Velké náměstí čp. 37 (Prachatice)
Velké náměstí č. p. 37 je gotický měšťanský dům na východní straně Velkého náměstí v Prachaticích, zvaný též U Jelena, podle historické pivnice, v domě provozované. Dům je tvořen dvěma původními domy z pol. 15. století, spojenými na počátku 16. století v jeden dům. Pravá část domu má předsazené podloubí na mohutných zděných pilířích[1]. Levou část fasády domu pokrývá hrubá, pouze zednickou lžící strhávaná, omítka přirozeně pískové barvy, pravá část domu je pokryta monochromní bílou hlazenou omítkou. Gotický lomený vstupní portál je z pol. 15. století. Dům je součástí městské památkové rezervace Prachatice. Od 3. května 1958 chráněná kulturní památka[1].
Popis domu
Jednopatrový řadový dům tvořený dvěma původními gotickými domy z pol. 15. století, spojenými na počátku 16. století v jeden objekt (je možná i varianta, že levá část domu byl přistavěna nebo nahradila starší objekt až na poč. 16. století[2]). Pravá část domu má předsazené podloubí se dvěma arkádami o dvou okenních osách[1]. Levá část domu má v přízemí tři okenní osy, v patře dvě. Okna ve druhém patře jsou osazena v pozdně gotickcýh kamenných ostěních, pravé okno má zachováno v ostění trny pro osazení okenic. Okna v levé části jsou v přízemí obdélná čtyřtabulková, v pravé části objektu subtilní čtvercová, zasklená čtyřmi tabulkami. Hlavni vstup do domu je gotickým lomeným vstupním portálem[3] z prachatického dioritu. Vstupní vrata do domu jsou secesní (vrata byla dříve datována jako gotická[4], nicméně pozdější průzkum ukázal, že jsou secesní[1], pravděpodobně tedy došlo po roce 1913 k jejich výměně, nebo radikální opravě). Napravo od vstupního portálu je dřevěný historický výkladec prodejny. Patro rizalitu pravé části domu je neseno dvěma lomenými arkádami na mohutných čtvercových pilířích s okosenými hranami[1]. Podloubí je plochostropé[1], zaklopené dřevěným trámovým stropem. Fasáda levé části domu je pokryta hrubou, pouze zednickou lžící strhávanou, omítkou přirozeně pískové barvy s bílým nárožním kvádrováním a orámování okenních otvorů. Pravá část je pokryta bílou monochromní hlazenou (kletovanou) vápennou omítkou (v pravé části fasády jde o originální pozdně gotickou omítku z počátku 16. století[2]), pouze záklenky podloubí jsou lemovány světlejšími šambránami[1], kolem oken plastickými. Původní pozdně gotické omítky, restaurátorsky ošetřené, jsou na fasádě od doplňků dobře odlišitelné. Střechy objektu jsou sedlové, pravá část střechy je na nároží zvalbená. Objekt je podsklepen[1]. Za domem je malý dvorek[1].
Členěné západní průčelí domu č.p. 37 je významným rysem vytvářejícím charakter MPR Prachatice.V domě jsou dochovány historické konstrukce z období gotiky – zdivo přízemí a prvního patra, sklep pod loubím, lomený portál vstupu, arkády loubí, síň v přízemí, kamenná ostění a členění fasády levé části objektu. Z období renesance pochází klenby sklepů severního traktu, klenba síně v patře[1]. Vrata průjezdu jsou secesního původu[1]. Areál domu čp. 37 na Velkém náměstí v Prachaticích odpovídá pojetí kulturní památky podle § 2 a 42 zákona č.20/1987 Sb. o státní památkové péči. Památková ochrana se vztahuje na celý areál[1].
V přízemí objektu jsou provozovány restaurační a prodejní prostory.
Historie domu
Dům vznikl v polovině 15. století jako součást výstavby nového bloku domů na východní straně původně mnohem většího náměstí, které se tím zmenšilo téměř na polovinu[5]. Výstavba souvisela s rozvojem města po husitských válkách, má přímou souvislost s výstavbou nového Rožmberského hrádku u Horní brány (přibližně v letech 1446 až 1448) a tím vyvolanou potřebu dalších parcel pro nové měšťanské domy. Datace kamenného vstupního portálu odpovídá přibližně polovině 15. století. Původně dva gotické domy byly, zřejmě po požáru města v roce 1501[6], spojeny v jeden objekt (je možná i varianta, že levá část domu byl přistavěna nebo nahradila starší objekt až na poč. 16. století[2]), před stávající pravý dům bylo představěno podloubí s vysazeným patrem a s podsklepením, dům dostal také novou jednotnou fasádu a zděný štít ve stylu pozdní gotiky. Době počátku 16. století odpovídá i profilace okenního ostění oken levé části domu, dříky sloupů podloubí, výtvarné řešení levé fasády tvořené hrubou vápennou omítkou s jednoduchým orámováním oken a nárožním kvádrováním v levé části domu i pozdně gotická kletovaná omítka fasády pravé části domu. Levá část domu měla až do počátku 16. století vstup z Kostelního náměstí, jehož gotický lomený oblouk a fasádní omítka byly nalezeny při restaurátorském průzkumu interiéru domu č. p. 36[7] (dům č.p. 36 byl přistavěn po roce 1501 zleva k č. p. 37[7]). Pravá část objektu má dochovánu pozdně gotickou bílou kletovanou omítku z doby po roce 1501, jednu z nejstarších kletovaných omítek dosud v Prachaticích nalezených[2]. Omítka se dochovala pouze v pravé části fasády, levé nároží bylo později opravováno z