Studoval gymnázium v Košicích a Budapešti, kde maturoval roku 1944. V roce 1949 absolvoval Slovenskou vysokou školu technickou v Bratislavě a od té doby trvale působil na této škole jako pedagog na tamní elektrotechnické fakultě. V roce 1963 se stal docentem, roku 1967 kandidátem věd na ČVUT v Praze. 1. ledna 1969 byl jmenován profesorem. V období let 1964–1978 byl vedoucím katedry na elektrotechnické fakultě SVŠT v Bratislavě. Od července 1968 do června 1970 hostoval na univerzitě v Chartúmu v Súdánu a vybudoval tam obor telekomunikace.[2][4]
Před rokem 1989 nebyl členem žádné politické strany. Po sametové revoluci se zapojil do politiky. 20. listopadu 1989 byl zvolen do vedení Akademického fóra na domovské fakultě i na SVŠT.[2]27. června1990 byl jmenován ministrem spojů ve druhé vládě Mariána Čalfy. Portfolio si udržel do 19. dubna1991, kdy rezignoval.[1] Důvodem k demisi byla dlouhodobá nemoc.[4] na kterou o rok později zemřel.[3]
