|
Čou Pchej-jüan
Čou Pchej-jüan (čínsky pchin-jinem Zhōu Péiyuán, znaky 周培源; 28. srpna 1902 — 24. listopadu 1993) byl čínský fyzik, pedagog a politik. Ve 20. letech studoval v Číně, USA, Německu a Švýcarsku u předních fyziků tehdejší doby, poté působil na univerzitě Čching-chua. Část 40. let strávil v USA, roku 1947 se vrátil do Číny a přednášel a bádal na univerzitě Čching-chua a na Pekingské univerzitě, jejímž byl viceprezidentem (od 1956) a prezidentem (1978–1981), byl členem (1955) a místopředsedou (1978–1981) Čínské akademie věd. Ve fyzice se ve 30. letech soustředil na výzkum kvantové mechaniky, poté se obrátil k mechaniky tekutin. Po roce 1947 se aktivně účastnil společenského a politického života, vstoupil do jedné z menších politických stran v Čínské lidové republice, Společnosti 3. září, jejímž se stal místopředsedou (od 1958) a předsedou (1988–1992); byl poslancem (1954–1983) a členem stálého výboru (1978–1983) Všečínského shromáždění lidových zástupců i členem stálého výboru (od 1959) a místopředsedou (1980–1993) celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění.
Život
Čou Pchej-jüan se narodil 28. srpna 1902 v okrese I-sing na jihu provincie Ťiang-su v rodině bohaté statkáře. V letech 1919–1924 studoval fyziku na univerzitě Čching-chua v Pekingu, roku 1925 odjel k dalšímu studiu do Spojených států amerických, na Chicagské univerzitě roku 1926 obdržel magisterský titul a roku 1928 získal doktorát na Kalifornském technologickém institutu.[1] Téhož roku odjel do Německa, kde působil na Lipské univerzitě pod vedením Wernera Heisenberga, roku 1929 se přesunul do Curychu na tamní univerzitu, kde pokračoval ve vědecké práci u Wolfganga Pauliho.
Ještě roku 1929 se vrátil do Číny na univerzitu Čching-chua, na níž se stal profesorem. Roku 1932 se oženil s Wang Ti-čcheng, se kterou měl čtyři dcery. V letech 1935–1936 bádal na Institutu pro pokročilá studia pod vedením Alberta Ensteina. Roku 1937 se vrátil do Číny, kvůli japonské invazi se jeho fakulta univerzity Čching-chua přesunula do Kchun-mingu na jihozápadě země.[1] Ve snaze o pomoc ve válečném úsilí Číny při obraně proti Japonsku se koncem 30. let od svého původního oboru studia – kvantové mechaniky – obrátil k „praktičtější“ mechanice tekutin.[2] v letech 1943–1947 působil na Kalifornském technologickém institutu.
