PROFILBARU.COM

; vlajka	; znak
	Hymna Surudi Milli
	Motto Пролетарҳои ҳамаи мамлакатҳо, як шавед! (Proletáři všech zemí, spojte se!)
Geografie
Hlavní město	Dušanbe
	Obyvatelstvo
Národnostní složení	Tádžikové, Uzbeci, Rusové, Kyrgyzové
Jazyky	Tádžičtina, Ruština (úřední)
	Státní útvar
Státní zřízení	svazová republika
Mateřská; země	Sovětský svaz
Měna	Sovětský rubl
	Státní útvary a území
	Tádžická ASSR
	Tádžikistán

Tádžická sovětská socialistická republika (tádžicky Республикаи Советии Социалистии Тоҷикистон, Respublikai Sovetii Socialistii Tojikiston, rusky Таджикская Советская Социалистическая Республика, Tadžikskaja Sovetskaja Socialističeskaja Respublika) byla svazovou republikou SSSR ve střední Asii. Měla rozlohu 143 100 km². V roce 1985 měla 4,5 milionu obyvatel, z toho 58,8 % Tádžikové a 22,9 % Uzbekové, dále Rusové a Kyrgyzové. Hlavní město bylo Dušanbe.

Tádžická SSR hraničila na severu s Kyrgyzskou SSR, na západě s Uzbeckou SSR, na východě s ČLR a na jihu s Afghánistánem.

Tádžická SSR, původně od roku 1924 sovětská autonomní oblast, byla ustavena sovětskou svazovou republikou v roce 1929. Nezávislost získal Tádžikistán po rozpadu SSSR v roce 1991.

Ekonomika

Tádžická SSR byla charakterizována jako země, která se během socialistické výstavby stala průmyslovou republikou s rozvinutým kolektivním zemědělstvím. Průmysl těžební (neželezné kovy, rtuť, ropa, zemní plyn, uhlí), energetický (hydroelektrárny), chemický, průmyslových hnojiv, textilní, papíru a celulózy, strojírenský, potravinářský, vinařský, stavebních hmot. V zemědělství důležité zavodňování, obděláno 6 % ploch. Pěstování bavlníku, obilnin, rýže, olejnin, tabáku, vinné révy, ovoce a zeleniny. Chov ovcí a koz (3,15 mil. ks v r. 1985), skotu (1,3 mil. ks v r. 1985), prasat, drůbeže a koní. Chov bource morušového.

Stručný historický přehled

6. – 4. st. př. n. l. součást achaimenovské říše
329 – 327 př. n. l. dobyto Alexandrem Makedonským
3. – 2. st. př. n. l. součást Baktrie
1. st. př. n. l. – 4. st. n. l. součást říše Kušánů
pol. 8. st. dobyto Araby, islamizace
9. – 13. st. postupně součást říše Samánovců, karachánovského státu a Chorezmu
13. st. vpád Mongolů
14. – 15. st. součást tímúrovské říše
16. – 19. st. součást bucharského chanátu
1868 sever připojen k Rusku, Buchara ruským vazalem
listopad 1917 – únor 1918 ustavení sovětské moci
1918 – 1923 zápas sovětské moci s odpůrci
od 1918 součást Turkestánské ASSR
1920 – 1924 Bucharská lidová sovětská republika
1921 – 1922 zemědělská a vodní reforma
27. 10. 1924 Tádžická ASSR v rámci Uzbecké SSR
1925 – 1927 zemědělská a vodní reforma
16. 10. 1929 Tádžická SSR
5. 12. 1929 svazovou republikou SSSR
24. 8. 1990 vyhlášena státní suverenita
9. 9. 1991 vyhlášení nezávislosti
25. 12. 1991 úplná nezávislost – rozpad SSSR

Přehled představitelů

Pro období 1918 – 1925 viz Uzbecká sovětská socialistická republika.

16. 12. 1926 – 28. 12. 1933 – Nusratulla Maksum Lutfullayev – předseda Ústředního výkonného výboru; KPT
28. 12. 1933 – prosinec 1936 – Shirinsho Shotemor – předseda Ústředního výkonného výboru; KPT
prosinec 1936 – září 1937 – Abdullo Rakhimbayevich Rakhimbayev – předseda Ústředního výkonného výboru; KPT
září 1937 – 13. 7. 1938 – Munavar Shagadayev – předseda Ústředního výkonného výboru; KPT
13. 7. 1938 – 15. 7. 1938 – N. Ashurov – předseda Nejvyššího sovětu; KPT
15. 7. 1938 – 29. 7. 1950 – Munavar Shagadayev – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; KPT
29. 7. 1950 – 24. 5. 1956 – Nazarsho Dodkhudoyev – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; KPT
24. 5. 1956 – 28. 3. 1963 – Mirzo Rakhmatov – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; KPT
28. 3. 1963 – leden 1984 – Makhmadullo Kholovich Kholov – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; KPT
leden 1984 – 17. 2. 1984 – Nizoramo Zaripovová a Vladimir Yakovlevich Oplanchuk – úřadující spolupředsedové prezídia Nejvyššího sovětu; KPT
17. 2. 1984 – 12. 4. 1990 – Gaibnasar Pallayevich Pallayev – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; KPT
12. 4. 1990 – 30. 11. 1990 – Kakhar Makhkamovich Makhkamov – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; KPT
30. 11. 1990 – 31. 8. 1991 – Kakhar Makhkamovich Makhkamov – prezident; KPT
31. 8. 1991 – 23. 9. 1991 – Kadreddin Aslonovich Aslonov – úřadující prezident; KPT
23. 9. 1991 – 6. 10. 1991 – Rakhmon Nabiyevich Nabiyev – prezident; bezp.
6. 10. 1991 – 2. 12. 1991 – Akbarsho Iskandarovich Iskandarov – úřadující prezident; bezp.
2. 12. 1991 – 25. 12. 1991 (– 7. 9. 1992) – Rakhmon Nabiyevich Nabiyev – prezident; KPT