|
Čchü Wu
Čchü Wu (čínsky pchin-jinem Qū Wǔ, znaky 屈武; 16. července 1898 — 13. června 1992) byl čínský politik, místopředseda celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění (1983–1992) a místopředseda (1979–1985) a předseda (1985–1987) ústředního výboru Revolučního výboru čínského Kuomintangu, jedné z menších politických stran Čínské lidové republiky.
Aktivně se účastnil politického života od roku 1919, působil v Kuomintangu a Komunistické straně Číny. V letech 1926–1930 studoval v Sovětském svazu politické vědy a vojenství, v letech 1930–1937 byl vězněm v gulagu. Roku 1938 se vrátil do Číny, pracoval v kuomintangských vládních úřadech, naposledy jako starosta Urumči (1946–1950). V Čínské lidové republice působil krátce v Urumči, potom pracoval ve státní administrativní radě ústřední lidové vlády, zákonodárných a poradních sborech (Čínské lidové politické poradní shromáždění a Všečínské shromáždění lidových zástupců). Během kulturní revoluce byl vězněn, po polovině 70. let se vrátil k politické činnosti ve vedení Revolučního výboru čínského Kuomintangu a Čínského lidového politického poradního shromáždění.
Život
Čchü Wu se narodil 16. července 1898 v okrese Wej-nan na východě provincie Šen-si. Studoval na střední škole v Si-anu, zde se roku 1919 účastnil hnutí 4. května a vstoupil do Koumintangu. Roku 1922 se oženil s Jü Č’-siou, nejstarší dcerou novináře, kuomintangského politika a kaligrafa Jü Jou-žena a zahájil studia politologie na Pekingské univerzitě.[1] Roku 1923 vstoupil do Socialistického svazu mládeže, roku 1925 do Komunistické strany Číny, podílel se na vedení pekingské organizace Kuomintangu. Začátkem roku 1926 byl zvolen kandidátem ústředního výkonného výboru Kuomintangu,[1] téhož roku odjel do Sovětského svazu studovat na Sunjatsenovu univerzitu.[2]
Roku 1927 s dalšími studenty se v roztržce mezi komunisty a pravým křídlem Kuomintangu postavil na stranu komunistů a odsoudil Čankajškův režim. Téhož roku přešel ze Sunjatsenovy univerzity ke studiu vojenství na Frunzeho vojenské akademii.[1] V Číně byla kuomintangskými úřady zatčena jeho manželka a propuštěna poté co se ho zřekla. Čchü Wu se poté oženil se sovětskou dívkou. Krátce po svatbě dostala skupina čínských studentů Frunzeho akademie rozkaz vrátit se do Číny, Čchü Wu na poslední chvíli odmítl odjet aby mohl zůstat se svou ženou; byl zatčen a za porušení vojenské disciplíny odsouzen k deseti letům v pracovním táboře u Murmanska. V táboře od roku 1933 vedl kulturně-výchovnou práci mezi vězni. Roku 1937 byl propuštěn a následující rok obdržel svolení k návratu do Číny.[1]
V Číně se usadil v Čchung-čchingu u svého tchána Jü Jou-žena. Požádal o obnovení svého členství v komunistické straně, ale Čou En-laj (člen vedení KS Číny) ho přesvědčil, aby pracoval v Kuomintangu a zevnitř podporoval spolupráci Kuomintangu s komunisty. Poté byl Čchü Wu jmenován poradcem vojenské komise kuomintangské vlády, měl na starosti především spolupráci se Sovětským svazem. Stal se také členem zákonodárného jüanu, působil ve vedení Čínsko-sovětského kulturního sdružení, podílel se na výcviku důstojníků kuomintanské armády.