PROFILBARU.COM

Zdroje k infoboxuNárodní přírodní rezervace; Velký a Malý Bezděz
	IUCN kategorie III (Přírodní památka)
	Bezděz a Malý Bezděz nad Břehyňským rybníkem
Základní informace
Vyhlášení	31. prosinec 1933
Vyhlásil	Ministerstvo školství a národní osvěty
Nadm. výška	440–629 m n. m.
Rozloha	28,11 ha
Poloha
Stát	Česko
Okres	Česká Lípa
Umístění	Bezděz
Souřadnice	50°32′21″ s. š., 14°43′13″ v. d.
	Velký a Malý Bezděz
Další informace
Kód	235
	Obrázky, zvuky či videa na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.
	Tento box: zobrazit; diskuse;

Velký a Malý Bezděz je národní přírodní rezervace zahrnující kopce Bezděz a Malý Bezděz v okrese Česká Lípa. Svahy Malého Bezdězu jsou chráněným územím od roku 1949. Na vrcholu Bezdězu stojí stejnojmenný hrad.

Historie

Chráněné území na Malém Bezdězu vyhlásilo Ministerstvo školství, věd a umění 12. listopadu 1949.^[3] Státní přírodní rezervace Malý Bezděz byla vyhlášena dne 29. listopadu 1988.^[4]

Přírodní rezervaci zahrnující oba vrchy vyhlásil Okresní úřad Česká Lípa dne 1. ledna 1994^[3] s rozlohou 28,21 hektaru.^[5] Ke změně statutu ochrany došlo 1. října 2009, kdy Ministerstvo životního prostředí chráněné území zařadilo do kategorie národní přírodních památek.^[3]

Lokalita Velký a Malý Bezděz s rozlohou 73,69 ha je zapsána do soupisu Evropsky významných lokalit pod číslem CZ0514243. Předmětem ochrany je jeskyně nepřístupná veřejnosti a tesařík alpský.^[6]

Přírodní poměry

Oba znělcové vrcholy, Bezděz (606 metrů) se středověkým královským hradem na svém vrcholu i Malý Bezděz (577 metrů) jsou výraznou dominantou Českolipska. Jižně od nich stojí vesnice Bezděz, v jejímž katastrálním území se oba kopce nachází. Na jejich svazích se vyskytují sutě s listnatým porostem dubu letního, břízy bělokoré, smrku ztepilého. V severním svahu Bezdězu je pseudokrasová puklinová paledová jeskyně (nazývána běžně Ledovou jeskyní). Je hluboká 15 metrů a led v ní v létě zcela či částečně roztává.^[7]

Bezděz a Malý Bezděz patří do geomorfologického celku Ralská pahorkatina, podcelku Dokeská pahorkatina, okrsku Bezdězská vrchovina a podokrsku Slatinská pahorkatina, konkrétně do její Bezdězské části. Tato část zahrnuje právě jen Bezděz a Malý Bezděz.^[8]

Flora a fauna

Z chráněných a vzácných rostlin se zde vyskytuje hvozdík sivý, česnek tuhý, kavyl Ivanův, strdivka sedmihradská a netřeskovec výběžkatý. Mimo běžných druhů lesní zvěře (např. daněk evropský, sokol stěhovavý) zde žije mimo jiné vzácný tesařík alpský.^[9]

V letech 2005–2008 byl proveden průzkum v Ledové jeskyni, při němž byl doložen výskyt běžných i ohrožených bezobratlých živočichů, zejména brouků (např. drabčíci). Unikátním byl nález práchnivce druhu Choleva lederiana. Při průzkumu v červenci 2005 byl pod vrstvou listí v jeskyni nalezen podlahový a stěnový led.^[7]

Přístup

Bezděz se svým hradem je přístupný po odbočce z červené turistické trasy (evropská dálková trasa E10), do obce na úpatí vede také zelená a modrá trasa a cyklostezky 0060 a 3045.^[10]

Odkazy

Reference

↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19].
↑ Nationally designated areas (CDDA). Dostupné online. [cit. 2021-06-26].
↑ ^a ^b ^c Velký a Malý Bezděz [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2021-05-03]. Dostupné online.
↑ Autorský kolektiv. Chráněná území v České republice. Praha: Informatorium, 1991. ISBN 80-85368-13-7. Kapitola CHKO Kokořínsko, s. 236.
↑ Chráněná území III, str. 302
↑ AUTORSKÝ KOLEKTIV. Bývalý vojenský prostor Ralsko a jeho potenciál pro rozvoj cestovního ruchu. Mimoň: Město Mimoň, 2006. ISBN 80-239-7313-4. Kapitola Sýkorová, Modrý - Ochrana přírody v mikroregionu Podralsko, s. 80.
↑ ^a ^b RŮŽIČKA, Jan; MLEJNEK, Roman. Práchnivec… v Ledové jeskyni na Bezdězu. Ochrana přírody. 2009, roč. 64, čís. 5, s. 34. ISSN 1210-258X.
↑ BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6.
↑ AUTORSKÝ KOLEKTIV. Chráněná území ČR, Liberecko, svazek III. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2002. ISBN 80-86064-43-3. Kapitola Okres Česká Lípa, s. 100.
↑ Mapa KČT 15, Máchův kraj. 4. vyd. Praha: Trasa, 2008. ISBN 978-80-7324-168-1.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Velký a Malý Bezděz na Wikimedia Commons

[94ba6e2ac795871335d8f5b0599abde3b274d7b5-1] Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19].

[2b0b0a0a111fb94791a26090a9935424c25bab3a-2] Nationally designated areas (CDDA). Dostupné online. [cit. 2021-06-26].

[drusop-3] Velký a Malý Bezděz [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2021-05-03]. Dostupné online.

[Chráněná_území-4] Autorský kolektiv. Chráněná území v České republice. Praha: Informatorium, 1991. ISBN 80-85368-13-7. Kapitola CHKO Kokořínsko, s. 236.

[Chráněná_území_IIIa-5] Chráněná území III, str. 302

[Ralsko-6] AUTORSKÝ KOLEKTIV. Bývalý vojenský prostor Ralsko a jeho potenciál pro rozvoj cestovního ruchu. Mimoň: Město Mimoň, 2006. ISBN 80-239-7313-4. Kapitola Sýkorová, Modrý - Ochrana přírody v mikroregionu Podralsko, s. 80.

[OP-7] RŮŽIČKA, Jan; MLEJNEK, Roman. Práchnivec… v Ledové jeskyni na Bezdězu. Ochrana přírody. 2009, roč. 64, čís. 5, s. 34. ISSN 1210-258X.

[geomorf-8] BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6.

[Chráněná_území_III-9] AUTORSKÝ KOLEKTIV. Chráněná území ČR, Liberecko, svazek III. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2002. ISBN 80-86064-43-3. Kapitola Okres Česká Lípa, s. 100.

[Mapa_KČT-10] Mapa KČT 15, Máchův kraj. 4. vyd. Praha: Trasa, 2008. ISBN 978-80-7324-168-1.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]