Roku 1947 se vrátil do Číny a opět se ujal výuky na univerzitě Čching-chua a postupně se stal jedním z vůdčích představitelů vědecké komunity v Číně.[2] Byl zvolen předsedou Fyzikální společnosti (do roku 1983), od roku 1953 byl profesorem Pekingské univerzity, roku 1955 byl vybrán mezi členy Čínské akademie věd. Vstoupil do jedné z menších politických stran v Čínské lidové republice, Společnosti 3. září a od roku 1953 byl členem jejího ústředního výboru. Následujícího roku byl zvolen poslancem Všečínského shromáždění lidových zástupců (znovuzvolen roku 1959, 1964, 1975, 1978).[1] Roku 1956 se stal viceprezidentem Pekingské univerzity. Angažoval se ve světovém mírovém hnutí, účastnil se Pugwashských konferencí. Od roku 1958 byl zvolen místopředsedou Společnosti 3. září (do 1988) a roku 1959 vstoupil i do Komunistické strany Číny.[1] Téhož roku byl zvolen členem stálého výboru celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění (do 1978). Pracoval v Čínské společnosti pro vědu a techniku, jejímž byl místopředsedou v letech 1963–1977 a pak do roku 1980 úřadujícím předsedou a poté do roku 1986 řádným předsedou.[1]
Za kulturní revoluce studenti na něj útočili jako na jednoho z představitelů vedení školy, s pomocí Čou En-laje se mu po čase podařilo vrátit se do Pekingu a roku 1970 byl vybrán mezi místopředsedy pekingského revolučního výboru, v letech 1972–1977 vykonával funkci místopředsedy Institutu pro zahraniční záležitosti.[1] Snažil se otevřít čínskou vědu světu a svět čínským vědcům, stál u dohod o studijních výměnách, zejména s USA.[2]
Od roku 1978 byl členem stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců (do 1983), téhož roku byl zvolen místopředsedou Čínské akademie věd a prezidentem Pekingské univerzity (obojí do roku 1981).[1] Roku 1980 byl zvolen místopředsedou celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění (znovuzvolen roku 1983, 1988 a 1993). V lednu 1988 byl zvolen předsedou Společnosti 3. září (do prosince 1992) a o několik měsíců později předsedou zahraničního výboru celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění.[1]
Zemřel v Pekingu 24. listopadu 1993.[1]
Reference
- ↑ a b c d e f g h i BARTKE, Wolfgang. Who was who in the People's Republic of China. München: K. G. Saur, 1997. ISBN 3-598-11331-5. S. 681. (anglicky)
- ↑ a b c FU, Jiaqi. Zhou Peiyuan: former president of Peking University who once worked alongside Einstein [online]. Peking University, 2022-9-19 [cit. 2024-07-21]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
| Místopředsedové celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění | | | 1. volební období (1949–1954) | | | | 2. volební období (1954–1959) |
Sung Čching-ling, Tung Pi-wu, Li Ťi-šen, Čang Lan (zemřel 1955), Kuo Mo-žo, Pcheng Čen, Šen Ťün-žu, Chuang Jen-pchej, Che Siang-ning, Li Wej-chan, Li S’-kuang, Čchen Šu-tchung, Čang Po-ťün (do 1958), Tan Kah Kee, Čhökji Gjalcchän, Burhan Šähidi | | | 3. volební období (1959–1965) |
