PROFILBARU.COM

Vlasta Javořická
Vlasta Javořická
	Vlasta Javořická (cca 1911)
Rodné jméno	Marie Barešová
Narození	25. března 1890; Studená; Rakousko-Uhersko
Úmrtí	1. srpna 1979 (ve věku 89 let); Velký Újezd u Moravských Budějovic; Československo
Povolání	spisovatelka a prozaička
Národnost	česká
Žánr	milostné příběhy z venkova
Témata	literatura
Vlivy	Karolina Světlá
	multimediální obsah na Commons
	Seznam děl: SKČR \| Knihovny.cz
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vlasta Javořická, vlastním jménem Marie Barešová, provdaná Zezulková (25. března 1890 Studená u Telče^[1] – 1. srpna 1979 Velký Újezd u Moravských Budějovic^[2]^{[pozn. 1]}) byla česká spisovatelka, autorka velkého počtu románů a povídek z venkova, jejichž osou jsou především milostné příběhy.

Život

Vlasta Javořická pocházela z lékařské rodiny. V jednadvaceti letech se provdala^[4] za Františka Zezulku, účetního místní továrny na masné výrobky a vychovala šest dětí (pět vlastních a jednoho přijatého sirotka po zemřelé příbuzné). Roku 1912 se s manželem přestěhovala do Tišnova, ale po neúspěšném manželově pokusu založit si zde vlastní podnik se v roce 1916 vrátila zpět do Studené a své rodiště již opouštěla jen výjimečně.

Prvotinou Vlasty Javořické byla povídka Splněná tužba, která vyšla roku 1915 v Brněnských ilustrovaných listech, poté publikovala v celé řadě katolických kalendářů a regionálních periodik, později i v celostátních listech vydávaných Československou stranou lidovou (například v deníku Lidová demokracie a brzy začala vydávat i knihy. Psala romány pro dospělé i pro mládež, veršované pohádky, povídky i rozsáhlé vesnické kroniky a v období první republiky patřila k nejoblíbenějším autorům čteným na vesnici. Příjmení svého literárního pseudonymu si zvolila podle hory Javořice, ležící přibližně pět kilometrů severovýchodně od rodné Studené, křestní jméno Vlasta znamenalo práci pro vlast.^[5]

Po podepsání Mnichovské dohody napsala Javořická dopis Stalinovi, v němž se vyznala ze zklamání z toho, že Sovětský svaz Československu nepomohl: „Zvedám svůj hlas k Tobě, Staline, a volám Tě z dřímoty k výčitkám a k soudu!... A tak zrazeni všemi a opuštěni od všech, vydáni napospas nesmírné titánské přesile, jsme se museli vzdát... Veliký Staline, ukázal jsi se malým! Ze všech spojenců zůstal nám pouze jediný, starý a spravedlivý Bůh“.^[6] Zřejmě proto byla po německé okupaci její díla vydávána omezeně a od roku 1946 již vůbec ne. Po roce 1948 ji komunisté dokonce jako vesnickou bohačku připravili o všechen majetek. Proto také počátkem roku 1950 emigrovaly její tři dcery i s rodinami do Ameriky, kde je mohla navštívít až v roce 1965. Od roku 1946 do roku 1989 tak v Československu vyšly jenom dva její romány (roku 1968 otiskla Naše rodina na pokračování román Na faře^{[pozn. 2]} a roku 1969 Zemědělské noviny román Dva mlýny) a její knihy byly vyřazeny z fondů knihoven. Javořická byla nucena psát do šuplíku a její knihy vycházely pouze v USA pro tamější českou menšinu.

Vlasta Javořická zemřela po mozkové mrtvici roku 1979 ve Velkém Újezdu u Moravských Budějovic a pochována byla ve Studené. Masivního vydávání svých děl, ke kterému došlo až po roce 1989, se tak již nedočkala (do roku 2000 vyšly ve velkých nákladech téměř všechny její práce včetně dosud nepublikovaných děl z pozůstalosti).

