Zemské volby v Československu 1928

Zemské volby 1928 (Československo)
Stát	Československo Československo
Druh voleb	zemské
Volební termín	2. prosince 1928
Předchozí volby	1908 (Čechy) 1913 (Morava)
Následující volby	1935
Výsledky
Zvoleno celkem 168 členů zemských zastupitelstev Antonín Švehla Klement Gottwald Antonín Hampl volební lídr volební lídr volební lídr RSZML KSČ ČSSD 997 225 hlasů 823 032 hlasů 729 840 hlasů 14.9 % 12.3 % 10.9 % 28  mandátů 21  mandátů 19  mandátů Václav Klofáč Jan Šrámek Ludwig Czech volební lídr volební lídr volební lídr ČSNS ČSL DSAP 702 973 hlasů 595 723 hlasů 403 295 hlasů 10.5 % 8.9 % 6.0 % 16  mandátů 14  mandátů 9  mandátů

Zemské volby 1928 byly volby do zemských zastupitelstev konané v roce 1928 v prvorepublikovém Československu.

Šlo o první zemské volby v ČSR. V roce 1927 byl totiž přijat Zákon o organisaci politické správy, který rušil dosavadní župní zřízení a vytvořil čtyři samosprávné země. Volby se konaly 2. prosince 1928.

Pozadí

Volby probíhaly v době, kdy již dva roky vládla třetí vláda Antonína Švehly, takzvaná panská koalice sdružující pravicové a středové politické strany české i německé. Do voleb proto levice, zejména Československá sociálně demokratická strana dělnická, národní socialisté a Německá sociálně demokratická strana dělnická v ČSR, šly jako opoziční formace, s ostrou rétorikou, díky čemuž ve volbách posílily.

Ve srovnání s parlamentními volbami roku 1925 získali sociální demokraté navíc 192 000 hlasů, němečtí sociální demokraté 39 000, národní socialisté 186 000 a zisk 39 000 hlasů si připsala Komunistická strana Československa, celkem levice získala zhruba půl milionu hlasů navíc. Naopak ztráty ve volbách postihly lidovce (-118 000 hlasů), slovenské ľuďáky (-92 000 hlasů) a 37 000 voličů ztratila také Německá křesťansko sociální strana lidová. Agrárníci zaznamenali přírůstek hlasů 69 000, ale v Českých zemích jejich pozice spíše oslabily, zatímco přílivu voličů dosáhli na východě státu. V Čechách se nejsilnější stranou stali národní socialisté, v Moravskoslezské zemi lidovci, na Slovensku ľuďáci a na Podkarpatské Rusi agrárníci. Koaliční strany dosáhly celkem 3 091 000 hlasů, opoziční 3 383 000 hlasů. Pravice ovšem celostátně i nyní zvítězila nad levicí.^[1]

Výsledky

Výsledky dle zemí

Země Česká

Strana		Hlasy		Mandáty
		Počet	%	Zvoleno	Jmenováno	Celkem
	Československá strana národně socialistická	519 259	14.9	12	6	18
	Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu	466 559	13.4	11	8	19
	Komunistická strana Československa	422 922	12.1	10	0	10
	Československá sociálně demokratická strana dělnická	420 298	12.0	10	5	15
	Německá sociálně demokratická strana dělnická v ČSR	308 668	8.8	7	2	9
	Československá strana lidová	246 768	7.1	5	4	9
	Československá národní demokracie	199 692	5.7	4	3	7
	Německý svaz zemědělců	197 174	5.6	5	4	9
	Československá živnostensko-obchodnická strana středostavovská	162 147	4.6	4	3	7
	Německá křesťansko-sociální strana lidová	152 575	4.4	4	3	7
	Německý lidový svaz	118 325	3.4	3	0	3
	Německá národně socialistická strana dělnická	113 513	3.3	2	0	2
	Německé pracovní a volební společenství	95 684	2.7	2	1	3
	Německá živnostenská strana	69 099	2.0	1	1	2
Neplatné hlasy				–	–	–
Celkem		3 492 683	100	80	40	120
Registrovaní voliči/účast
Zdroj: [2]