[1] Roku 1941 se podílel na založení Čínské demokratické politické ligy, koalice nekomunistických a nekuomintangských politických stran a skupin působících na kuomintangském území. Roku 1944 byl přeložen z Čchung-čchingu do provincie Šen-si na místo ředitele provinčního úřadu pro výstavbu, zřejmě kvůli svým stykům s komunisty. Od roku 1946 vykonával funkci starosty Urumči. Na jaře 1949 se podílel na neúspěšných jednáních o míru mezi Kuomintangem a komunisty, koncem roku 1949 patřil mezi představitele sinťiangských úřadů, kteří zorganizovali přechod Sin-ťiangu pod komunistickou vládu.[1]
Komunisty byl potvrzen jako starosta Urumči a člen vlády Sin-tiangu, stal se i členem severozápadního vojensko-administrativního výboru, spravujícího severozápadní provincie Číny.[2] Roku 1950 přešel z Urumči do Pekingu na místo zástupce generálního sekretáře státní administrativní rady (vlády) Čínské lidové republiky (do 1954),[2] byl zvolen do vedení Revolučního výboru čínského Kuomintangu, jedné z menších politických stran Čínské lidové republiky vzniklé z levého křídla Kuomintangu. Od roku 1954 byl poslancem Všečínského shromáždění lidových zástupců (parlamentu, znovuzvolen roku 1959, poslancem zůstal do roku 1965), vykonával funkci zástupce generálního sekretáře stálého výboru shromáždění (1954–1958), od roku 1959 byl členem stálého výboru celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění.[2]
Během kulturní revoluce byl Rudými gardami označen za „sovětského agenta“ a „kontrarevolucionáře“, obvinění rezolutně odmítal, byl proto jako „zatvrzený reakcionář“ uvězněn. Jeho manželka Jü Č’-siou a tchyně Kao Čung-lin pronásledování nepřežily. Zásluhou Čou En-laje byl roku 1974 po šestiletém věznění propuštěn.[1]
Po propuštění z vězení se podílel na obnovení činnosti Revolučního výboru čínského Kuomintangu,[1] vrátil do vedení Čínského lidového politického poradního shromáždění, do kterého byl znovuzvolen roku 1978, současně byl v letech 1978–1983 opět poslancem Všečínského shromáždění lidových zástupců. Na sjezdu Revolučního výboru čínského Kuomintangu v říjnu 1979 byl zvolen místopředsedou ústředního výboru.[2] Od roku 1981 zastával funkci výkonného místopředsedy a převzal většinu běžného řízení strany namísto předsedy Wang Kchun-luna.[1]
V červnu 1983 byl Čchü Wu zvolen místopředsedou celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění (znovuzvolen roku 1988, ve funkci zůstal do března 1993). V roce 1984 byl zvolen i předsedou Asociace čínsko-sovětského přátelství.[2] V srpnu 1985 zemřel Wang Kchun-lun; v září 1985 zvolil stálý výbor ústředního výboru Revolučního výboru čínského Kuomintangu Čchü Wua úřadujícím předsedou a v únoru 1987 ústřední výbor zvolil Čchü Wua svým předsedou. V té době mu bylo už 90 let, proto v prosinci 1987 odstoupil z funkce předsedy ústředního výboru,[2] kterým byl v lednu 1988 zvolen Ču Süe-fan, zatímco Čchü Wu se stal čestným předsedou.
Zemřel v Pekingu 13. června 1992 ve věku 94 let.[2]