Pcheng Čen, Li Ťi-šen (zemřel 1959), Kuo Mo-žo, Šen Ťün-žu (zemřel 1963), Chuang Jen-pchej, Li Wej-chan (do 1964), Li S’-kuang, Čchen Šu-tchung, Tan Kah Kee (zemřel 1961), Čhökji Gjalcchän, Burhan Šähidi, Čchen I, Kchang Šeng, Pagpalha Geleg Namgjal, Ngaphö Ngawangdžigme, Che Siang-ning | | | 4. volební období (1965–1978) |
Pcheng Čen, Čchen I (zemřel 1972), Jie Ťien-jing, Chuang Jen-pchej (zemřel 1965), Čchen Šu-tchung (zemřel 1966), Liou Lan-tchao (do 1968), Sung Žen-čchiung, Sü Ping (zemřel 1972), Kao Čchung-min (zemřel 1971), Cchaj Tching-kchaj (zemřel 1968), Wej Kuo-čching, Teng C’-chuej (zemřel 1972), Li S’-kuang (zemřel 1971), Fu Cuo-i (zemřel 1974), Tcheng Taj-jüan (zemřel 1974), Sie Ťüe-caj (zemřel 1971), Mao Tun, Li Ču-čchen (zemřel 1968), Pagpalha Geleg Namgjal, Sü Te-cheng, Li Te-čchüan (zemřela 1972), Ma Sü-lun (zemřel 1970) | | | 5. volební období (1978–1983) |
|
Ulanfu, Wej Kuo-čching, Pcheng Čchung, Čao C’-jang, Kuo Mo-žo (zemřel 1978), Sung Žen-čchiung, Mao Tun (zemřel 1981), Sü Te-cheng, Ou-jang Čchin (zemřel 1978), Š’ Liang , Ču Jün-šan (zemřel 1981), Kchang Kche-čching, Ťi Fang, Wang Šou-tao, Jang Ťing-žen, Čang Čchung (zemřel 1980), Pagpalha Geleg Namgjal, Čou Ťien-žen, Čuang Si-čchüan, Chu C’-ang, Žung I-žen, Tchung Ti-čou (zemřel 1979) | | | od 1979 i | | | | od 1980 i | | | | od 1981 i | |
| | | 6. volební období (1983–1988) |
|
Jang Ťing-žen, Liou Lan-tchao, Lu Ting-i, Čcheng C’-chua, Kchang Kche-čching, Ťi Fang (zemřel 1987), Čuang Si-čchüan, Pagpalha Geleg Namgjal, Chu C’-ang, Wang Kchun-lun (zemřel 1985), Čchien Čchang-čao, Tung Čchi-wu, Tchao Č’-jüe, Čou Šu-tchao (zemřel 1984), Jang Čcheng-wu, Siao Chua (zemřel 1985), Čchen Caj-tao, Lü Čeng-cchao, Čou Ťien-žen (zemřel 1984), Čou Pchej-jüan, Burhan Šähidi, Miao Jün-tchaj, Wang Kuang-jing, Teng Čao-siang, Fej Siao-tchung, Čao Pchu-čchu, Jie Šeng-tchao (zemřel 1988), Čchü Wu, Pa Ťin | | | od 1984 i | | | | od 1985 i | | | | od 1986 i | | | | od 1987 i | |
| | | 7. volební období (1988–1993) |
|
Wang Žen-čung (zemřel 1992), Jen Ming-fu (do 1990), Fang I, Ku Mu, Jang Ťing-žen, Kchang Kche-čching (zemřela 1992), Pagpalha Geleg Namgjal, Chu C’-ang (zemřel 1991), Čchien Čchang-čao, Čou Pchej-jüan, Miao Jün-tchaj, Wang Kuang-jing, Teng Čao-siang, Čao Pchu-čchu, Čchü Wu (zemřel 1992), Pa Ťin, Ma Wen-žuej, Liou Ťing-ťi, Wang En-mao, Čchien Süe-sen, Čchien Wej-čchang, Chu Šeng, Sun Siao-cchun (zemřel 1991), Čcheng S’-jüan, Lu Ťia-si, Čchien Čeng-jing, Su Pu-čching, Ismail Ähmäd | | | od 1989 i | | | | od 1990 i | | | | od 1991 i | |
| | | 8. volební období (1993–1998) |
|
