Zuzana Skálová (* 30. března 1945 Praha) je česká historička umění středověku, pedagožka restaurování a restaurátorka koptských ikon, která se proslavila svou vědeckou, restaurátorskou a organizační prací v Nizozemí a v Egyptě.
Život
Narodila se v Praze v rodině lékařů Jaroslava Skály a Emilie, rozené Antoňové. Vystudovala Střední uměleckoprůmyslovou školu v Praze na Žižkově. Krátce pracovala ve třech redakcích pražských časopisů, mj. jako grafička časopisu Reportér.[1] Po srpnové invazi roku 1968 z Československa emigrovala s pomocí přátel (Bořků-Dohalských z Dohalic) do Vídně a s dalšími kontakty (např. Karla Otavského) se dostala do Nizozemí, kde na univerzitě v Amsterdamu vystudovala dějiny umění a archeologii. Jako téma své dizertační práce z roku 1976 si vybrala Slovanskou epopej Alfonse Muchy. Současně se věnovala restaurování obrazů, zvláště ikon. Nejdříve se zdokonalovala studiem v Centrálním institutu pro restaurování (Instiutuo centrale per il restauro) v Římě, kde se stýkala mj. s českými emigranty, např. s pozdějším kardinálem, paterem Tomášem Špidlíkem. Dále odjela na stáž do Byzantského muzea v Athénách,[2] v němž tehdy vedl restaurátorský ateliér významný mistr Stavros Baltoianis, který jako první dokázal oddělit plošné přemalby ze středověkých ikon a přenést je na nový podklad. Dále v letech 1983, 1985 a 1987 studovala při pobytu ve Všesvazovém vědeckovýzkumném institutu restaurování v Moskvě.
V letech 1989–1996 žila a pracovala v Egyptě. V Káhiře vedla ve spolupráci s Koptským muzeem, Egyptskou památkovou službou a koptským patriarchátem projekt konzervování koptských ikon, financovaný ministerstvem zahraničí Nizozemského království. Restaurovala mj. ikony v řeckém ortodoxním klášteře sv. Kateřiny na Sinaji nebo v Koptském muzeu v Káhiře. Vedla nadaci pro konzervování ikon Středního východu (The Foundation for the Conservation of Icons in the Middle East).
Význam
Zuzana Skálová je příkladem univerzální české osobnosti, která dokázala své schopnosti a vzdělání rozvinout navzdory nepřízni státního zřízení ve své vlasti a prosadila se jako historička umění, restaurátorka a pedagožka ve světě. Po celou dobu své aktivní kariéry také publikovala výsledky své práce ve vědeckých periodikách světového významu a vystupovala na vědeckých konferencích.
Krédo své práce vyjádřila roku 2011 slovy: Velkolepé umělecké dědictví Egypta odráží dramatické dějiny dvou tisíciletí – faraonská, řecká, římská, byzantská, arabská, mamelúcká, osmanská a západní kultura ovlivňují techniku, ikonografii a stylistické proměny i koptské ikonomalby až do současnosti. Ikony namalované pro Kopty naznačují, jak navzdory měnícím se světským vladařům egyptští křesťané zůstávali věrní pouze jednomu – věčnému Králi nebes, Ježíši Kristu, synu Božímu.[3]
V současné době[kdy?] žije střídavě v Amsterdamu nebo v Praze.
Publikace (výběr)
Monografie
- Icons of the Nile Valley. (spoluautor Gawdat Gabra). Egyptian International Publishing Company - Longman (1. vydání 2003, 2. vydání 2006); ISBN 977-16-0588-7
Stati
- The 17th century Icon Mother of God Of Smolensk ‚Rediscovered‘, in: Preprints of the 8th Triennial Conference, ICOM Conservation Commitee, Marina del Rey 1987, svazek III, s. 1127–1131.
- St. Mark the Evangelist with Severed Head: Unique Iconography in Egypt. In: Byzantinoslavica, Revue internationale des études byzantines, Roč. 56, č. 3 (1995), s. 721-734.
- A Holy Map to Christian Tradition: Preliminary Notes on Painted Proskynetaria of Jerusalem in the Ottoman Era. In: Rýžoviště zlata a doly drahokamů. Sborník pro Václava Huňáčka. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2006 s. 99–119.
- St. John the Baptist in Dayr al-Suryan, in the Wadi Natrun: A Crusader era Deesis icon from the Byzantine periphery: Re-vivified using the "Mobile Icon Restoration Unit" 2000-2010. In: Byzantinoslavica, Revue internationale des études byzantines Roč. 72, č. 1-2 (2014), s. 350-369
- Zuzana Skálová, Magdi Mansour and Youhanna Nesim Youssef, Three Medieval Beam - Icons on Coptic Patriarchal Churches in Cairo, in: Actes du Symposium de Fouilles Copte. Cairo 1998.
- https://biblio.hiu.cas.cz/search?type=global&q=Zuzana+Sk%C3%A1lov%C3%A1
Odkazy
Reference
- ↑ Stanislav Maleček, Byli jsme při tom..., Praha 1993, s. 92
- ↑ Συλλογές. Βυζαντινό και Χριστιανικό Μουσείο [online]. [cit. 2023-01-29]. Dostupné online.
- ↑ Zuzana Skálová–Michal Řoutil: Za ikonami až na konec světa. In: Parrésia 4 (2010), s. 325–375.
Literatura
- Zuzana Skálová – Michal Řoutil: Za ikonami až na konec světa. Rozhovor o poésis a techné ikon, jejich objevování a restaurování, hledání a nalézání, ale také o životě mezi Evropou a Orientem (=To the world’s end for the love of icons. An interview about poésis and techné of icons, discovering and restoring them, travelling, about searching and finding, but also about life between Europe and Orient). In: PARRÉSIA 4 (2010), s. 325–375, dostupné online [1].
- Elizabeth Sleeman:The International Who's Who of Women 2006, Routledge London-Brighton 2005, ISBN 9781857433258
- Stanislav Maleček: Byli jsme při tom: čeští novináři a publicisté vzpomínají na události let 1968-1969, doby, kterou celý svět znal jako Pražské jaro. Klub novinářů Pražského jara '68, Praha 1993, s. 92
Externí odkazy
