Železniční trať Chomutov–Vejprty

Chomutov–Vejprty
Schéma vedení trati
Schéma vedení trati
Stát ČeskoČesko Česko a NěmeckoNěmecko Německo
Číslo 137
Provozovatel dráhy Správa železnic
Technické informace
Délka 57,904 km
Rozchod koleje 1435 mm (normální)
Napájecí soustava neelektrizovaná trať
Maximální sklon 20 ‰
Počet kolejí 1
Maximální rychlost 60 km/h (Křimov - Rusová 90 km/h)
Mapa trati
Map
Externí odkazy
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda
0,000 Chomutov
Trať do Mostu
Přiváděč Ohře-Bílina
silnice I/7
Hačka
4,297 Černovice u Chomutova
silnice I/7
Hačka
14,054 Domina
18,860 Křimov-Suchdol
21,305 Křimov zastávka
22,773
0
Křimov
trať do Reitzenhainu
1,105 Nová Ves u Křimova
Šebestiánka
5,266 Výsluní
Prunéřovský potok
silnice II/223
11,452 Rusová
silnice II/224
16,065 Měděnec
18,445 Měděnec zastávka
22,2 Kovářská městys
25,685 Kovářská
27,324 České Hamry
30,612 Vejprty zastávka
32,922 Vejprty koupaliště
Vejprtský potok
silnice II/224
34,808
0,000
Vejprty
0,538 státní hranice CZ/D
0,91 Bärenstein (Annaberg)
1,850 Tunel Bärenstein (94 m)
2,550 Kühberg
5,51 Königswalde ob Bf
býv. trať do Annaberg-Buchholz ob Bf
10,550 Cranzahl
trať do Annaberg-Buchholz unt Bf
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Železniční trať Chomutov–Vejprty (v jízdním řádu pro cestující označená číslem 137) je jednokolejná neelektrizovaná regionální dráha v Ústeckém kraji. Provozovatelem je od 1. července 2008 Správa železnic, v té době byla dráha ještě úsekem celostátní dráhy.

Historie

Záměr postavit železnici ze saského Chemnitz do Annabergu s pokračováním do Vejprt a Chomutova vznikl již v roce 1854 a navázal na starší myšlenku z roku 1839. Hlavním důvodem pro stavbu dráhy byla možnost dopravy hnědého uhlí z Mostecké pánve do Saska. Povolení pro stavbu českého úseku trati vydal 10. prosince 1868 ministr obchodu Ignaz von Plener.[1] Koncesi na stavbu trati obdržela Buštěhradská dráha, která trať napojila na svou železniční síť. Stavba byla zahájena slavnostním výkopem 18. srpna 1869 a provoz byl zahájen 1. srpna 1872. Technicky náročná trať z Chomutova stoupá na hřeben Krušných hor a poblíž Kovářské překonává nadmořskou výšku 875 metrů. Dále klesá k vejprtskému nádraží ve výšce 715 metrů.[2]

Od roku 1900 plánované propojení trati z Vejprt do Karlových Varů s tunelem pod Klínovcem a napojení na Přísečnickou dráhu v Jöhstadtu se kvůli první světové válce neuskutečnilo.[3] V roce 1909 byla na náklady města Vejprty a firmy Kannenberger zřízena zastávka v Novém Zvolání a začalo také rozšiřování vejprtského nádraží. Jízdné ve třetí třídě na trase z Chomutova do Vejprt stálo 1,70 korun v roce 1903 a 2,80 korun v roce 1911.[4]

Po vzniku Československa byla Buštěhradská dráha 14. července 1923 zestátněna a její tratě byly začleněny do sítě československých státních drah.[4] Kromě nákladního provozu tehdy trať až do roku 1928 denně využívalo okolo 800 lidí, kteří dojížděli za prací do Vejprt, a další stovky lidí, kteří jezdili za prací do Německa. Jednou týdně do Vejprt jezdil rekreační rychlík z Prahy. Intenzivní využití trati ukončila velká hospodářská krize.[5]

Před vypuknutím druhé světové války čelili zaměstnanci dráhy útokům členů Sudetoněmecké strany, které vyvrcholily 25. září 1938,[5] kdy henleinovci výbuchem zničili část trati u Vejprt, a způsobili vykolejení lokomotivy 344.502 s několika vagóny. Lehce zranění železničáři museli ustoupit ke stanovišti stráže obrany státu v Novém Zvolání. Čeští železničáři se po válce na trať vrátili 21. května 1945, kdy do Vejprt přijel obrněný vlak, jehož úkolem bylo zajistit bezpečnost na pohraniční trati.[6]