Charakteristika díla

Vlasta Javořická se snažila navázat na hodnotnější větev tzv. ženské literatury, hlavně na Růženu Svobodovou a Věnceslavu Lužickou, a usilovala o populární lidovou četbu prodchnutou sentimentem a ušlechtilostí v duchu křesťanské katolické morálky. Je autorkou rozsáhlého díla, které čítá na 240 položek, z čehož je 113 románů a 116 povídek. Její tvorbu lze typově rozdělit do pěti skupin:

První skupina navazuje na žánrové líčení maloměstských domácností a na sentimentální milostné novely (Osudy srdcí, Dvojí polibek).
Skupina druhá je populární odnoží vesnického realismu (Bez lásky, Na Veveřím gruntě, Na faře, Granáty).
Třetí skupinu tvoří zamilované románky se zběžně načrtnutými reáliemi a s důrazem na popis milostného příběhu (Na nůž, Petra), které se dají zařadit do tzv. červené knihovny.
Zvláštní skupinu její tvorby tvoří práce vzniklé po roce 1948, kdy v obšírných vesnických kronikách popisovala na osudech několika generací selských rodů rozlehlé úseky našich nejnovějších dějin včetně násilné kolektivizace zemědělství (Malá, ale naše, Meze rozorané, Dva mlýny).

„	Na rozdíl od autorčiny starší prózy však nejde výhradně o zamilovanou četbu. Daleko spíš to jsou vesnické kroniky, snažící se mapovat na osudech několika generací selských rodů rozlehlé úseky našich dějin.	“
— Dagmar Mocná: Červená knihovna^[10]

Vlasta Javořická je také autorkou šestidílné autobiografie Můj život.

Bibliografie

Vydání za autorčina života

Splněná tužba (1915), povídka
Dvojí jaro (1920), povídka
Na faře (1920), román
Nebeská krůpěj (1921), román
O šťastném člověku (1921), povídka
Pohádka jejich života (1921), román
Pro bratra (1921), román
Rodina Ambrožova (1922), román
V zámku a chatrči (1922), povídka pro mládež
Popelka a jiné povídky (1923), sbírka povídek
Jiřina (1923), román
Pro peníze; Stříbrná struna (1923), sbírka povídek
Dvě růže (1923, 1925), román, dva díly
Na Veveřím gruntě (1924)
Trnitou cestou ke štěstí (1924), román
Bez lásky (1924), román
Duška (1924), román pro mládež, roku 1995 vydáno pod názvem Matka a dcera
Vrak rodiny Tomanovy (1924, 1925), román, dva díly, roku 1996 vydáno pod názvem Vykoupené štěstí
Jan Koloděj (1925), román, roku 1993 vydáno pod názvem Zámecký román
Jeho pomsta a jiné povídky (1925), sbírka povídek
Na Radosti (1925), sbírka povídek
Milostpaní a jiné povídky (1925), sbírka povídek
Duha (1925), román
Mezihoří (1925–1926), román, čtyři díly
Domeček pod lipami (1926), román
Granáty (1926), román, dva díly
Hruška v poli (1926), povídka
Poslední ratolest (1926), román
Děti štěstěny (1927), román, dva díly
Letící hvězda (1927), román
Májová bouře (1927), dvoudílná sbírka povídek
Prstýnek (1927), román
Našim dětem (1927), sbírka povídek pro mládež
Rozkvetlý suchopár (1927), román
Spasení domu Pýchova (1927), román
Za pluhem (1927), román
Blýskání zdaleka (1928), román pro mládež
Za kouskem štěstí (1928), román, dva díly
Ve vichřici života (1928), román
Ticho po pěšině (1928), román
Vičíhorovina (1928), román
Brána do ráje (1929), román, dva díly
Dvojí polibek (1929), román
Potok (1929), román
Osudy srdcí (1929, 1930), román, dva díly
Skryté drahokamy (1930), povídka
Šla léta (1930), román
Omyl (1930), román pro mládež
Na nůž (1930), román
Třtina ve vichřici (1930), román
Kletba milionů (1931), román, dva díly
Do cizích rukou (1931), sbírka povídek
Děti panímámy Zlatuškové (1932), sbírka povídek,
Pro rodný krov a jiné povídky (1932), sbírka povídek
Modré zvonky (1932), román
Jitřenka (1932), román pro mládež
Modré z nebe (1932), román
Ubožáci (1933), román, čtyři díly
Údolím slz (1933), román
Vlnobití (1934), román
Lodě, které se potkávají (1934), román
Mrtvé oči (1935), román
Princezna se zlatou hvězdou na čele (1935), román pro mládež
Otcovský dům (1935), román
Hory a propasti (1934–1935), román, čtyři díly
Bříza v bouři (1935), román
Bílá laň (1936), román
Maják (1936), román
Míjející se hvězdy (1936), román, čtyři díly
Pod tíhou života (1936), román, dva díly
V nepříznivé půdě (1937), román
Stříbrný otazník (1937), román, dva díly
Ztrhané struny (1937), povídka
Rozdrcené štěstí (1937), román
Proti zákonu (1937), román
Požár na obzoru (1938), román
Fantazie na dovolené (1938), povídka
Cilka (1938), román pro mládež
Balvany v cestě (1938), román, dva díly
Brzkovský Dvořáci (1939), román
Střechy domova (1939), román
Mateřství (1939), román, dva díly
Ze životního filmu (1939, 1940), román, dva díly, roku 1994 vydáno pod názvem Splněný sen
Láska Ondřeje Vazdy (1940–1941), román
Čejka v zajetí (1940), román, dva díly
Vesnice u lesa (1941–1942), román, tři díly
List ve větru (1942), román
Oheň bez uhlí (1942), povídka
Mezi lesy (1943), román
Předurčení (1943), román, tři díly
V Samotách (1944), román
Při západu slunce (1944), román
Petra (1944), román pro mládež
Dva mlýny (časopisecky 1969, knižně 1991), román