Jie Süan-pching, Wu Süe-čchien, Jang Žu-taj, Wang Čao-kuo, Ngaphö Ngawangdžigme, Saifuddin Azizi, Chung Süe-č’, Jang Ťing-žen, Čou Pchej-jüan (zemřel 1993), Teng Čao-siang, Čao Pchu-čchu, Pa Ťin, Liou Ťing-ťi (zemřel 1997), Čchien Süe-sen, Čchien Wej-čchang, Chu Šeng, Čchien Čeng-jing, Su Pu-čching, Chou Ťing-žu (zemřel 1994), Ting Kuang-sün, Tung Jin-čchu, Sun Fu-ling, Ann Tse-kai, Henry Fok, Ma Man-kei | | | od 1994 i | | | | od 1996 i | |
| | | 9. volební období (1998–2003) |
Jie Süan-pching, Jang Žu-taj, Wang Čao-kuo, Ngaphö Ngawangdžigme, Čao Pchu-čchu zemřel 2000), Pa Ťin, Čchien Wej-čchang, Lu Ťia-si (zemřel 2001), Žen Ťien-sin, Sung Ťien, Li Kuej-sien, Čchen Ťün-šeng (zemřel 2002), Čang S’-čching, Čchien Čeng-jing, Ting Kuang-sün, Sun Fu-ling, Ann Tse-kai, Henry Fok, Ma Man-kei, Ču Kuang-ja, Wan Kuo-čchüan, Chu Čchi-li, Čchen Ťin-chua, Čao Nan-čchi, Mao Č’-jung, Paj Li-čchen, Ťing Šu-pching, Luo Chao-cchaj, Čang Kche-chuej, Čou Tchie-nung, Wang Wen-jüan | | | 10. volební období (2003–2008) |
|
Wang Čung-jü, Liao Chuej, Liou Jen-tung, Ngaphö Ngawangdžigme, Pa Ťin (zemřel 2005), Pagpalha Geleg Namgjal, Li Kuej-sien, Čang S’-čching, Ting Kuang-sün, Henry Fok (zemřel 2006), Ma Man-kei, Paj Li-čchen, Luo Chao-cchaj, Čang Kche-chuej, Čou Tchie-nung, Chao Ťien-siou, Čchen Kchuej-jüan, Ablät Abdurišit, Sü Kchuang-ti, Li Čao-čuo, Chuang Meng-fu, Wang Süan, Čang Chuaj-si, Li Meng | | | od 2005 i | |
| | | 11. volební období (2008–2013) |
|
Wang Kang, Liao Chuej, Tu Čching-lin, Ngaphö Ngawangdžigme (zemřel 2009), Pagpalha Geleg Namgjal, Ma Man-kei, Paj Li-čchen, Čchen Kchuej-jüan, Ablät Abdurišit, Li Čao-čuo, Chuang Meng-fu, Tung Chee-hwa, Čang Mej-jing, Čang Žung-ming, Čchien Jün-lu, Sun Ťia-čeng, Li Ťin-chua, Čeng Wan-tchung, Teng Pchu-fang, Wan Kang, Lin Wen-i, Li Wu-wej, Luo Fu-che, Čchen Cung-sing, Wang Č’-čen | | | od 2010 i | |
| | | 12. volební období (2013–2018) |
|
Tu Čching-lin, Ling Ťi-chua (do 2015), Chan Čchi-te, Pagpalha Geleg Namgjal, Tung Chee-hwa, Wan Kang, Lin Wen-i, Luo Fu-che, Edmund Ho, Čang Čching-li, Li Chaj-feng, Su Žung (do 2014), Čchen Jüan, Lu Čan-kung, Čou Siao-čchuan, Wang Ťia-žuej, Wang Čeng-wej, Ma Piao, Čchi Sü-čchun, Čchen Siao-kuang, Ma Pchej-chua, Liou Siao-feng, Wang Čchin-min | | | od 2017 i | |
| | | 13. volební období (2018–2023) |
Čang Čching-li, Liou Čchi-pao, Pagpalha Geleg Namgjal, Tung Chee-hwa, Wan Kang, Edmund Ho, Lu Čan-kung, Wang Čeng-wej, Ma Piao, Čchen Siao-kuang, Leung Chun-ying, Sia Pao-lung, Jang Čchuan-tchang, Li Pin, Bagatur, Wang Jung-čching, Che Li-feng, Su Chuej, Čeng Ťien-pang, Ku Šeng-cu, Liou Sin-čcheng, Che Wej, Šao Chung, Kao Jün-lung | | | 14. volební období (2023–2028) |
Š’ Tchaj-feng, Chu Čchun-chua, Šen Jüe-jüe, Wang Jung, Čou Čchiang, Pagpalha Geleg Namgjal, Ho Hau Wah, Leung Chun-ying, Bagatur, Su Chuej, Šao Chung, Kao Jün-lung, Čchen Wu, Mu Chung, Sien Chuej, Wang Tung-feng, Ťiang Sin-č’, Ťiang Cuo-ťün, Che Pao-siang, Wang Kuang-čchien, Čchin Po-jung, Ču Jung-sin, Jang Čen |
|
|