Země Moravskoslezská

Strana		Hlasy		Mandáty
		Počet	%	Zvoleno	Jmenováno	Celkem
	Československá strana lidová	305 266	18.6	8	6	14
	Československá sociálně demokratická strana dělnická	206 229	12.6	6	3	9
	Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu	203 069	12.4	5	2	7
	Komunistická strana Československa	160 742	9.8	4	0	4
	Československá strana národně socialistická	140 682	8.6	3	1	4
	Německá křesťansko-sociální strana lidová	100 124	6.1	3	1	4
	Německá sociálně demokratická strana dělnická v ČSR	94 627	5.8	2	2	4
	Německý lidový svaz	68 965	4.2	2	0	2
	Československá živnostensko-obchodnická strana středostavovská	68 613	4.2	2	1	3
	Německý svaz zemědělců	65 911	4.0	2	1	3
	Československá národní demokracie	57 940	3.5	1	1	2
	Německá národně socialistická strana dělnická	50 480	3.1	1	0	1
	Německá živnostenská strana	31 963	2.0	1	0	1
	Polská lidová strana – Židovská strana	29 510	1.8	0	0	0
	Německé pracovní a volební společenství	26 710	1.6	0	0	0
	Sdružení katolických zemědělců a domkářů	16 966	1.0	0	0	0
	Polská socialistická strana dělnická	9 299	0.6	0	0	0
	odborníci mimo strany	–	–	0	2	2
Neplatné hlasy				–	–	–
Celkem		1 637 096	100	40	20	60
Registrovaní voliči/účast
Zdroj: [2][3]

Země Slovenská

Strana		Hlasy		Mandáty
		Počet	%	Zvoleno	Jmenováno	Celkem
	Hlinkova slovenská lidová strana	325 588	25.2	9	6	15
	Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu	271 520	21.0	8	8	16
	Komunistická strana Československa	190 595	14.8	5	0	5
	Zemská křesťansko-sociální strana	120 769	9.3	3	0	3
	Maďarsko-německá strana (MNP–ZDP–MNMP)	68 965	8.1	3	0	3
	Československá sociálně demokratická strana dělnická	96 901	7.5	3	1	4
	Židovská strana – Židovská hospodářská strana	45 244	3.5	1	0	1
	Československá strana lidová	43 689	3.4	1	1	2
	Československá strana národně socialistická	36 181	2.8	1	1	2
	Slovenská národní strana	31 679	2.5	1	0	1
	Československá národní demokracie	26 300	2.0	1	1	2
	Československá živnostensko-obchodnická strana středostavovská	15 371	1.2	0	0	0
	Zemská maďarská strana malorolníků, živnostníků a dělníků	13 635	1.0	0	0	0
Neplatné hlasy				–	–	–
Celkem		1 321 578	100	36	18	54
Registrovaní voliči/účast
Zdroj: [2]

Země Podkarpatoruská

Strana		Hlasy		Mandáty
		Počet	%
	Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu	56 077	23.1	4
	Komunistická strana Československa	48 773	20.1	2
	Zemská křesťansko-sociální strana – Maďarská národní strana	32 749	13.5	2
	Autonomní zemědělský sojuz	25 764	10.6	1
	Židovská republikánská strana	14 302	5.9	1
	Československá živnostensko-obchodnická strana středostavovská	11 465	4.7	1
	Sociálně demokratická strana Podkarpatské Rusi	10 078	4.2	1
	Křesťansko-národní strana	8 927	3.7	0
	Československá národní demokracie	8 766	3.6	0
	Československá strana národně socialistická	6 851	2.8	0
	Židovská strana Podkarpatské Rusi	6 828	2.8	0
	Československá sociálně demokratická strana dělnická	6 412	2.6	0
	Karpatoruská strana trudová	6 828	2.3	0
Neplatné hlasy				–
Celkem		242 663	100	12
Registrovaní voliči/účast
Zdroj: [2]

Dopady voleb

Výsledek voleb byl levicovou opozicí považován za vyslovení nedůvěry vládě. Ta to odmítala s tím, že jde o regionální volby, které nesouvisejí s centrální politikou.^[1] Faktem ale je, že třetí vláda Antonína Švehly vytrvala jen do února 1929. Nahradila ji ovšem první vláda Františka Udržala se stejným pravicovým zaměřením. Ke změně mocenských poměrů došlo až v prosinci 1929, kdy do vlády vstoupily socialistické strany. Výraznější dopad v tomto ohledu ovšem měly parlamentní volby roku 1929.

Odkazy

Reference

1. Klimek, A.: Velké dějiny zemí Koruny české, Svazek XIII. 1918-1929. Praha: Paseka, 2000. ISBN 80-7185-328-3. S. 637–641. 
2. Volby do zemský zastupitelstev roku 1928. 1. vyd. Praha: Státní úřad statistický, 1929. S. 9 a 11. 
3. Politická vyspělost čs. občanstva potvrzena. Lidové noviny. 27. 5. 1935, roč. 43, čís. 266, s. 1. Dostupné online.