Město Opava bylo po staletí důležitou dopravní křižovatkou, po roce 1742 se stalo hlavním městem rakouského Slezska a v dobách rozmachu železnice v 19. století proto mělo ambice stát se významným železničním uzlem. Přestože se Opava ocitla mimo hlavní trasu, dostavěla v roce 1872 Moravskoslezská centrální dráha (Mährisch-Schlesische Centralbahn – MSCB) trať z Olomouce přes Krnov do Opavy. V létě 1873 zahájila MSCB stavbu železniční trati z Opavy do Fulneka přes Kylešovice, Branku u Opavy, Hradec nad Moravicí, Bohučovice, Skřipov, Leskovec, Lukavec a Děrné. V důsledku krachu na vídeňské burze v květnu 1873 však byla výstavba po půl roce (v roce 1874) trvale zastavena. Podařilo se vybudovat téměř celé těleso trati mezi Opavou a Fulnekem a ve Fulneku se dokonce začala stavět staniční budova. Existovaly také neúspěšné snahy trať dokončit. Základy tratě (tj. materiál) byl později využit při stavbě úseků Opava – Hradec nad Moravicí a Suchdol nad Odrou – Fulnek.
Nedostavěnou trať lze chápat jako historicky zajímavý pomník velkolepému podnikatelskému záměru typickému v rakouské monarchii pro období tzv. „podnikatelské horečky“ v letech 1866 až 1873, kdy vidina podnikatelů byla klamná a sami investoři nedokázali reálně zhodnotit podmínky výstavby, což nakonec vedlo k předlužení bank, krachu na vídeňské burze a bankrotu mnoha společností, včetně Moravskoslezské centrální dráhy.[1][2][3]
,_D%C4%9Brn%C3%A9,_Fulnek,_okres_Nov%C3%BD_Ji%C4%8D%C3%ADn.jpg)
