 2020-08-17]. Dostupné online. Archivované 2009-05-08 z originálu.
↑ Historie státního znaku | Vláda ČR [online]. www.vlada.cz, [cit. 2020-08-17]. Dostupné online.