Československá trojfederace

Československá trojfederace byl nerealizovaný projekt československého trialismu a koncepce Československé spolkové republiky jako federace tří zemí (Čechy, Morava s československým Slezskem, Slovensko). Vznikla na Moravě a částečně v československém Slezsku v období federalizace Československa koncem 60. let. Byla propagována Společností pro Moravu a Slezsko, založenou v květnu 1968. Po sametové revoluci byla znovu navržena již parlamentním politickým Hnutím za samosprávnou demokracii - Společností pro Moravu a Slezsko (HSD-SMS). Myšlenka československého spolkového státu až do rozpadu Československa v roce 1992 nebyla zrealizována kvůli nesouhlasu ze strany slovenské i české politické reprezentace, zejména představitelů Občanského fóra.

V období Pražského jara 1968

2. dubna 1968 vydali pracovníci Moravského muzea v Brně prohlášení, v němž požadovali obnovu Moravy jakožto autonomního celku v souvislosti s připravovanou federalizací Československa. 16. dubna 1968 podobné prohlášení vydali jihomoravští a severomoravští novináři na sjezdu v Olomouci. 17. dubna 1968 se dokonce ve prospěch obnovení Moravskoslezské země vyjádřil Jihomoravský krajský národní výbor a obdobné názory se objevily i ve vedení druhého moravského kraje, třebaže ten byl zprvu k myšlence Moravskoslezské země spíš chladný. Na Moravě proběhla veřejná diskuse, zda bude lepší moravskoslezská země v rámci budoucí České republiky nebo samostatná republika vedle Čech a Slovenska. Hlavním zastáncem myšlenky trojfederace se stala v květnu 1968 založená Společnost pro Moravu a Slezsko, sdružující zprvu především vědce a umělce (např. rektor Masarykovy univerzity Theodor Martinec, prof. Miroslav Nechleba, prorektor Vysokého učení technického v Brně, nebo prof. Vladimír Kubeš, bývalý děkan Právnické fakulty MU). V čele Společnosti stanul Boleslav Bárta. V srpnu 1968 měla 200 000 registrovaných členů v 600 místních výborech po celé Moravě. Obnovení Moravskoslezské země jako státoprávního celku podpořila i řada významných podniků na jižní i severní Moravě (Vinařské závody Mikulov, Jihomoravské cukrovary Uherské Hradiště, celozávodní výbor KSČ Vítkovických železáren v Ostravě). Po sovětské invazi tyto diskuse utichly a významní politici již tuto myšlenku nezmiňovali.

Návrh na trojdílné uspořádání vznikající československé federace v roce 1968

Tento návrh, na kterém se významně podílel bývalý děkan PrF MU a profesor občanského práva a právní filozofie Vladimír Kubeš, nesouhlasil s tehdy prosazenou koncepcí československé dvojfederace pouze na národním principu, který tehdy v dualistické formě (dva celky Čechů a Slováků) byl z pohledu zastánců trojfederace nedostatečný pro odstranění centralismu a pro rozvoj svébytného a relativně soběstačného celku Moravy a Slezska.[1] Návrh proto prosazoval Československou federativní socialistickou republiku (ČSFSR) národnostně tvořenou dvěma národy (Češi a Slováci) a národnostními skupinami a státoprávně tvořenou třemi republikami: českou, moravskoslezskou a slovenskou.[2] Zdůrazňoval tak i další principy federalizace:

  • princip geografický (povodí řek, nížiny, hraniční vrchoviny a hornatiny)
  • princip ekonomický – propojenost, oddělenost a svébytnost moravskoslezských aglomerací a infrastruktury
  • princip historický – postavení Moravy nebylo náhodné, vyplývalo z reálných životních podmínek a po staletí se dokázalo udržet
  • princip kulturní – specifičnost Moravy a Slezska
  • princip psychologický a sociologický – identifikace s etnicko-sociální pospolitostí[3]

Správní soustava tří republik (s republikovými vládami a parlamenty, federální vládou a parlamentem) by byla tvořena okresními, městskými a místními národními výbory. Okresy byly v návrhu prosazovány menší než tehdejší okresy z roku 1960, tedy cca 50 000 obyvatel se sídelním městem s 15 000 obyvateli (výjimečně v horských oblastech i 30 000 obyvatel se sídelním městem s 7 500 obyvateli).[4]