Ve druhé polovině dvacátého století význam tratě upadal. Železniční svršek nebyl udržován, chátraly také nádražní budovy a trať byla celkově nerentabilní.[6] V roce 1948 byl ukončen provoz na odbočce z Křimova do Reitzenhainu, ale přibližně do roku 1959 trať sloužila vlečka do stanice Hora Svatého Šebestiána.[7] Přerušeno bylo také spojení s Německem a k jeho obnovení došlo až 1. srpna 1993. Následovala rekonstrukce pohraničního mostu financovaná z programu PHARE, která umožnila pravidelný provoz nákladních vlaků, z nichž první přes hranice projel 22. května 2001. Přesto provoz na trati nadále klesal a v roce 2006 se uvažovalo o úplném zastavení provozu.[8] Od prosince 2007 jezdí po trati jen dva páry víkendových vlaků.[9] Na jeden pár vlaků byla obvykle nasazena dvoudílná jednotka Desiro Classic,[10] na druhý z nich motorový vůz řady 810 v letním období posílený o přípojný vůz Bdtax785, výjimečně Btax780 nebo BDtax782.[11] Od jízdního řádu 2014/2015 jezdí vlaky pouze během víkendů a státních svátků v období od května do září.[12] Od jízdního řádu 2019/2020 provozuje pravidelné osobní vlaky společnost Die Länderbahn CZ, která zde nasazuje jednotky Regiosprinter. Také se změnil počet párů vlaků. Místo dřívějších 2 zde nyní jezdí 3 páry vlaků. Nově i odpoledne.

V roce 2012 byla zbourána výpravní budova nádraží v Rusové. V dalším roce postihl stejný osud výpravní budovu ve stanici Domina a většinu vejprtského nádraží. Roku 2014 Správa železniční dopravní cesty zbořila také výpravní budovu v Černovicích.[13] Zchátralou budovu v Kovářské z roku 1880 koupil v roce 2014 nový majitel a postupně ji opravuje.[14]

Chomutov

Křimov

Vejprty

  • Trať Vejprty – Annaberg-Buchholz unt Bf

Galerie

  • Nádraží a zastávky na trati
  • Chomutov
    Chomutov
  • Černovice
    Černovice
  • Domina před demolicí
    Domina před demolicí
  • Křimov zastávka
    Křimov zastávka
  • Křimov
    Křimov
  • Nová Ves u Křimova
    Nová Ves u Křimova
  • Výsluní
    Výsluní
  • Rusová před demolicí
    Rusová před demolicí
  • Měděnec
    Měděnec
  • Měděnec zastávka
    Měděnec zastávka
  • Kovářská městys
    Kovářská městys
  • Kovářská
    Kovářská
  • České Hamry
    České Hamry
  • Vejprty zastávka (Nové Zvolání)
    Vejprty zastávka (Nové Zvolání)
  • Vejprty koupaliště
    Vejprty koupaliště
  • Vejprty před demolicí
    Vejprty před demolicí

Odkazy

Reference

  1. ↑ BINTEROVÁ, Zdena. Historie Vejprt. Chomutov: Tiskárna Akord Chomutov, 2007. 192 s. ISBN 978-80-239-9870-2. S. 167. Dále jen Binterová (2007). 
  2. ↑ Binterová (2007), s. 168
  3. ↑ Binterová (2007), s. 170
  4. ↑ a b Binterová (2007), s. 171
  5. ↑ a b Binterová (2007), s. 172
  6. ↑ a b Binterová (2007), s. 173
  7. ↑ KADLEC, Jan. Zaniklá železniční trať Křimov–Reitzenhain. Chomutov: Oblastní muzeum v Chomutově, 2005. 44 s. Dostupné online. S. 5. 
  8. ↑ Binterová (2007), s. 174
  9. ↑ MICHL, Zdeněk. Obce se skládají na zvláštní vlaky. ŽelPage [online]. 2007-12-25 [cit. 2018-05-19]. Dostupné online. 
  10. ↑ JANOŠ, Vít; HAAS, Václav; ZÁRUBA, Tomáš. Studie k projektu turistických železničních linek Ústeckého kraje. [s.l.]: Ústecký kraj, 2014. Dostupné online. 
  11. ↑ vagonWEB » Řazení vlaků » 2019 » ČD Os » Os 5690. www.vagonweb.cz [online]. [cit. 2024-06-09]. Dostupné online. 
  12. ↑ České dráhy. Jízdní řád 2014–2015: 137 Chomutov–Vejprty [online]. 2014-12-14 [cit. 2015-05-07]. Dostupné online. 
  13. ↑ Staré aktuality [online]. Vejprtská dráha [cit. 2018-05-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-09-12. 
  14. ↑ STRNADOVÁ, Miroslava. Zahraniční reportér zachraňuje ruinu nádraží, z lásky ke Krušným horám. iDnes.cz [online]. 2017-07-08 [cit. 2018-05-19]. Dostupné online. 

Literatura

  • KADLEC, Jan. Krušnohorská železniční trať Chomutov–Vejprty. Chomutov: Tiskárna Akord Chomutov, 2016. 156 s. ISBN 978-80-88075-06-6. 

Externí odkazy

Železniční trať Chomutov–Vejprty

Strategi Solo vs Squad di Free Fire: Cara Menang Mudah!