Vydání z pozůstalosti

Vyhaslý krb (1991), román
Jana (1991), sbírka povídek
Po kamenité stezce (1991), sbírka povídek
Malá, ale naše (1992), román
Meze rozorané (1992), román
U Dvořáků (1992), román
Otcova vina (1992), román
Na pouti (1992), sbírka povídek
Rodné brázdy (1992), sbírka povídek
Nezlomená (1993), román
Pohádka o štěstí (1993) sbírka povídek
Hlas krve (1993), román, dva díly, roku 2006 vydáno pod názvem Láska a krev
Čekání na jarní den (1993), román
Hřivna zakopaná (1994), román
Kamarádky (1994), román
Nemám jen sebe (1994), román
Šťastná hvězda (1994), román
Ta jejich věrná láska (1994), román
Obrácení (1994), román
Bratříček (1994), vzpomínky z dětství
Vykoupený hřích (1994), román
Nezhyne rod (1995), román
Pod horou Javořicí (1995), sbírka povídek
Na časy (1995), sbírka povídek
U Ctiborů (1995), sbírka povídek
Zápasy o štěstí (1995), román
Žárovky kaštanů (1995), sbírka povídek
Brázdami života (1996), sbírka povídek
Do posledního dechu (1996), sbírka povídek
Host do domu, Hra s ohněm (1996), sbírka povídek
O splašené koloběžce (1996), sbírka povídek pro mládež
Srdce hladová (1996), román
Ta čtvrtá (1996), román
Čisté srdce (1997), román
Matčin osud (1997), sbírka povídek
Na pevném základě (1997), román
Rackové (1997), román
Vítězná láska (1997), román
Dana (1998), román
Když přišlo jaro (1998), román
Malý člověk s velkým srdcem (1998), román
Mraky nad zemí (1998), román
Princezna (1998), román
Zlatý ptáček (1998), román
Obrázky z Vysočiny (1999), sbírka povídek
Podemleté Břehy (1999), román, dva díly
Pohádka svatováclavských oslav (1999), sbírka povídek
Zvláštní případ (1999), román
Můj život (1999–2000), vzpomínky, šest dílů, autorka psala svůj životopis postupně během celého svého života ručně do několika sešitů jako rodinnou kroniku
Poslání (2000), sbírka povídek
Boží mlýny (2001), román
Dočkala se (2001), sbírka povídek
Koukol v pšenici (2001), sbírka povídek
Na scestí (2001), sbírka povídek
V lesním zátiší (2001), sbírka povídek
Matka panna (2002), román, dva díly
V měsíci máji (2002), sbírka povídek
Jitčino bloudění (2003), sbírka povídek
Věrné milování (2003), román
Dvě Andulky (2004), sbírka povídek
Jabloň v květu (2005), román
Na hrobech zelených (2005), román
Macecha (2006), sbírka povídek
Pyšný dům (2008), sbírka povídek
Bez požehnání (2008), sbírka povídek
Povídky pod polštář (2010), sbírka povídek.
Čápi (2010), sbírka povídek.
Svatý hřích (2012), sbírka povídek.
Z lásky (2013), sbírka povídek.
Tři sestry (2016), sbírka povídek.