důvodu statických poruch (zřejmě se zřítilo nároží domu, včetně jednoho pole křížové klenby[2]). Na fasádě pravé části domu byly nalezeny zbytky významné pozdně gotické nástěnné malby postav tří světců v nadživotní velikosti[2]. Vzhledem ke špatnému stavu nálezu, není malba na fasádě v současné době prezentována[2]. Okenní ostění v levé části domu jsou druhotně osazená (nalezena ve sklepě domu, mohou pocházet z pravé části domu), původní ostění oken v patře levé části domu byla pouze dřevěná a časem se rozpadla[2] (to podporuje teorii o dataci vzniku této části domu také již v pol. 15. století). Další úpravy domu proběhly kolem poloviny 16. století, byly zaklenuty některé místnosti (dříve pravděpodobně původně pouze plochostropé) a pozdně gotický štít a vysoká střecha nahrazeny nízkou dvoupultovou střechou a renesanční atikou. Na vyobrazení domu na obraze Jidřicha de Verle z roku 1670 má dům atiku ukončenou cimbuřím[8], s dvoupultovou, dovnitř vpadlou, střechou a středovým úžlabím s otvorem ve fasádě do náměstí pro střešní žlab. V roce 1585 je jako vlastník domu v soupisu obyvatel města uváděn Matěj Jádl[9]. 13. dubna 1832 podlehla většina vnitřního města zhoubnému požáru[10][11]. V rámci obnovy bylo sneseno celé atikové patro s atikou a změněn způsob zastřešení domu do dnešní podoby. Dům při této přestavbě dostal novou jednoduchou monochromní klasicistní fasádu, členěnou pouze jednoduchou kordonovou a korunní římsou a jednoduchými plastickými šambránami kolem oken. V roce 2001[2] byla, na základě předcházejícího restaurátorského průzkumu, odkryta a restaurována pozdně gotická fasáda domu.
Galerie
-
Velké náměstí čp. 37 (Prachatice), východní průčelí
-
Velké náměstí čp. 37 (Prachatice), levá část a podloubí
-
Velké náměstí čp. 37 (Prachatice), pravá část
-
Velké náměstí čp. 37 (Prachatice), levá část
-
Velké náměstí čp. 37 (Prachatice), okno
-
Velké náměstí čp. 37 (Prachatice), vstupní portál
-
Velké náměstí čp. 37 (Prachatice), sloup podloubí
-
Velké náměstí čp. 37 (Prachatice), podloubí
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e f g h i j k l měšťanský dům - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2024-11-26]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i PLÁNEK, Jan. Zpráva o průběhu obnovy historického jádra Prachatic v letech 2001 a 2002. In: Zlatá stezka: sborník Prachatického muzea. Prachatice: Prachatické muzeum, Roč. 8-9, (2001-2002 [vyd. 2003]). ISBN 80-902990-2-4. S. 211–214.
- ↑ MAREŠ, František; SEDLÁČEK, Jan. Soupisu památek historických a uměleckých v Království českém. Politický okres prachatický.. 1. vyd. Praha: Archaeologická komisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1913. 390 s. (Soupis památek uměleckých a historických od pravěku do polovice XIX. století; sv. Soupis památek, 38. Politický okres prachatický (1913)). Dostupné online. Kapitola Prachatice, s. 272. Dále jen MAREŠ, SEDLÁČEK. Archivováno 2. 4. 2019 na Wayback Machine.
- ↑ MAREŠ, František; SEDLÁČEK, Jan. Soupis památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do polovice XIX. století: Okres prachatický. Prachatice: Galerie Nahoře, 1995. ISBN 80-238-0141-4. S. 272. Fotoreprint původního vydání z roku 1913.
- ↑ STARÝ, Václav. Kdy se změnily rozměry prachatického náměstí?. Zlatá stezka. Sborník prachatického muzea. 2002, roč. 2001–2002, čís. 8–9, s. 264.
- ↑ STARÝ, Václav. Listina Jana Lucemburského z roku 1323 a požár města Prachatic. Zlatá stezka. Roč. 1999, čís. 6, s. 167–169.
- ↑ a b SKOŘEPA, Tomáš; MAŠEK, Jiří. R E S T A U R Á T O R S K Á Z P R Á V A, revize a rekonstrukce chybějící části renesančního sgrafta na fasádě domu č.p. 36 v Prachaticích. [s.l.]: [s.n.], srpen 2014. 3 s. Dostupné online. S. 1.
- ↑ Soubor:PRACHATICE VERLE 1670.jpg – Wikipedie. commons.wikimedia.org [online]. [cit. 2024-11-24]. Dostupné online.
- ↑ POLATA, Václav. Držba měšťanských domů na prachatickém náměstí. Opera Historica. Roč. 1993, čís. 3, s. 335-342. Dostupné online.
- ↑ SLÁMA, František Josef; ŠOFFERLE, Vincent. Obraz minulosti starožitného města Prachatic. 2. vyd. Prachatice: Nákl. "České besedy" v Prachaticích, 1891. 139 s. S. 131-133.
- ↑ STARÝ, Václav. Prachatice a Jan Neumann. 1. vyd. Prachatice: Městský úřad Prachatice, Galerie Nahoře, 1997. 232 s. ISBN 80-900811-0-X. S. 103-105.
Literatura
- Památkový katalog, kulturní památka ÚSKP 35509/3-3391, měšťanský dům [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2024-11-26]. Dostupné online.
- MAREŠ, František; SEDLÁČEK, Jan. Soupis památek historických a uměleckých v království Českém, Politický okres prachatický (1913), svazek 38. 1. vyd. Praha: Archaeologická komisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1913. 388 s. (Soupis památek uměleckých a historických od pravěku do polovice XIX. století; sv. Soupis památek, 38. Politický okres prachatický (1913)). Dostupné online. Kapitola Prachatice.
Související články
Externí odkazy
|
|