Okres leží v Hornofalckém lese v severní části Horní Falce. Nejvyšší nadmořskou výškou je hora Entenbühl nedaleko hranic s Českou republikou s 901 metry. Největšími řekami v okrese jsou Waldnaab, Haidenaab, Fichtelnaab a Pfreimd, všechny zdroje a přítoky řeky Náby, které vznikají spojením Waldnaab a Haidenaab v jižní části okresu.
Oblast dnešního okresu Neustadt an der Waldnaab byla dříve součástí tzv. Severní župy, později Horní Falce a od roku 1628 Bavorského kurfiřtství. Oblast prošla četnými restrukturalizacemi a politickými změnami. V roce 1803 byly v ponapoleonském období zřízeny okresní soudy Neustadt an der Waldnaab, Eschenbach in der Oberpfalz, Kemnath a Vohenstrauß. Patřili k Nábskému kraji, od roku 1810 k Mohanskému kraji, od roku 1817 k Kraji horního Mohanu, přičemž Vohenstrauss se stal součástí Řezenského kraje. V roce 1838 všechna tato místa zahrnula správa nově vytvořené oblasti Horní Falce. Současně byl ve Weidenu in der Oberpfalz vytvořen samostatný krajský soud. V roce 1841 byl od okresního soudu v Auerbachu v Horní Falci oddělen okresní soudu v Eschenbachu a v roce 1849 okresní soud Erbendorf vzniklý z částí předchozích okresních soudů Kemnath, Neustadt an der Waldnaab, Waldsassen a Tirschenreuth, tedy také z částí Štiftska.
Okresní úřady
Okresní úřad Neustadt an der Waldnaab byl založen v roce 1862 sloučením krajských soudů ze staršího období Neustadt an der Waldnaab a Weiden in der Oberpfalz. Podobně byly místní soudy Auerbach a Eschenbach sloučeny do okresního úřadu Eschenbach a okresní soudy Erbendorf a Kemnath do okresního úřadu Kemnath, zatímco okresní úřad Vohenstrauß pokračoval v činnosti okresního soudu Vohenstrauß.
Od roku 1883 do roku 1898 byl okresním správcem v okresním úřadu v Neustadtu an der Waldnaab Sigmund Hieronymus Castner.
1. ledna 1880 bylo na okresní úřad Neustadt an der Waldnaab převedeno v rámci reformy uspořádání bavorských okresních úřadů několik obcí od okresního úřadu Kemnath.
1. ledna 1919, po první světové válce, město Weiden in der Oberpfalz opustilo okres Neustadt an der Waldnaab a stalo se samostatným městským okresem.
Zemské okresy
Zemské okresy byly v Německu zavedeny v rámci správní reformy 1. ledna 1939. Okresními úřady se staly okresy Eschenbach in der Oberpfalz, Kemnath, Neustadt an der Waldnaab a Vohenstrauss. V důsledku rozpuštění některých obcí kvůli rozšíření vojenského výcvikových prostorů v oblasti Grafenwöhr se počet obcí v okrese snížil.
V roce 1946 byl okres Neustadt an der Waldnaab rozšířen o obec Schadenreuth z okresu Kemnath, která byla začleněna do katastru Erbendorfu.
Zemský okres Neustadt and der Waldnaab
V rámci regionální reformy v Bavorsku byl 1. července 1972 nově upraven okres Neustadt an der Waldnaab:
Součástí okresu se stala většina z rozpuštěného okresu Eschenbach in der Oberpfalz.
Do okresu přibyly všechny obce z rozpuštěného okresu Vohenstrauß.
Obec Mockersdorf byla připojena do okresu z rozpuštěného okresu Kemnath.
Obec Holzhammer přešla z okresu Neustadt an der Waldnaab do okresu Amberg-Sulzbach.
Obce Erbendorf, Grötschenreuth, Hauxdorf, Krummennaab, Reuth bei Erbendorf, Röthenbach, Thumsenreuth, Wetzldorf a Wildenreuth přešly z okresu Neustadt an der Waldnaab do okresu Tirschenreuth.
Z okresu Neustadt an der Waldnaab byly osady Frauenricht, Muglhof a Neunkirchen bei Weiden začleněny do nezávislého města Weiden.
Hospodářství a doprava
Na konci 19. století byl tahounem okresu sklářský průmysl. V roce 1985 stále existovalo šest z devíti závodů na olověné sklo. Hospodářská situace okresu ve srovnání s celým západním Německem byla značně negativní, vinou byla blízkost uzavřených hranic s Československem na východě či americká vojenská oblast na západě okresu. Cestovní ruch nebyl v okrese až do 80. let vůbec podporován. Mezi 237 německými okresy patřil mezi pouhých 22 s hrubým domácím produktem pod 10 000 DM na hlavu. Okres také bojoval s nadprůměrnými emigračními tendencemi a silnou nezaměstnaností. V okrese měli pracovníci i silně podprůměrný příjem.
Doprava
Železnice
Hlavní trasa železniční dopravy sleduje údolí Náby ze severu na jih. Dopravní společnost AG der Bayerische Ostbahnen provozovala od roku 1863 železnici z Řezna do Weidenu, která byla brzy rozšířena přes Pressath do Bayreuthu. V roce 1864 byla vybudována trasa z Weidenu přes Neustadt an der Waldnaab do Chebu. Železnice dokončená v roce 1875 z Weidenu přes Weiherhammer ve směru na Neukirchen–Norimberk byla také prací Bayerische Ostbahnen.
Další rozšíření sítě převzala firma Bayerischen Staatseisenbahnen: Od roku 1878 budovala spojení Norimberk–Marktredwitz, která procházela severozápadním okrajem okresu poblíž Vorbachu.
50 km dlouhá místní trať Neustadt an der Waldnaab – Floß – Eslarn začala fungovat v roce 1886 až do Vohenstraußu, v roce 1900 dosáhla hraničního města Waidhaus a až do Eslarnu byla dokončena v roce 1908. Odbočka trati z Floßu do Flossenbürgu byla připojena až v roce 1913. Původně se používala pouze pro nákladní dopravu, od roku 1938 ale připojila koncentrační tábor ve Flossenbürgu. Po skončení druhé světové války byla trať demontována.
V roce 1904 byl okres Eschenbach spojen železnicí přes Pressath–Grafenwöhr–Kirchenthumbach. Brzy poté, v roce 1910, byla v Grafenwöhru vybudována pobočná trať ke skladům, která byla po dlouhou dobu používána pouze pro vojenskou dopravu do výcvikového prostoru.
Silniční spojení
Dálniční křižovka dálnic A6 a A93
Federální dálnice A6 (Norimberk–Waidhaus / státní hranice s Českou republikou) prochází okresem ve směru od západu na východ a federální dálnice A93 (dálniční trojúhelník Hochfranken–Řezno) ve směru sever–jih. Kromě toho slouží meziměstskému provozu federální silnice vyšší třídy 15, 22, 299 a 470.
Energetika
V Etzenricht je umístěna rozvodna 380 kV, ze které vede trasa 380 kV do České republiky. Od roku 1992 do roku 1995 byla v této rozvodně umístěna jediná krátká HVDC spojka v Německu. V přehradě Tanzmühle je umístěna vodní elektrárna, která napájí síť 110 kV.
Ochrana přírody
V okrese Neustadt an der Waldnaab je Bavorským státním úřadem pro životní prostředí (stav k srpnu 2016) označeno 13 chráněných krajinných oblastí, sedm chráněných přírodních rezervací, 13 významných přírodních památek a nejméně 72 geotopů.
