Volně stojící zděnou pohřební kapli v jihozápadní části vesnice nechal vystavět v čistém empírovém stylu v roce 1808[2][3] nebo 1827[1][4]Kašpar Maria ze Šternberka. Postavena byla na mírně vyvýšené terase tak, aby na ni bylo vidět ze schodiště březinského zámku. Výhled však v průběhu času zakryla vegetace. Součástí hřbitova se stala mnohem později.
Stavba má obdélný půdorys s půlkruhovým závěrem na západní straně.[1][2] K hlavnímu vstupu vede široké kamenné schodiště, na které navazuje chodník dlážděný žulovými deskami. Hlavní průčelí s představenou čtveřicí iónskýchsloupů, které podpírají kladí s trojúhelným štítem (tympanon), je směrem k východu.[1][4] Římsa kladí navazuje na korunní římsu bočních stěn a ramena tympanonu provází obdobná římsa. Ve vrcholu tympanonu je osazen železný křížek na kamenném podstavci. Čtyři válcové sloupy s entazí (vydutím), které nesou obdélný široký portikus, stojí na nízkých čtvercových plintech, mají oblounové patky a iónské hlavice doplněné vejcovcem.[2] Vstupní obdélný portál je kamenný, má rovný záklenek, na čelní straně je profilovaný jemnými ústupky a vnější lištou. Dvoukřídlé plechové dveře jsou rozčleněny plechovými pásky a rozetkami. Nad vstupem je předsazené obdélné pole, uprostřed kterého je kovový šternberský erb.[2] Uprostřed jeho pole je jako obecná figura osmicípá hvězda, trojhranný (gotický) štít je opatřen klenotem (hvězda), přilbou s korunkou a přikryvadly. Podlaha portiku je vytvořena ze žulových desek, nahoře jsou tři zrcadlové klenbičky oddělené pasy. Nízká střecha, kterou pokrývá měděný plech, je sedlová s kuželovým pláštěm nad závěrem.[2] Objekt je opatřen omítanými fasádami, které jsou členěny nízkým předsazeným soklem a výrazně vyloženou profilovanou korunní římsou se zubořezem.[2] Žlutá barva fasády koresponduje s barvou šternberské hvězdy. V horní polovině severní a jižní stěny je kruhový okenní otvor rámovaný profilovanou šambránou. Okna mají dřevěné výplně, jsou dělené paprskovitě a chrání je mříž. Stejný otvor se nachází také v ose závěru, kde ústí 3 větrací okénka z hrobky s mříží.[2]
V přízemí (horní prostor) je kaple, která má kruhový půdorys, vede do ní chodbička, která je zaklenuta plackou. Uvnitř je umístěna klasicistnítumba se šternberským erbem a krucifixem.[1]
V suterénu (dolní prostor) se nachází hrobka, která má valenou klenbu s lunetami. Po obvodě jsou hrobové šachty.[1]
Seznam pohřbených
Do krypty byly uloženy ostatky sedmi příslušníků Leopoldovy větve rodu Šternberků.[6] Jako první tu byla v roce 1830 pohřbena hraběnka Aloisie.[7] Po více než stoleté pauze byly zdejší pohřby obnoveny uložením ostatků Zdeňka Sternberga a jeho manželky Alžběty v roce 2021.
Nejslavnější byl však Kašpar Maria hrabě ze Šternberka (1761–1838), obrozenec, botanik, geolog, paleontolog, jeden ze zakladatelů paleobotaniky, spoluzakladatel Národního muzea v Praze, kterému věnoval své rozsáhlé sbírky nerostů, zkamenělin a herbářových položek. Od roku 1808 bydlel na nedalekém zámku Březina, který zdědil po svém bratrovi Jáchymovi. V jeho okolí založil rozměrnou botanickou zahradu s vytápěnými skleníky, kde pěstoval rostliny z celého světa. K panství patřilo také devatenáct dolů na černé uhlí a doly na železnou rudu. U jeho hrobu jsou symbolicky umístěna zlomená geologická kladívka a část zkamenělépřesličky.
Chronologicky podle data úmrtí
V tabulce jsou uvedeny základní informace o pohřbených.[8] Fialově jsou vyznačeni příslušníci rodu Sternbergů, žlutě jsou vyznačeny manželky přivdané do rodiny, pokud zde byly pohřbeny. Červeně jsou zvýrazněni majitelé hradu Český Šternberk. Generace jsou počítány od Zdeslava ze Šternberka († 1265). U manželek je generace v závorce a týká se generace manžela. Děti jsou vypsány v poznámce u matky, avšak pokud byla matka pohřbena jinde, jsou děti uvedeny v poznámce u otce.
Kanovník řezenské kapituly (1783–1806), tajný rada (1824), komtur (1832) a velkokříž (1836) Leopoldova řádu, prezident Společnosti muzea (1822), předseda sjezdu lékařů a přírodovědců v Praze (1837), majitel panství Radnice.
20. 12. 1838 Březina
Anna Josefa Krakowská z Kolowrat 28. 12. 1726 Praha – 10. 8. 1790
Tělo bylo vykropeno 12. 3. 1900 v domě smutku (Ungargasse 43, Vídeň III.), poté byla rakev s ostatky převezena do Stupna a tam 14. 3. uložena do rodinné hrobky.[10]
Karola Bukuwková z Bukuwky 3. 6. 1889 Horth – 2. 10. 1952 Praha
Příbuzenské vztahy pohřbených
Následující schéma znázorňuje příbuzenské vztahy. Červeně orámovaní byli pohřbeni v hrobce, arabské číslice odpovídají pořadí pohřbení v kapli podle předchozí tabulky. Římské číslice představují pořadí manželky, pokud se některý ze Šternberků oženil více než jednou. Vzhledem k účelu schématu se nejedná o kompletní rodokmen Šternberků.
↑ abcdefgPOCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech (3) P/Š. Praha: Academia, 1980. S. 460.
↑ abcdefghiPamátkový katalog: Hrobka rodiny Šternberků [online]. Národní památkový ústav [cit. 2020-12-28]. Dostupné online.
↑ abJUŘÍK, Pavel. Šternberkové: panský rod v Čechách a na Moravě. Praha: Euromedia Group – Knižní klub, 2013. 208 s. ISBN978-80-242-4065-7. S. 152–153.
↑ abcKUTHAN, Jiří. Aristokratická sídla v českých zemích 1780–1914. Praha: NLN, 2014. 712 s. ISBN978-80-7422-332-7. S. 137, 238.
↑BĚLOHLÁVEK, Miloslav, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku IV. Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. S. 288.
↑TOMSOVÁ, Petra. Terezie ze Sternbergu – život šlechtičny v 19. století. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlova v Praze, 2012. Dostupné online. S. 68.
↑KELLNER, Zdeněk. Zdeněk a Alžběta Sternbergovi jsou znovu spolu. Český Šternberk osiřel [online]. Benešovský deník.cz, 2021-02-11 [cit. 2021-02-15]. Dostupné online.
↑Almanach českých šlechtických rodů 2017, s. 170, 364
_crop.jpg)
