Záhada hlavolamu je československý dobrodružný televizní seriál vzniklý v produkci Československé televize, která jej také v letech 1969–1970 vysílala. Devítidílný seriál je adaptací románů Záhada hlavolamu a Stínadla se bouří spisovatele Jaroslava Foglara. Natočil jej režisér Hynek Bočan, který je s Václavem Šaškem také autorem scénáře. Seriál se zaměřuje na skupinu chlapců z klubu Rychlých šípů, kteří se vydávají do záhadné městské čtvrti Stínadla, kde odhalují různá místní tajemství.
Role starších chlapců (Vontů) a dospělých ztvárnili vesměs známí herci, zatímco z představitelů Rychlých šípů se v herecké profesi dále uplatnil jen Roman Skamene, tehdy patnáctiletý.
Příběh
Skupina pěti čestných a odvážných chlapců, kteří si říkají Rychlé šípy, podniká nejrůznější aktivity a výpravy za zábavou a dobrodružstvím. Mirek Dušín, Jarka Metelka, Rychlonožka, Červenáček a Jindra Hojer se jednoho dne dozví o záhadném ježku v kleci, který má mít velkou cenu pro hnutí tzv. Vontů. Chtějí o tomto předmětu zjistit více, proto se začnou vydávat do tajemné staré čtvrti Stínadla, kde nepřátelské Vontové žijí.
Obsazení
Hlavní role
Vedlejší role
Produkce
S nápadem natočit celovečerní film podle románů Záhada hlavolamu a Stínadla se bouří přišel na jaře roku 1967 režisér Hynek Bočan, který po souhlasu jejich autora Jaroslava Foglara začal spolu s Václavem Šaškem psát scénář. Ten nabídli Filmovému studiu Barrandov i Filmovému studiu Gottwaldov, ani jedno však o projekt nemělo zájem. Ten naopak projevila Československá televize, jejíž dramaturgové rozhodli, že půjde o sedmidílný seriál. Autoři proto ve spolupráci s dramaturgem Josefem Boučkem upravili scénář.[1] Součástí úvodu prvního dílu byly i některé scény, které mají původ v komiksech o Rychlých šípech.[2][3] Do rolí jednotlivých Rychlých šípů hledal Bočan chlapce, kteří by typově odpovídali komiksovému zobrazení těchto postav od Jana Fischera. Z několika stovek uchazečů nakonec byl vybrán Jiří Lukeš do role Mirka Dušína, Tomáš Hádl měl ztvárnit Jarku Metelku, Roman Skamene získal roli Červenáčka a Zdeněk Jánský byl obsazen jako Jindra Hojer. Všichni čtyři měli s natáčením již nějaké zkušenosti. Představitele poslední chybějící role, Rychlonožky, nalezli v Martinu Kapounovi, pro něhož to byla první a zároveň jediná filmová práce.[4][5] Další postavy ztvárnili herci Jaromír Hanzlík, Ivan Vyskočil a další.
V prosinci 1968 se uskutečnilo pětidenní soustředění v Krkonoších, které bylo určeno pro vzájemné seznámení se představitelů Rychlých šípů.[6] Natáčení seriálu v produkci Televizní filmové tvorby Československé televize začalo hned v prosinci 1968[7][8] a trvalo do počátku léta 1969.[2] Natáčelo se v ateliérech v Praze na Barrandově, kde byla postavena dekorace celé městské čtvrti – Stínadel.[9] Štáb využil i ateliéry v pražské Hostivaři[7] a také některé exteriéry v Praze.[10][11] V průběhu natáčení bylo v březnu 1969 rozhodnuto, že místo sedmi dílů vznikne devět epizod.[12] Záhada hlavolamu se stala prvním seriálem Československé televize určeným pro mládež.[13]
Hudbu k seriálu složil Jiří Šust a nahrál ji Filmový symfonický orchestr pod vedením Štěpána Koníčka.
Vysílání
Seriál Záhada hlavolamu vysílala Československá televize na přelomu let 1969 a 1970. Úvodní díl byl premiérově uveden 24. prosince 1969,[14] další epizody následovaly každý den a poslední, devátý díl byl odvysílán 1. ledna 1970.[15] Coby seriál pro mládež byla Záhada hlavolamu zařazena do odpoledního až podvečerního programu, jednotlivé epizody o stopáži necelé půlhodiny začínaly v rozmezí 16.00–17.30 hod.
