Disponují velmi vysokou autonomií. Jejich existenci umožnila ústava Čínské lidové republiky z roku 1982 v článku 31.[1] Čínský parlament tak, v duchu hesla „jedna země, dva systémy“, připravoval znovupřipojení Hongkongu (tehdy britské kolonie) a Macaa (portugalské kolonie) k Číně.[2] Oběma teritoriím bylo zaručeno setrvání jejich ekonomického a právního systému. Toto se však poslední dobou mění a KSČ začíná zde mít zásadní a finální vliv a dosazuje loutkové politiky. Právní systém se mění na ten uplatňovaný KSČ ve zbytku Číny. Základem právního systému oblastí je u obou jejich „Základní zákon“, přijatý Všečínským shromážděním lidových zástupců po obnovení suverenity ČLR nad Hongkongem a Macaem.
Zvláštní administrativní oblasti řeší všechny otázky samostatně, kromě oblasti obrany a zahraniční politiky.[3] Mají soudní systém nezávislý na soudech ČLR.[4]
V oblasti zahraničních vztahů jednají samostatně v otázkách vízové povinnosti, právní pomoci, letectví, vydávání, dohod o dvojím zdanění a dalších. V diplomatických jednáních jich se týkajících mohou mít své zástupce mezi členy delegace ČLR. Samostatně se účastní mezinárodních sportovních soutěží.[5]
V oblastech jsou umístěny posádky čínské Lidové osvobozenecké armády.[6] Armáda ČLR je zodpovědná za obranu oblastí, nevměšuje se do jejich vnitřních záležitostí. Vlády oblastí ji mohou povolat na pomoc v případě potřeby (např. přírodních katastrof).[3]
Postup použitý při začlenění obou oblastí do ČLR navrhuje vláda ČLR i pro budoucí připojení Čínské republiky na Tchaj-wanu.
Zvláštní administrativní oblasti Čínské lidové republiky
↑LAUTERPACHT, Elihu; GREENWOOD, C. J. International Law Reports Volume 114 of International Law Reports Set. Complete set. Cambridge: Cambridge University Press, 1999. ISBN0521642442, ISBN9780521642446. S. 394. (anglicky)
↑GHAI, Yash P. Autonomy and ethnicity: negotiating competing claims in multi-ethnic states. Cambridge: Cambridge University Press, 2000. ISBN0521786428, ISBN9780521786423. S. 92. (anglicky)
↑ abZHANG, Wei-Bei. Hong Kong: the pearl made of British mastery and Chinese docile-diligence. [s.l.]: Nova Publishers, 2006. ISBN1594546002, ISBN9781594546006. (anglicky)
↑OLIVEIRA, Jorge; CARDINAL, Paulo. One Country, Two Systems, Three Legal Orders: Perspectives of Evolution: Essays on Macau's Autonomy After the Resumption of Sovereignty by China. [s.l.]: Springer, 2009. ISBN3540685715, ISBN9783540685715. S. 212. (anglicky)
↑Xinhua. China keeps low key at East Asian Games [online]. English.eastday.com, 2005-10-28 [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-21. (anglicky)
↑GURTOV, Melvin; HWANG, Byong-Moo. China's security: the new roles of the military. [s.l.]: Lynne Rienner Publishing, 1998. Dostupné online. ISBN1555874347, ISBN9781555874346. S. 203–204. (anglicky)
↑Statistics by Subject. Population and Vital Events [online]. Rev. 2011-09-20 [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-21.
↑Population and Vital Events [PDF online]. Hong Kong: Census and Statistics Department, Hong Kong Government, 2011 [cit. 2011-09-28]. Kapitola Population Density by Area. Dostupné online. (anglicky)
↑Population estimate of Macao (2nd Quarter/2010) [online]. Macao: Statistics and Census Service. Macao SAR Government [cit. 2011-09-28]. Dostupné online. (čínsky)