Štěpánov je vesnice, část obce Lukov v okrese Teplice. Nachází se na jižním úbočí Štěpánovské hory, asi 1,5 km na severozápad od Lukova. V roce 2011 zde trvale žilo 69 obyvatel.
Štěpánov leží v katastrálním území Štěpánov u Lukova o rozloze 3,36 km².[3]
Název
Výklad významu jména Štěpánov je jednoduchý. Má původ v osobním jménu Štěpán a znamenalo Štěpánův – dvůr. Jméno Štěpán má původ v řečtině. Řecký pojem „stephanos“ znamená věnec pro vítěze. Štěpán pak je ten, který je věncem ozdobený a znamená totéž co latinské Victor – vítěz.
Historie
Z počátku měla každá ze vsí jiné osudy, teprve od počátku 16. století sdílejí dějiny lobkovického panství Bílina.
O Štěpánovu není žádných zpráv až do roku 1470. Tehdy Anežka z Landštejna jako vdova po Hanušovi z Koldic spravovala zástavní manské panství Krupka a Bílina jako poručník svých nezletilých synů Těmy a Albrechta. Společně s nimi v roce 1470 koupila části vsi Radovesice a ves Štěpánov a připojila je panství Bílina. U Bíliny zůstaly Radovesice (zanikly v roce 1971, kdy musely ustoupit Radovesické výsypce) i Štěpánov již napořád. Když mladí Koldicové dosáhli plnoletosti, převzal majetek Těma. Obtížnou finanční situaci se snažil řešit zástavou panství Bílina a Krupka. V roce 1495 uzavřel kupní smlouvu s Jindřichem z Vřesovic a zástava měla vypršet v roce 1501. Nedostatek finančních prostředků donutil Těmu z Koldic, aby využil nabídky Děpolta z Lobkovic, který za půjčený obnos chtěl získat Krupku s cínovými doly. Nakonec byla 29. června 1502 uzavřena kupní smlouva na panství Bílina, které jako manskou zástavu získal Děpolt z Lobkovic. Jemu nakonec král Vladislav Jagellonský 3. dubna 1513 propustil Bílinu z manství a dal mu ji do dědičného držení. Od té doby byla Bílina po dalších více než 300 let vlastnictvím rodu Lobkoviců.
Když se Eleonora Kateřina Karolína (1685–1720), dcera Václava Ferdinanda z Lobkovic, jako univerzální dědička panství Bílina, vdala (1703) za Filipa Hyacinta z Lobkovic, bylo její dědictví připojeno k majetkům roudnických Lobkoviců a zůstalo tak až do konce patrimoniální správy v roce 1850.
Obyvatelstvo
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 89 obyvatel (z toho 46 mužů), z nichž byli čtyři Čechoslováci a 85 Němců. Všichni se hlásili k římskokatolické církvi.[4] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 109 obyvatel: pět Čechoslováků, 103 Němců jednoho příslušníka jiné národnosti. Kromě jednoho člověka bez vyznání byli římskými katolíky.[5]
Vývoj počtu obyvatel a domů[6][7][8]
|
|
1869 |
1880 |
1890 |
1900 |
1910 |
1921 |
1930 |
1950 |
1961 |
1970 |
1980 |
1991 |
2001 |
2011 |
2021
|
| Obyvatelé
|
116 |
92 |
97 |
99 |
89 |
89 |
109 |
56 |
52 |
41 |
55 |
57 |
66 |
69 |
73
|
| Domy
|
19 |
19 |
19 |
19 |
21 |
22 |
24 |
21 |
— |
14 |
18 |
24 |
21 |
24 |
27
|
| Počet domů z roku 1961 je zahrnut v domech místní části Lukov.
|
Obecní správa
Po zrušení patrimoniální správy se při sčítaní lidu v letech 1869–1910 Štěpánov byl osadou obce Radovesice, se kterým patřil nejprve do okresu Teplice, ale v letech 1900–1910 v okrese Duchcov. V letech 1921–1950 byl samostatnou obcí, se kterým patřily nejprve do okresu Duchcov, ale v roce 1950 v okrese Bílina. V letech 1960–1980 byl částí obce Lukov v okrese Teplice. Od 1. července 1980 do 31. prosince 1991 byl část obce Hrobčice v okrese Teplice. Od 1. ledna 1992 je znovu částí obce Lukov v okrese Teplice.[9]
Pamětihodnosti
Severně od vesnice se ve výběžku katastrálního území Radovesice u Bíliny nachází Štěpánovská hora. Na vrcholové ostrožně se dochovaly valy pravěkého hradiště Štěpánov z období štítarské kultury.[10] Na jihozápadním úbočí hory se nachází přírodní památka Štěpánovská hora.
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-10-01.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 206.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 58.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 412, 413. Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 315. Archivováno 17. 4. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [PDF online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-11-10]. S. 566. Dostupné v archivu pořízeném dne 2024-03-06.
- ↑ ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Štěpánov, s. 309–310.
Externí odkazy
| Části obce Lukov |
|
| Části obce | |