Na Slovensku byl seriál uveden v březnu 1970,[11][16] v Česku byl opakován na přelomu let 1970 a 1971.[11][17] Za normalizace ale byl Jaroslav Foglar pro komunistický režim nežádoucí osobou a jeho jméno se nesmělo na veřejnosti objevovat, takže se ze Záhady hlavolamu stal trezorový snímek, který i přes žádosti diváků odmítala Československá televize (ČST) vysílat s odkazem na údajný havarijní nebo nepoužitelný stav filmového materiálu či ztrátu některých dílů. Problémem pro ČST také byla emigrace Jana Třísky do USA v roce 1977.[18] K další repríze, o které bylo v televizi rozhodnuto ještě před sametovou revolucí,[18] došlo až na Vánoce 1989.[18][19][20]
Celý seriál vydala v roce 2010 Česká televize na DVD.[11][21][22]
Seznam dílů
Č. v seriálu | Režie | Scénář | Datum premiéry |
1 | Hynek Bočan | Václav Šašek a Hynek Bočan | 19691224a24. prosince 1969 |
2 | Hynek Bočan | Václav Šašek a Hynek Bočan | 19691225a25. prosince 1969 |
3 | Hynek Bočan | Václav Šašek a Hynek Bočan | 19691226a26. prosince 1969 |
4 | Hynek Bočan | Václav Šašek a Hynek Bočan | 19691227a27. prosince 1969 |
5 | Hynek Bočan | Václav Šašek a Hynek Bočan | 19691228a28. prosince 1969 |
6 | Hynek Bočan | Václav Šašek a Hynek Bočan | 19691229a29. prosince 1969 |
7 | Hynek Bočan | Václav Šašek a Hynek Bočan | 19691230a30. prosince 1969 |
8 | Hynek Bočan | Václav Šašek a Hynek Bočan | 19691231a31. prosince 1969 |
9 | Hynek Bočan | Václav Šašek a Hynek Bočan | 19700101a1. ledna 1970 |
Přijetí
Komentář v Lidové demokracii uvádí, že pro dospělé diváky seriál je napětí v seriálu „poněkud uměle vykonstruované a příběh nepostrádá naivity“, ale zároveň dodává, že dětští diváci si televizní zpracování Rychlých šípů „vychutnávají“.[23] Naopak Jiří Hečko označil seriál v Rudém právu za nereálnou a bezpohlavní „protektorátní romantiku“, která neměla tehdejší mládeži již co říct.[24]
Od listopadu 1969 do ledna 1970 vycházel v časopisu Větrník třídílný fotokomiks Záhada hlavolamu, jenž byl tvořen snímky ze seriálu.[25] Samotný seriál měl divácký úspěch,[26] v lednu 1970 se v Praze proto uskutečnila veřejná beseda s režisérem Hynkem Bočanem, spisovatelem Jaroslavem Foglarem a představiteli Rychlých šípů. Obdobná akce byla uspořádána v lednu 1990 v návaznosti na první reprízu seriálu po 19 letech.[18]
V roce 1970 vyšla o seriálu kniha Rychlé šípy v televizi, kterou napsal Otakar Fuka,[11] jenž u Záhady hlavolamu působil jako pomocný režisér.[27] Její doplněné vydání se objevilo v roce 1991.[11]
Odkazy
Reference
- ↑ FUKA, Otakar. Rychlé šípy v televizi. Mladá Boleslav: Šebek & Pospíšil, 1991. ISBN 80-85210-07-X. S. 5–6. Dále jen Fuka.
- ↑ a b Iva a Mirek. Co se děje ve Stínadlech?. Příloha Pravdy. 1969-06-28, s. 8. Dostupné online.
- ↑ NOVÁČEK, Ondřej. Záhada hlavolamu - A co na to Jan Tleskač? [online]. Ct24.ceskatelevize.cz, 2011-11-20 [cit. 2021-03-13]. Dostupné online.
- ↑ Fuka, s. 9–12.
- ↑ Fuka, s. 123.
- ↑ Fuka, s. 16.
- ↑ a b Fuka, s. 37.
- ↑ Fuka, s. 64.
- ↑ Fuka, s. 36.
- ↑ Fuka, s. 1.
- ↑ a b c d e f NOVOTNÝ, Pavel. Televizní seriál Záhada hlavolamu [online]. Foglarweb.skauting.cz, 2018-08-18 [cit. 2021-03-13]. Dostupné online.
- ↑ Fuka, s. 41.
- ↑ MICHALEC, Zdeněk, a kol. Tisíc tváří televize : Čtení o televizi. Praha: Panorama, 1983. S. 208.
- ↑ Televize. Rudé právo. 1969-12-24, s. 6. Dostupné online.
- ↑ Televize. Rudé právo. 1969-12-31, s. 6. Dostupné online.
- ↑ Televize. Rudé právo. 1970-03-21, s. 5. Dostupné online.
- ↑ Televize. Rudé právo. 1970-12-19, s. 5. Dostupné online.
- ↑ a b c d Fuka, s. 113–114.
- ↑ Televize. Rudé právo. 1989-12-23, s. 5. Dostupné online.
- ↑ Televize. Rudé právo. 1989-12-24, s. 4. Dostupné online.
- ↑ Záhada hlavolamu [online]. Ceskatelevize.cz [cit. 2021-03-13]. Dostupné online.
- ↑ Záhada hlavolamu [online]. Csfd.cz [cit. 2021-03-13]. Dostupné online.
- ↑ mp. Naše rodina a televizní vánoce. Lidová demokracie. 1969-12-30, s. 5. Dostupné online.
- ↑ HEČKO, Jiří. Opravdu pro dnešní mládež?. Rudé právo. 1970-01-07, s. 5. Dostupné online.
- ↑ NOSEK-WINDY, Václav. Jestřábí perutě : Povídání o foglarovkách. Praha: Nakladatelství Olympia, 1999. ISBN 80-7033-618-8. S. 173.
- ↑ MOC, Jiří. Seriály od A do Z : Lexikon českých seriálů. Praha: Česká televize, 2009. ISBN 978-80-7404-036-8. S. 260.
- ↑ Fuka, s. 7.
Literatura
- FUKA, Otakar. Rychlé šípy v televizi. Praha: Mladá fronta, 1970. 120 s.
Externí odkazy