Včelní Hrádek

Včelní Hrádek
Základní informace
Výstavba	před r. 1402 (tvrz)
Přestavba	po r. 1789 (zámek)
Zánik	1990
Stavebník	neznámý
Další majitelé	Srbové z Budyšína, Markvartové z Hrádku, Valečovští z Valečova, Páni z Hrádku a Valečova, Holcové z Květnice, Kostkové z Postupic, Želinští ze Sebuzína, Páni z Bienenberku
Poloha
Adresa	Kabáty 1, Jílové u Prahy, Česko Česko
Souřadnice	49°52′36,48″ s. š., 14°29′30,12″ v. d.
Včelní Hrádek
Další informace
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Včelní Hrádek s hospodářským dvorem stával nad soutokem Chotouňského potoka a Sázavy v katastru obce Jílové. Zbytky objektu nesou číslo popisné 1 jílovské místní části Kabáty.

Historie

Tvrz

Před husitskými válkami stávala na místě zámku tvrz, který byla nazývána Hrádek. Listina z roku 1045, která se později ukázala být padělkem, zmiňuje, že Hrádek měl sloužit k ochraně lidí, kteří v okolí dobývali zlato. První písemná zmínka je až z roku 1402, kdy je uváděna jako Nussberk, a tehdejší majitel Jan Šimonův (pocházel z pražského rodu Štuků) ji s příslušenstvím prodal Jakubu Srbovi z Budyšína. V 15. století je uváděn pouze les či dvůr Hrádek, nikoliv tvrz. Ta pravděpodobně zpustla za husitských válek (dle Jiřího Úlovce se tak stalo až v závěru 16. století^[1]). Ve 30. a 40. letech 15. století ji drželi Markvartové z Hrádku a po nich Václav Valečovský. V roce 1458 Hrádek získal pražský měšťan a podkomoří krále Samuel Velvara, později známý jako Samuel z Hrádku a Valečova, od nějž jej roku 1484 odkoupil Václav Holec z Květnice. Na začátku 16. století byl ve vlastnictví mincmistra Viléma Kostky z Postupic a poté se zde majitelé střídali. V letech 1590-1591 byl majetkem alchymisty Eduarda Kelleyho a po konfiskaci Hrádek koupil Kryštof Želinský ze Sebuzína. Za třicetileté války zpustl také dvůr a k jeho obnově došlo až roku 1695 jílovským primasem Ignácem Schönpflugem, jenž jej brzy poté prodal měšťanu Václavu Nigrínovi.^[2][3][4]

Zámek

V 18. století došlo k častému střídání majitelů, až se v roce 1789 novým majitelem stal hejtman Karel Josef z Bienenberku, jenž nedaleko bývalé tvrze nechal postavit zámek, který podle něj nesl název Včelní Hrádek.^[1] Karel Josef zde shromáždil řadu starožitností a památky na sv. Prokopa. Počátkem 19. století vlastnil zámek purkmistr Jílového Prokop Bayer, kterého jeho otec Ferdinand Bayer pojmenoval právě po patronu zámecké kaple. Schematismus a statistika statků velkých a rustikálních v království Českém z roku 1902 uvádí jako majitele zámku s kaplí a parkem pražského radního a majitele realit Juc. Karla Židlického ze zámožné rodiny vlastnící velkostatek v Tróji a ostrov Štvanici. Židlický koupil Hrádek v roce 1899 za 110 000 zlatých, interiér upravil na letní byty, zřídil restauraci a udělal ze zámku oblíbené výletní místo Pražanů. Schematismus uvádí i výměry hospodářství v hektarech: polí 6416, luk 4,03, parku a zahrad 1,92, les a žulové lomy 43,16, rybníka 0,95, zastavěné půdy 0,97, úhrnem 115,19 s ročním výnosem 3200 korun. Prosperující hospodářství nabízelo obilí, mléko a brambory, v roce 1907 se např. objevil v Národní politice inzerát, že Včelní Hrádek prodá 50 podsvinčat. V roce 1909 koupil Včelní Hrádek za 123 000 již od Václava Syrového známý továrník Gustav Pelly (1862–1926), majitel vyhlášené likérky na Kladně. Po něm jej až své smrti v roce 1939 vlastnil organizátor radikálního studentského hnutí a národně socialistický politik a nakladatel Judr. Rudolf Brož (1880–1939), k němuž pravidelně zajížděl na letní byt pražský stavitel architekt Václav Benedikt (1896–1940). Roku 1947 získalo město Jílové, které v něm zřídilo nájemní byty. Od konce 70. zůstal zámek zcela opuštěn. Vnitřní vybavení bylo rozkradeno, narušeny byly rovněž konstrukce krovu. Následovalo zborcení střechy, stropů patra i přízemí a rovněž částí obvodového zdiva.^[1] Informace o tom, že byl zchátralý zámek v roce 1990 zcela zbořen^[5] není pravdivá, jeho zříceniny doposud existují.^[1][6][7] Některé hospodářské a obytné budovy ve zchátralém stavu také dosud stojí a malý rybníček v bývalém parku je rovněž zachován.^[5]

Památné stromy

V bývalém parku u Včelního Hrádku jsou dva památné stromy (buk lesní červenolistý a jírovec maďal, viz seznam).

Dostupnost

Včelní Hrádek je vzdálen cca 850 metrů od nádraží Jílové u Prahy na železniční trati Praha – Vrané nad Vltavou – Čerčany. Zříceniny zámečku jsou ukryty v lesním porostu vlevo od místní komunikace, po níž vede žlutě značená turistická cesta z jílovského nádraží k rozcestí v Horním Studeném, odkud lze pokračovat po modré značce a po naučné stezce Jílovské zlaté doly na náměstí v Jílovém u Prahy. Přístup ke zříceninám není nikterak vyznačen a je zarostlý.^[8]

Odkazy

Reference

1. KOLEKTIV. Zaniklé hrady, zámky a tvrze Čech, Moravy a Slezska po roce 1945. první. vyd. Praha: Libri, 2005. 416 s. ISBN 80-7277-285-6. S. 362–363. 
2. Zámek Včelní hrádek, Jílové u Prahy. www.hrady.cz [online]. [cit. 2020-11-20]. Dostupné online. 
3. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 7.. 1. vyd. [s.l.]: Svoboda, 1988. 224 s. S. 171–172. 
4. SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze království Českého. Díl 15. Praha: Šolc a Šimáček, 1927, s. 213.
5. PODZIMEK, Fanda. Včelní Hrádek (Nussberg) – Historie. www.zanikleobce.cz [online]. 2006-27-02 [cit. 2020-11-20]. Dostupné online. 
6. CIZEK, Hrady cz s r o Jiri. Zámek Včelní hrádek, Jílové u Prahy. www.hrady.cz [online]. [cit. 2021-09-08]. Dostupné online. 
7. Zámek Včelní Hrádek – Nussberg / hrady-zriceniny.cz. www.hrady-zriceniny.cz [online]. [cit. 2021-09-08]. Dostupné online. 
8. Označení lokality na stránkách mapy.cz

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Včelní Hrádek na Wikimedia Commons

• zámek na hrady.cz