Dřevoryt s vyobrazením japonských vyznamenání, 1895
Systém japonských státních vyznamenání je souborem moderních a historických ocenění. Systém byl založen po reformách Meidži, které začaly po roce 1869 měnit zastaralé feudální Japonsko v industrializovaný stát podle evropského vzoru.
Prvním rytířským řádem udíleným Japonským císařstvím byl Řád vycházejícího slunce, který byl založen dne 10. dubna 1875.[1] Dne 27. prosince 1876 byl založen druhý japonský řád, Řád chryzantémy, který se od svého založení stal nejvyšším japonským vyznamenáním.[2] Dne 7. prosince 1881 byly založeny Medaile cti s červenou, zelenou a modrou stuhou, které se každoročně udílí od roku 1882. Dne 14. března 1887 k nim přibyla Medaile cti se žlutou stuhou.
K masivní úpravě systému japonských vyznamenání došlo 4. ledna 1888. Tehdy byl založen Řád posvátného pokladu[3] a Řád drahocenné koruny,[4] k Řádu vycházejícího slunce byla přidána třída velkostuhy s květy paulovnie, ze které byl v roce 2003 vytvořen samostatný řád.[5] Ve stejné době byl vytvořen také řetěz Řádu chryzantémy. V roce 1890 byl založen Řád zlatého luňáka, který se stal prvním vojenským japonským řádem.[6] V roce 1896 byly Řádu drahocenné koruny přidány tři nejnižší třídy.
Až do roku 1918 zůstával systém v podstatě nezměněn. V roce 1918 byla vytvořena Medaile cti s tmavě modrou stuhou, která byla poprvé udělena dne 7. září 1919. Od roku 1919 mohl být Řád posvátného pokladu udílen kromě mužů i ženám. Jako poslední z japonských rytířských řádů byl dne 11. února 1937 založen Řád kultury.
V roce 1947 byl zrušen Řád zlatého luňáka i Medaile cti se žlutou stuhou a dne 25. prosince 1950 také Medaile cti se zelenou stuhou.[6] V roce 1951 však bylo ustanoveno ocenění Osoba se zvláštními kulturními zásluhami a byla obnovena také Medaile cti se žlutou stuhou a zavedena Medaile cti s fialovou stuhou.
K velké úpravě systému japonských vyznamenání došlo dne 3. listopadu 2003, kdy byla osamostatněna nejvyšší třída Řádu vycházejícího slunce v nově založeném Řádu květů paulovnie.[5] Počet tříd Řádu vycházejícího slunce, Řádu posvátného pokladu a Řádu drahocenné koruny byl snížen na šest. Byla obnovena také Medaile cti se zelenou stuhou.
V Japonsku existuje šest druhů Medailí cti. Vícenásobné udělení stejné medaile zastupuje stříbrná spona na stuze. Pokud je uděleno pět stříbrných spon, jsou nahrazeny sponou zlatou.[7]
Medaile cti s červenou stuhou
Medaile cti se zelenou stuhou
Medaile cti se žlutou stuhou
Medaile cti s fialovou stuhou
Medaile cti s modrou stuhou
Medaile cti s tmavě modrou stuhou
Poháry
Tři dřevěné misky se znakem chryzantémy
Pokud držitel řádu či Medaile cti zemře, dostává jeho rodina jeden či více stříbrných nebo dřevěných pohárů se symbolem chryzantémy nebo paulovnie.[8]
Tři stříbrné poháry se znakem chryzantémy – udílí se rodině místo řádu I. nebo II. třídy
Jediný stříbrný pohár se znakem chryzantémy – udílí se rodině místo řádu III. nebo IV. třídy
Tři dřevěné misky se znakem chryzantémy – udílí se rodině místo řádu V. nebo VI. třídy
Jediný stříbrný pohár se znakem paulovnie – udílí se rodině místo Medaile cti
Tři dřevěné misky se znakem paulovnie – udílí se společně s Medailí cti s tmavě modrou stuhou
Vyznamenání Japonského Červeného kříže
Vyznamenání
Poděkování ministra zdravotnictví, práce a sociálních věcí a předsedy Japonského Červeného kříže – udílí se za finanční dar ve výši přesahující 1 milion jenů
Zlatá medaile Japonského Červeného kříže – udílí se za finanční dar ve výši přesahující 500 tisíc jenů
Stříbrná medaile Japonského Červeného kříže – udílí se za finanční dar ve výši přesahující 200 tisíc jenů
Poděkování vedoucího pobočky – udílí se za finanční dar přesahující 100 tisíc jenů
Zvláštní člen Japonského Červeného kříže – udílí se za finanční dar přesahující 20 tisíc jenů
Poháry
Zlatý pohár Japonského Červeného kříže – udílí se za finanční dar přesahující 500 tisíc jenů nebo za více než 100 odběrů krve
Stříbrný pohár Japonského Červeného kříže – udílí se za finanční dar přesahující 200 tisíc jenů nebo za více než 70 odběrů krve
Děkovný dopis – udílí se po dosažení věku 68 let a po více než padesáti odběrech
Děkovný dopis a bílý pohár Japonského Červeného kříže – udílí se po dosažení věku 60 let a po více než padesáti odběrech
Fialový pohár Japonského Červeného kříže – Udílí se za každých padesát odběrů
Zelený pohár Japonského Červeného kříže – udílí se po padesáti odběrech
Žlutý pohár Japonského Červeného kříže – udílí se po třiceti odběrech
Modrý pohár Japonského Červeného kříže – udílí se za po deseti odběrech
Vojenská vyznamenání
Vojenské medaile cti
Medaile za první čínsko-japonskou válku
V době existence armády a námořnictva udílelo Japonsko 9 vojenských medailí. Vojenské medaile cti byly vojenská vyznamenání udílená Japonským císařstvím za zvláštní zásluhy v různých válkách vedených Japonskem. Formálně je bylo možné udělit veškerému vojenskému personálu, který se zúčastnil konkrétní války. Spolu s těmito medailemi bylo vyznamenanému předáváno také osvědčení o jejich udělení se jménem příjemce a konfliktem, ve kterém bojoval.[9][10]
Tato vyznamenání byla zrušena během spojenecké okupace Japonska (1945–1951) po skončení druhé světové války. Po obnově císařského Japonska, země tato vyznamenání nadále neudílela, protože se stát v ústavě zavázal, že se již nikdy nezapojí do žádné války, která by byla považována za „agresivní“ a nadále se bude zapojovat pouze do obranných střetů na svém území.[9][10]
V japonské armádě a námořnictvu byl nejvyšším velitelem císař. Jeho přímým podřízeným byl armádní generál a admirál. Důstojníci mohli za své služby císaři a extrémní dovednosti při velení získat čestný titul Gensui.
_1Class_BAR.svg){kind=small}
.png)
.svg){kind=small}
.png){kind=small}
.png){kind=small}
.png){kind=small}
.png){kind=small}
.png){kind=small}
