Václav Viktor Morávek (5. září 1715 Polná[1] – 31. března 1779 Polná[2]) byl český sochař.
Narodil se v rodině sochaře a řezbáře Martina Ignáce Morávka. Byl žákem (pouze do svých 16 let) slavného sochaře Ferdinanda Maxmiliána Brokoffa,[3][4] po návratu do Polné převzal otcovu dílnu, kterou postupně rozšířil. Vypustil práci se dřevem a řezbářství, zaměřoval se především na kamenické a sochařské práce. Jeho tvorbu můžeme najít především v kraji Vysočina zejména na Polensku. Pracoval hlavně s žulou, mramorem a pískovcem. Sochal hlavně sochy a sousoší světců, trojiční a mariánské sloupy, kašny, náhrobní kameny či Boží muka. Vytesal 4 hraniční kameny v okolí Jihlavy.[4] Jeho nejvýznamnějším dílem je socha Nejsvětější trojice na polenském Husově náměstí pocházející z roku 1750.[3]
Zaměřoval se na barokní sochy světců a světic, jejichž exempláře se nacházejí např. v Dobroutově, Rybném, Šlapanově, Záborné či Ždírci.[3]
V roce 1774 se stal radním města Polná.[3] Zemřel v 64 letech v roce 1779 v domě čp. 69.[4]