Volby do parlamentu Československé republiky na Podkarpatské Rusi 1924 byly doplňovací volby do Národního shromáždění konané pouze na území Podkarpatské Rusi.
Předcházející události
Po přičlenění Podkarpatské Rusi k nově vzniklému Československu byla celá oblast dána do vojenské správy pod velení francouzského generála E. Ch. Hennocquea. Ten vyhlásil 1. října 1919 nad územím vojenskou diktaturu, což ve výsledku znamenalo, že civilní orgány byly podřízeny těm vojenským. Armáda začala podnikat akce proti maďarským separatistům, komunistům, kteří se pokoušeli vyvolat sociální nepokoje, a v neposlední řadě proti lupičům a banditům, kteří ve velkém operovali v místních horách. Z této doby pochází například příběhy o Nikolovi Šuhajovi. Nekonaly se tak komunální volby v roce 1919 ani parlamentní volby v roce 1920.
Organizace voleb
Vojenská diktatura byla zrušena v lednu 1922 a prvním krokem k normalizaci situace bylo uspořádání komunálních voleb v roce 1923. Volby se uskutečnily 16. září 1923 a ve většině obcích zvítězila Karpatoruská zemědělská republikánská strana, která byla odnoží celorepublikové agrární strany. Novým guvernérem se stal Anton Beskid. O provedení parlamentních voleb bylo rozhodnuto 7. ledna 1924 a termín byl vypsán na 16. březen 1924. Československá vláda reportovala úmysl uspořádat volby Společnosti národů 23. února 1924 a 16. června 1924 podala report o jejich výsledcích.[1]
Ve volbách se rozdělovalo 9 mandátů do národního shromáždění a 4 do senátu. Podkarpatská Rus tvořila jediný volební kraj s číslem XXII pro národní shromáždění a s číslem XIII pro senát. Celkem se přihlásilo 13 politických stran. Komunistická strana, která v předešlých komunálních volbách získala pouze necelých 10 % hlasů, uspořádala ze všech stran největší kampaň, a to i přes zatýkání jejich agitátorů a zákazy jejich volebních shromáždění. Aktivně si počínala i místní maďarská menšina.
Výsledky
S velkým náskokem nakonec vyhráli volby komunisté s téměř 40 % hlasů. Jako druhá se umístila strana reprezentující zájmy místních Maďarů s 11 %. Třetí strana hájící rusínskou svébytnost a autonomii měla 8 %. Guvernér Anton Beskid považoval výsledky za odraz chaotických poměrů v této oblasti.[2]
Mandáty z těchto voleb měly ale platnost jen jeden rok, protože již v parlamentních volbách roku 1925 se na Podkarpatské Rusi volilo znovu, nyní již souběžně se zbytkem republiky.
.png)