Do kompetence federálních orgánů byla navrhována oblast měnová, celní, koncepce hospodářského rozvoje federace, zásady soustavy daní a odvodů, cenové a mzdové politiky, zahraničního obchodu, sociálně-ekonomických informací, sociální a důchodové politiky, federálního rozpočtu, řízení hospodářských organizací přesahujících rámec země a správy státních rezerv.[5]

Po Listopadu 1989

Snaha o trojfederalizaci Československa byla hlavním bodem programu Hnutí za samosprávnou demokracii - Společnost pro Moravu a Slezsko (HSD-SMS). To vzniklo z obnovené Společnosti pro Moravu a Slezsko při příležitosti manifestace a sněmu pod názvem Moravskoslezská neděle 1. dubna 1990 v Kroměříži. K zaregistrování politického hnutí tehdy bylo třeba deset tisíc podpisů. V průběhu několika dní jich však právoplatných bylo na 47 tisíc a další přicházely. Ve volbách v roce 1990 stalo třetí nejúspěšnější stranou. Ve volbách do ČNR dosáhlo 10 %, přestože kandidovalo jen na Moravě, kde získalo v průměru 25 % hlasů.[6]. Již v létě 1990 navrhli poslanci Federálního shromáždění za HSD-SMS během projednávané novely československé ústavy roku 1960 a ústavního zákona o československé federaci z roku 1968, aby byl název Česká republika změněn na Českomoravskou republiku a parlament z České národní rady na „Českomoravskou národní radu (z níž by se na základě dělby zákonodárné moci a dělby práce vydělovaly Sněm Země české a Sněm Země moravskoslezské)“.[7]. Toto zemské uspořádání České republiky mělo být předstupněm k realizaci československé trojfederace. Návrh však nebyl přijat. Předsedkyni ČNR Dagmar Burešové byly předloženy petice občanů požadujících rehabilitaci Země moravskoslezské, které podepsalo více než 630 000 osob, což je v polistopadové historii zatím nepřekonaný počet podpisů pod jednou peticí. K jejich přání nebylo přihlédnuto.[8].

Koncepce Československé spolkové republiky v letech 1990-1992

Československá spolková republika (ČSSR) (po vzoru Německa a Rakouska) měla být podle návrhu HSD-SMS z let 1990-1992 federací tří samosprávných republik zdola, kdy by republiky svěřily určité kompetence do rukou spolku (federace). Východiskem koncepce byly tři podmínky:

  1. Fyzicko-geografické odlišnosti a svéráznosti geomorfologických celků Čech, země Moravskoslezské a Slovenska.
  2. Svérázný ekonomicko-geografický charakter těchto tří zemí, které jsou markantně odděleny pásmem nepatrného vlivu svých center.
  3. Národní a zemská pospolitost, se kterou se občan identifikuje a má pocit sounáležitosti.[9]

Představa fungování Československé spolkové republiky byla na pěti úrovních (obec, okres, oblast, země /republika/ a spolek /federace/). Okres a oblast by byly jen územními jednotkami bez řídícího stupně jen s okresním zastupitelským sborem, okresním správním úřadem a oblastním sdružením okresních zastupitelských rad. Řídící stupeň by byl jen na třech úrovních (obecní, zemská, spolková).[10]

Na zemské (republikové) úrovni by fungovaly jednokomorové parlamenty republik (Český sněm, Moravskoslezský sněm a Slovenská národní rada), zemská (republiková) vláda s ministerstvy a Úřad zemské (republikové) správy.[11]

Na spolkovou úroveň by občané, obce a republiky delegovali pouze oblast zahraniční politiky, obrany, měny, státního občanství, bezpečnosti, dopravy a telekomunikace. Na této úrovni by byl parlament tříkomorový (česká, moravskoslezská a slovenská komora), spolkový prezident volený přímo občany a spolková vláda.[12]

Představa byla údajně velmi úsporná z hlediska počtu úřadů a úředníků, zejména na úrovni spolku (federace). Republiková vláda s úřadem měla mít pouze 1/2 zaměstnanců tehdejšího Krajského národního výboru (KNV) Jihomoravského kraje.[13]