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Qu Wu na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
| Místopředsedové celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění | | | 1. volební období (1949–1954) | | | | 2. volební období (1954–1959) |
Sung Čching-ling, Tung Pi-wu, Li Ťi-šen, Čang Lan (zemřel 1955), Kuo Mo-žo, Pcheng Čen, Šen Ťün-žu, Chuang Jen-pchej, Che Siang-ning, Li Wej-chan, Li S’-kuang, Čchen Šu-tchung, Čang Po-ťün (do 1958), Tan Kah Kee, Čhökji Gjalcchän, Burhan Šähidi | | | 3. volební období (1959–1965) |
Pcheng Čen, Li Ťi-šen (zemřel 1959), Kuo Mo-žo, Šen Ťün-žu (zemřel 1963), Chuang Jen-pchej, Li Wej-chan (do 1964), Li S’-kuang, Čchen Šu-tchung, Tan Kah Kee (zemřel 1961), Čhökji Gjalcchän, Burhan Šähidi, Čchen I, Kchang Šeng, Pagpalha Geleg Namgjal, Ngaphö Ngawangdžigme, Che Siang-ning | | | 4. volební období (1965–1978) |
Pcheng Čen, Čchen I (zemřel 1972), Jie Ťien-jing, Chuang Jen-pchej (zemřel 1965), Čchen Šu-tchung (zemřel 1966), Liou Lan-tchao (do 1968), Sung Žen-čchiung, Sü Ping (zemřel 1972), Kao Čchung-min (zemřel 1971), Cchaj Tching-kchaj (zemřel 1968), Wej Kuo-čching, Teng C’-chuej (zemřel 1972), Li S’-kuang (zemřel 1971), Fu Cuo-i (zemřel 1974), Tcheng Taj-jüan (zemřel 1974), Sie Ťüe-caj (zemřel 1971), Mao Tun, Li Ču-čchen (zemřel 1968), Pagpalha Geleg Namgjal, Sü Te-cheng, Li Te-čchüan (zemřela 1972), Ma Sü-lun (zemřel 1970) | | | 5. volební období (1978–1983) |
|
Ulanfu, Wej Kuo-čching, Pcheng Čchung, Čao C’-jang, Kuo Mo-žo (zemřel 1978), Sung Žen-čchiung, Mao Tun (zemřel 1981), Sü Te-cheng, Ou-jang Čchin (zemřel 1978), Š’ Liang , Ču Jün-šan (zemřel 1981), Kchang Kche-čching, Ťi Fang, Wang Šou-tao, Jang Ťing-žen, Čang Čchung (zemřel 1980), Pagpalha Geleg Namgjal, Čou Ťien-žen, Čuang Si-čchüan, Chu C’-ang, Žung I-žen, Tchung Ti-čou (zemřel 1979) | | | od 1979 i | | | | od 1980 i | | | | od 1981 i | |
| | | 6. volební období (1983–1988) |
|
Jang Ťing-žen, Liou Lan-tchao, Lu Ting-i, Čcheng C’-chua, Kchang Kche-čching, Ťi Fang (zemřel 1987), Čuang Si-čchüan, Pagpalha Geleg Namgjal, Chu C’-ang, Wang Kchun-lun (zemřel 1985), Čchien Čchang-čao, Tung Čchi-wu, Tchao Č’-jüe, Čou Šu-tchao (zemřel 1984), Jang Čcheng-wu, Siao Chua (zemřel 1985), Čchen Caj-tao, Lü Čeng-cchao, Čou Ťien-žen (zemřel 1984), Čou Pchej-jüan, Burhan Šähidi, Miao Jün-tchaj, Wang Kuang-jing, Teng Čao-siang, Fej Siao-tchung, Čao Pchu-čchu, Jie Šeng-tchao (zemřel 1988), Čchü Wu, Pa Ťin | | | od 1984 i | | | | od 1985 i | | | | od 1986 i | | | | od 1987 i | |
| | | 7. volební období (1988–1993) |
|
Wang Žen-čung (zemřel 1992), Jen Ming-fu (do 1990), Fang I, Ku Mu, Jang Ťing-žen, Kchang Kche-čching (zemřela 1992), Pagpalha Geleg Namgjal, Chu C’-ang (zemřel 1991), Čchien Čchang-čao, Čou Pchej-jüan, Miao Jün-tchaj, Wang Kuang-jing, Teng Čao-siang, Čao Pchu-čchu, Čchü Wu (zemřel 1992), Pa Ťin, Ma Wen-žuej, Liou Ťing-ťi, Wang En-mao, Čchien Süe-sen, Čchien Wej-čchang, Chu Šeng, Sun Siao-cchun (zemřel 1991), Čcheng S’-jüan, Lu Ťia-si, Čchien Čeng-jing, Su Pu-čching, Ismail Ähmäd | | | od 1989 i | | | | od 1990 i | | | | od 1991 i | |