Posmrtné připomínky

Na rodném domě Vlasty Javořické ve Studené (č. 25) je od roku 1999 pamětní deska^[11]
Knihovna ve Studené nese od roku 2002 spisovatelčino jméno^[12]

Odkazy

Poznámky

↑ Lexikon české literatury uvádí jako místo úmrtí Studenou, kde je pohřbena.^[3]
↑ Román vyšel ve formě přílohy k vystřihování.^[7] Naše rodina věnovala spisovatelce pozornost i občasnými rozhovory v 70. letech 20. století a otiskla její povídky Dvě matky^[8] a Helenčina pýcha.^[9]

Reference

↑ Matriční záznam o narození a křtu Marie Barešové farnost Sudená
↑ Slovník české literatury po roce 1945: Vlasta Javořická [online]. ÚČL AV ČR [cit. 2022-08-18]. Dostupné online.
↑ Vlasta Javořická. In: Vladimír Forst a kolektiv. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. Praha: Academia, 1993. Dostupné online. ISBN 80-200-0468-8. Svazek 2/I. H–J. S. 478.
↑ Matriční záznam o sňatku Marie Barešové s Františkem Zezulko farnost Studená
↑ Archivovaná kopie. www.romantika.estranky.sk [online]. [cit. 2010-05-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-04-28.
↑ http://www.revprirody.cz/data/0803/javoricka.htm^{[nedostupný zdroj]}
↑ JAVOŘICKÁ, Vlasta. Na faře. Naše rodina. Čís. 1/1968, s. 17. Dostupné online po registraci. Dostupné online. ISSN 0323-2743.
↑ JAVOŘICKÁ, Vlasta. Dvě matky. Naše rodina. 1971-10-20, s. 6. Dostupné online po registraci. Dostupné online. ISSN 0323-2743.
↑ JAVOŘICKÁ, Vlasta. Helenčina pýcha. Naše rodina. 1980-03-19, s. 7. Dostupné online po registraci. Dostupné online. ISSN 0323-2743.
↑ MOCNÁ, Dagma. Červená knihovna. Praha: Paseka, 1996. Dostupné online. ISBN 80-7185-075-6. Kapitola Královna opásaná zástěrou (Vlasta Javořická), s. 145. Dostupné online po registraci.
↑ Pamětní deska spisovatelky Vlasty Javořické [online]. Mapy.cz [cit. 2022-08-18]. Dostupné online.
↑ Knihovna Vlasty Javořické [online]. Obec Studená [cit. 2022-08-18]. Dostupné online.