Postoj Slovenska

Zástupci všech slovenských politických stran, kromě Verejnosti proti násiliu a Komunistické strany Slovenska podepsali 9. března 1991 v Bratislavě společné prohlášení, že Moravany považují "za moderní státotvorný národ, schopný samostatně si hospodařit na svém vlastním území a samostatně si rozhodovat o svém vlastním osudu".[14][chybí lepší zdroj] Někteří slovenští politici měli však obavy z možného přehlasování ze strany dvou členů federace – Čech a Moravy se Slezskem.[15] Rozdělením Československa a vytvořením samostatných republik (České a Slovenské) tyto snahy utichly.

Reference

  1. ↑ Trojdílné uspořádání státu. Návrh na rovnoprávné postavení Moravy a Slezska. Brno: Index, 1968. 31 s. S. 7. 
  2. ↑ Trojdílné uspořádání státu. Návrh na rovnoprávné postavení Moravy a Slezska. Brno: Index, 1968. 31 s. S. 12. 
  3. ↑ Trojdílné uspořádání státu. Návrh na rovnoprávné postavení Moravy a Slezska. Brno: Index, 1968. 31 s. S. 4–7. 
  4. ↑ Trojdílné uspořádání státu. Návrh na rovnoprávné postavení Moravy a Slezska. Brno: Index, 1968. 31 s. S. 26–28. 
  5. ↑ Trojdílné uspořádání státu. Návrh na rovnoprávné postavení Moravy a Slezska. Brno: Index, 1968. 31 s. S. 9. 
  6. ↑ Výsledky voleb do Federálního shromáždění v roce 1992 na stránkách ČSÚ: Sněmovna lidu v Jihomoravském kraji – v Severomoravském kraji; Sněmovna národů v Jihomoravském kraji – v Severomoravském kraji
  7. ↑ Zápis ze schůze FS 18. 7. 1990
  8. ↑ Dějiny Moravy v datech 1968-2007. zamoravu.eu [online]. [cit. 2012-02-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-20. 
  9. ↑ BÁRTA, Boleslav. Stručný nástin návrhu na demokratické samosprávné spolkové uspořádání československého státu. Informační bulletin HSD-SMS. 1990, roč. 1, čís. 5, s. 1. 
  10. ↑ BÁRTA, Boleslav. Stručný nástin návrhu na demokratické samosprávné spolkové uspořádání československého státu. Informační bulletin HSD-SMS. 1990, roč. 1, čís. 5, s. 2–12. 
  11. ↑ BÁRTA, Boleslav. Stručný nástin návrhu na demokratické samosprávné spolkové uspořádání československého státu. Informační bulletin HSD-SMS. 1990, roč. 1, čís. 5, s. 11. 
  12. ↑ BÁRTA, Boleslav. Stručný nástin návrhu na demokratické samosprávné spolkové uspořádání československého státu. Informační bulletin HSD-SMS. 1990, roč. 1, čís. 5, s. 11–13. 
  13. ↑ BÁRTA, Boleslav. Stručný nástin návrhu na demokratické samosprávné spolkové uspořádání československého státu. Informační bulletin HSD-SMS. 1990, roč. 1, čís. 5, s. 9. 
  14. ↑ Pecl, Josef: Malá vzpomínka na docenta Bártu. priroda.svetu.cz [online]. [cit. 2012-02-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-03-14. 
  15. ↑ Otázka Moravy stále žhavá. Rovnost. 3. 1991, čís. 10. 

Literatura

  • BÁRTA, Boleslav: Stručný nástin návrhu na demokratické samosprávné spolkové uspořádání československého státu. Informační bulletin HSD-SMS, 1990, čís. 5, 16 s. Dostupné online.
  • PERNES, Jiří: Pod moravskou orlicí aneb Dějiny moravanství. Brno : Barriester & Principal, 1996. 288 s. ISBN 80-85947-12-9.
  • Trojdílné uspořádání státu. Návrh na rovnoprávné postavení Moravy a Slezska. Brno: Index, 1968. 31 s. Dostupné online.

Související články

Strategi Solo vs Squad di Free Fire: Cara Menang Mudah!