Zelený čtvrtek

Zelený čtvrtek
Semjon Ušakov (1685): Ikona Poslední večeře Páně
Semjon Ušakov (1685):
Ikona Poslední večeře Páně
Oficiální názevZelený čtvrtek
Slavenývětšinou křesťanů po celém světě
Druhkřesťanský
Význam a smyslPoslední večeře Ježíše Krista, ustanovení eucharistie
Datumčtvrtek předcházející Velikonoční neděli
Rok 20236. dubna 2023 (Západní církev) 13. dubna 2023 (Východní církev)
Rok 202428. března 2024 (Západní církev) 2. května 2024 (Východní církev)
Rok 202517. dubna (Západní církev) 17. dubna (Východní církev)
Souvisí sVelikonoce, Dějiny spásy

Zelený čtvrtek (latinsky feria quinta hebdomadae sanctae[1]) je podle křesťanské tradice pátý den Svatého týdne (počítáno od Květné neděle včetně) a předvečer velikonočního tridua. Křesťané všech denominací si připomínají poslední večeři Ježíše Krista s dvanácti učedníky a ustanovení eucharistie.

Přívlastek „zelený“ vznikl podle některých teorií v němčině zkomolením původního názvu Greindonnerstag (tj. „lkavý čtvrtek“) na Gründonnerstag („zelený čtvrtek“).[2]

Římskokatolická liturgie

V římskokatolické církvi se dopolední mše (missa chrismatis) slaví pouze v katedrálách. Sídelní biskup svolává kněze své diecéze a spolu s nimi žehná oleje katechumenů, nemocných a křižmo. Večerní mše (missa vespertina in coena Domini) se slaví ve všech farních kostelech jako připomínka poslední Ježíšovy večeře, ustanovení eucharistie a ustanovení kněžské služby. Římský ritus umožňuje zařadit mytí nohou podle Ježíšova příkladu (J 13, 5 (Kral, ČEP)). Liturgická barva je bílá.

Při zpěvu Gloria večerní mše zvoní zvony a pak se odmlčí až do Gloria Velikonoční vigilie – říká se, že „Zvony odletěly do Říma“. Zapovězený zvuk zvonů a zvonku je v tomto období nahrazen dřevěnými klepači nebo řehtačkami. Na konci čtvrteční večerní mše se také odnáší eucharistie mimo svatostánek na jiné, vhodně k tomu upravené místo v kostele. Znázorňuje se tak odchod Ježíše z Večeřadla do Getsemanské zahrady.

Lidové zvyky a pranostiky

Na Zelený čtvrtek se dodržovala řada světských zvyků, mnoho z nich se vztahovalo k jídlu. Hlavní barvou jídla měla být zelená, typicky se vařily rozmanité zelené polévky a špenát. Právě v tento den by se též z čerstvých zelených jarních rostlin měla připravovat velikonoční nádivka. Ke snídani se na Zelený čtvrtek podávaly jidáše. Novou tradicí se v posledních letech stalo speciální zelené pivo, které vaří některé pivovary.[3]

  • Je-li Zelený čtvrtek bílý, tak je léto teplé.
  • Na Zelený čtvrtek hrachy zasívej, na Velký pátek se zemí nehýbej!
Velikonoční hrkání, průvod s řehtačkami v Českých Budějovicích

Odkazy

Reference

  1. ↑ Missale romanum. Řím, Vatikán: Typis polyglotis Vaticani, 1970. Kapitola Triduum paschale, s. 239. (latinsky) 
  2. ↑ KASPEREK, Adam Józef. Zelený čtvrtek [online]. Římskokatolická farnost Životice u Nového Jičína, 2009-04-09 [cit. 2009-08-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  3. ↑ Velikonoční zelený čtvrtek (zvyky & tradice). Ceskevelikonoce.cz [online]. [cit. 2023-03-30]. Dostupné online. 

Literatura

  • ADAM, Adolf. Liturgický rok; historický vývoj a současná praxe. Praha: Vyšehrad, 1998. ISBN 80-7021-269-1. Kapitola Večerní slavnost na Zelený čtvrtek – Památka Večeře Páně, s. 69. 

Externí odkazy

Liturgický rok
Advent
Vánoce
Liturgické mezidobí
Postní doba
Velikonoční triduum
Velikonoce
Liturgické mezidobí
Český liturgický kalendář

Strategi Solo vs Squad di Free Fire: Cara Menang Mudah!