Vlak z Václavic tvořený jednotkou 814 ve stanici Starkoč.Osobní vlak ve Starkoči tvořený motorovým vozem 854 s přípojným vozem.
List povolení Františka Josefa Prvního ze dne 14. září 1872 udělil společnosti c. k. priv. Rakouské železnice státní právo ke stavbě a užívání lokomotivní železnice z Chocně do Neusorge (Halbštadt) s drahami připojovacími na Broumov a z Wenzelsbergu (Václavic) na některé příhodné místo jihosevero-německé železnice spojovací. Společnost zavazuje se, že povolenou železnici počne v šesti měsících ode dne povolení počítajíc stavěti, že celou železnici ve třech dalších létech postaví a veřejnou jízdu po ní zavede.[1]
Trať postavila Rakouská společnost státní dráhy v roce 1876[2] jako spojku od své trati vedoucí z Chocně k pruským hranicím k souběžně vedoucí trati Jihoseveroněmecké spojovací dráhy. Před výstavbou bylo uvažováno i o tom, že by trať místo ze Starkoče odbočovala v České Skalici a vedla by do Vysokova – což prosazovala Jihoseveroněmecká spojovací dráha, ale nakonec byla vystavěna v současné trase, kterou prosazovala Společnost státní dráhy.[3]
Z dnešního pohledu se takové trasování jeví jako nevýhodné, jelikož při jízdě od Hradce Králové do Náchoda je nutno, aby vlak dvakrát měnil směr (konal úvrať). Tehdejší podnikatelé však měli jiné záměry.
Od roku 1908 se provozovatelem dopravy staly státní kkStB a roku 1909 byla vlastní trať zestátněna spolu s celou Společností státní dráhy. Od té doby je ve vlastnictví státních organizací.[2] Za 1. světové války byla osobní doprava podobně jako na ostatních tratích silně zredukována. Po válce tu jezdily tři páry osobních vlaků.[4] Od roku 1930 byly na osobní vlaky nasazeny motorové vozy.[5]
Za války zde jezdil rychlík z Prahy do Meziměstí. Rychlíky se na trať vrátily v letech 2003 – 2005, kdy tudy jezdily spoje z Prahy do Meziměstí, jeden měl svou počáteční stanici dokonce v Chebu.[6] Rychlíky do Prahy jezdily také v od GVD 2016/17 do 2018/19. Od GVD 2019/20 ale opět nejezdí.
Co vypovídají staré jízdní řády
Dopravní zatížení tratě v pracovní dny
rok
provozovaná trať
počet vlaků
1900
13 Václavice – Starkoč
5 Sm
1921 léto
13 Václavice – Starkoč
5 Sm
1928/29 zima
161 Václavice – Starkoč
5 N
1937/38 zima
129 Václavice – Starkoč
12 N
1944/45
502b Václavice – Starkoč
1 R + 9 Os
1945/46
3d Václavice – Starkoč
9 N
1959/60
3d Václavice – Starkoč
16 N
1988/89
033 Václavice – Starkoč
19 N
2002/03
033 Starkoč – Náchod
1 R + 11 Os
2012/2013
033 Starkoč – Náchod
10 Sp + 22 Os
2016/2017
033 Starkoč – Náchod
2 R + 29 Sp + 6 Os
Vysvětlivky
Sm – smíšený vlak, N – nákladní vlak s přepravou osob, R – rychlík, Sp – spěšný vlak, Os – osobní vlak
V rámci koncepce železniční dopravy v Královéhradeckém kraji se do budoucna uvažuje o nahrazení této tratě novou spojkou pro přímou jízdu z Hradce Králové do Náchoda. Trať má být elektrizovaná a má vést tunelem pod obcí Vysokov. Má tedy vést obdobnou trasou, jak byla navrhována už v 19. století.[7]
↑SCHREIER, Pavel. Příběhy z dějin našich drah. Praha: Mladá fronta, 2009. Kapitola Železnice soukromá, s. 105.
↑ Jízdní řád tratě Starkoč - Václavice - Náchod v roce 1918. csd1918.wz.cz [online]. [cit. 2010-10-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-04-10.
↑ Historie; vlakynachod.cz. www.vlakynachod.cz [online]. [cit. 2010-10-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-11-19.
