Gabriela Károlyiová z Nagykárolyi Gyula Károlyi Imrich Károlyi z Nagykárolyi František Károlyi z Nagykárolyi Antonín Károlyi z Nagykárolyi
Příbuzní
Julius Karolyi z Nagykaroly, Viktor Karolyi z Nagykaroly, Štěpán Károlyi z Nagy-Károly a Gabriel Károlyi z Nagy-Károly (sourozenci) Emma Almásyová[1], Countess Dionysia Almasy[1], Countess Gabrielle Almasy[1], Countess Marie Almasy[1], Count Aloys Almasy[1], Count Coloman Almasy[1], Jeanne Almásy[1] a Countess Elisabeth Almasy[1] (vnoučata)
V letech 1875–1884 byl poslancem uherského sněmu za Liberální stranu[6], poté získal dědičné členství ve Sněmovně magnátů, kde byl od roku 1884 druhým místopředsedou. V roce 1898 byl jmenován c. k. tajným radou[7] a v letech 1898–1900 byl předsedou Sněmovny magnátů.[8] Mimo politiku se prosadil v řadě dalších oblastí veřejného života. Byl členem Maďarské společnosti výtvarného umění, uplatnil se jako překladatel historickýh děl z francouzštiny a v pěti svazcích vydal rodový archiv Károlyiů. Angažoval se také v oblastí vodohospodářství a podílel se na regulaci řeky Tisy.
Majetkové a rodinné poměry
Jako svůj dědický podil po otci převzal velkostatek Macea (Aradmácsa) v župě Arad (dnes Rumunsko) se zámkem přestavěným v 19. století podle projektu Miklóse Ybla.[9] K velkostatku patřilo přes 4 600 hektarů pozemků.[10] Sňatkem získal podíl na velkostaku Balc (Bályok) v Bihorské župě (dnešní Rumunsko). Spolu s manželkou zde nechal postavit honosný zámek v eklekticiském stylu, později jej dědicové nechali ještě upravit romanticky.[11]
Od roku 1868 byl ženatý s Emmou hraběnkou Degenfeld-Schonburg (1844–1901), c. k. palácovou dámou[12]. Byla dědičkou velkostatku Balc měli spolu pět dětí. Nejstarší byla dcera Gabriela (1869–1945) provdaná za hraběte Dionýse Almásyho. Ze synů vynikl Julius (Gyula) (1871–1942), který byl v meziválečném období maďarským ministrem zahraničí (1930–1931) a předsedou vlády (1931–1932).
Jeho synovcem byl pozdější maďarský prezident Mihály Károlyi (1875–1955). V době Mihályho nezletilosti byl Tibor jeho poručníkem.