| | | 8. volební období (1993–1998) |
|
Jie Süan-pching, Wu Süe-čchien, Jang Žu-taj, Wang Čao-kuo, Ngaphö Ngawangdžigme, Saifuddin Azizi, Chung Süe-č’, Jang Ťing-žen, Čou Pchej-jüan (zemřel 1993), Teng Čao-siang, Čao Pchu-čchu, Pa Ťin, Liou Ťing-ťi (zemřel 1997), Čchien Süe-sen, Čchien Wej-čchang, Chu Šeng, Čchien Čeng-jing, Su Pu-čching, Chou Ťing-žu (zemřel 1994), Ting Kuang-sün, Tung Jin-čchu, Sun Fu-ling, Ann Tse-kai, Henry Fok, Ma Man-kei | | | od 1994 i | | | | od 1996 i | |
| | | 9. volební období (1998–2003) |
Jie Süan-pching, Jang Žu-taj, Wang Čao-kuo, Ngaphö Ngawangdžigme, Čao Pchu-čchu zemřel 2000), Pa Ťin, Čchien Wej-čchang, Lu Ťia-si (zemřel 2001), Žen Ťien-sin, Sung Ťien, Li Kuej-sien, Čchen Ťün-šeng (zemřel 2002), Čang S’-čching, Čchien Čeng-jing, Ting Kuang-sün, Sun Fu-ling, Ann Tse-kai, Henry Fok, Ma Man-kei, Ču Kuang-ja, Wan Kuo-čchüan, Chu Čchi-li, Čchen Ťin-chua, Čao Nan-čchi, Mao Č’-jung, Paj Li-čchen, Ťing Šu-pching, Luo Chao-cchaj, Čang Kche-chuej, Čou Tchie-nung, Wang Wen-jüan | | | 10. volební období (2003–2008) |
|
Wang Čung-jü, Liao Chuej, Liou Jen-tung, Ngaphö Ngawangdžigme, Pa Ťin (zemřel 2005), Pagpalha Geleg Namgjal, Li Kuej-sien, Čang S’-čching, Ting Kuang-sün, Henry Fok (zemřel 2006), Ma Man-kei, Paj Li-čchen, Luo Chao-cchaj, Čang Kche-chuej, Čou Tchie-nung, Chao Ťien-siou, Čchen Kchuej-jüan, Ablät Abdurišit, Sü Kchuang-ti, Li Čao-čuo, Chuang Meng-fu, Wang Süan, Čang Chuaj-si, Li Meng | | | od 2005 i | |
| | | 11. volební období (2008–2013) |
|
Wang Kang, Liao Chuej, Tu Čching-lin, Ngaphö Ngawangdžigme (zemřel 2009), Pagpalha Geleg Namgjal, Ma Man-kei, Paj Li-čchen, Čchen Kchuej-jüan, Ablät Abdurišit, Li Čao-čuo, Chuang Meng-fu, Tung Chee-hwa, Čang Mej-jing, Čang Žung-ming, Čchien Jün-lu, Sun Ťia-čeng, Li Ťin-chua, Čeng Wan-tchung, Teng Pchu-fang, Wan Kang, Lin Wen-i, Li Wu-wej, Luo Fu-che, Čchen Cung-sing, Wang Č’-čen | | | od 2010 i | |
| | | 12. volební období (2013–2018) |
|
Tu Čching-lin, Ling Ťi-chua (do 2015), Chan Čchi-te, Pagpalha Geleg Namgjal, Tung Chee-hwa, Wan Kang, Lin Wen-i, Luo Fu-che, Edmund Ho, Čang Čching-li, Li Chaj-feng, Su Žung (do 2014), Čchen Jüan, Lu Čan-kung, Čou Siao-čchuan, Wang Ťia-žuej, Wang Čeng-wej, Ma Piao, Čchi Sü-čchun, Čchen Siao-kuang, Ma Pchej-chua, Liou Siao-feng, Wang Čchin-min | | | od 2017 i | |
| | | 13. volební období (2018–2023) |
Čang Čching-li, Liou Čchi-pao, Pagpalha Geleg Namgjal, Tung Chee-hwa, Wan Kang, Edmund Ho, Lu Čan-kung, Wang Čeng-wej, Ma Piao, Čchen Siao-kuang, Leung Chun-ying, Sia Pao-lung, Jang Čchuan-tchang, Li Pin, Bagatur, Wang Jung-čching, Che Li-feng, Su Chuej, Čeng Ťien-pang, Ku Šeng-cu, Liou Sin-čcheng, Che Wej, Šao Chung, Kao Jün-lung | | | 14. volební období (2023–2028) |
Š’ Tchaj-feng, Chu Čchun-chua, Šen Jüe-jüe, Wang Jung, Čou Čchiang, Pagpalha Geleg Namgjal, Ho Hau Wah, Leung Chun-ying, Bagatur, Su Chuej, Šao Chung, Kao Jün-lung, Čchen Wu, Mu Chung, Sien Chuej, Wang Tung-feng, Ťiang Sin-č’, Ťiang Cuo-ťün, Che Pao-siang, Wang Kuang-čchien, Čchin Po-jung, Ču Jung-sin, Jang Čen |
|
|
