Imrich Flassik (12. července 1924 Banská Bystrica[1] – 14. září 2013 Bratislava[2]) byl slovenský a československý právník a politik, po sametové revoluci československý ministr pověřený řízením Federálního úřadu pro hospodářskou soutěž ve vládě Mariána Čalfy.
Biografie
Pocházel z rodiny bankovního úředníka, v dětství bydlel s rodiči v Banské Bystrici, později ve Dvoře Králové nad Labem a Žilině. Od roku 1933 chodil na gymnázium v Ružomberoku. V letech 1936–1944 studoval na gymnáziu v Banské Bystrici, pak v letech 1944–1948 Právnickou fakultu Univerzity Komenského a Vysokou školu ekonomickou v Bratislavě. V období let 1948–1951 pracoval jako právník na Oblastním ředitelství podniku Keramika. V roce 1952 byl učitelem na Škole administrativních pracovnic, učil na Hospodářské škole v Pezinku, následně v letech 1954–1960 byl právníkem v podniku Stavoprojekt a v letech 1960–1967 zaměstnancem v odboru výstavby Úřadu předsednictva Slovenské akademie věd. V letech 1967–1991 byl státním arbitrem při Státní arbitráži Slovenské (socialistické) republiky. Jako člen pracovní expertní skupiny zřízené Federálním shromážděním se podílel na tvorbě nového Obchodního zákoníku.[1][3]
Po sametové revoluci se zapojil do politiky. V listopadu 1990 se účastnil 2. sněmu KDH a koordinoval práci komise pro přípravu nových stanov. V dubnu 1991 se stal místopředsedou Spolku křesťanských právníků.[4] 18. ledna 1991 byl jmenován ministrem pověřeným řízením Federálního úřadu pro hospodářskou soutěž ve druhé vládě Mariána Čalfy. Portfolio si udržel do konce existence vlády, tedy do 2. července 1992.[5] Do vlády ho nominovalo Kresťanskodemokratické hnutie.[6] Jako ministr v březnu 1992 označil koupi automobilky Škoda v Mladé Boleslavi firmou Volkswagen za neplatnou. Již předtím v roce 1991 kritizoval, že privatizace Škody nebyla jeho úřadu oznámena. Toto tvrzení ovšem odmítl tehdejší český ministr průmyslu Jan Vrba. Fúze obou firem podle něj nebyla v rozporu s antimonopolním zákonem a odmítl, že by česká vláda přislíbila Škodě ochranu před působením antimonopolního zákona. Federální úřad pro hospodářskou soutěž nakonec privatizaci posvětil 15. března 1992.[7]
V letech 1992–1994 byl předsedou obchodního senátu Nejvyššího soudu Slovenské republiky. Od roku 1994 praxoval jako advokát Aliance advokátů. Publikoval odborné články v slovenských Hospodářských novinách a byl spoluautorem knihy Arbitrážne konanie. Působil i jako místopředseda redakční rady Bulletinu slovenské advokacie.[3]
Zemřel v září 2013 po krátké těžké nemoci.[2]
Odkazy
Reference
- ↑ a b 10. vláda ČSFR [online]. psp.cz [cit. 2013-02-03]. Dostupné online.
- ↑ a b Zemřel první šéf federálního antimonopolního úřadu Flassik [online]. zpravy.e15.cz [cit. 2013-09-16]. Dostupné online.
- ↑ a b Flassik, Imrich, 1924- [online]. banskabystrica.kniznice.net [cit. 2013-02-03]. Dostupné online. (slovensky) [nedostupný zdroj]
- ↑ História KDH - rok 1990 - ROK VZNIKU [online]. kdh.sk [cit. 2013-02-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-09-16. (slovensky)
- ↑ Vláda Mariána Čalfy (27.6.1990-02.07.1992) [online]. vlada.cz [cit. 2013-02-02]. Dostupné online.
- ↑ Přehled členů vlád (ministrů a jejich náměstků) [online]. psp.cz [cit. 2013-02-03]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Zpráva ČTK: Státní orgány finančně postihovaly Škodovku i v minulosti, Datum vydání: 13.7.1995, Čas vydání: 16:23, ID: 19950713C01328.
Druhá vláda Mariána Čalfy |
|
Předseda vlády | |
|
Členové v den jmenování vlády 27. června 1990 |
Ján Langoš (vnitro, VPN) • Slavomír Stračár† (zahraniční obchod, zemřel 21. 8. 1990, VPN) • Pavel Hoffmann (místopředseda vlády, pověřený ministr pro strategické plánování, VPN) • Jiří Dienstbier (místopředseda vlády a zahraniční věci, OF/OH) • Pavel Rychetský (místopředseda vlády, OF/OH) • Petr Miller (práce a sociálních věcí, OF/OH) • Květoslava Kořínková (pověřená kontrolou, OF/OH) • Jozef Mikloško (místopředseda vlády, KDH) • Václav Klaus (finance a od 3. 11. 1991 místopředseda vlády, OF/ODS) • Vladimír Dlouhý (pověřený hospodářství, OF/ODA) • Miroslav Vacek (obrana do 18. 10. 1990, KSČ) • Václav Valeš (místopředseda vlády, nestraník) • Jiří Nezval (doprava, nestraník) • Theodor Petrík (spoje do 19. 4. 1991, nestraník) |
|
Členové jmenovaní později |
| 19. července 1990 | | | 18. října 1990 | | | 18. ledna 1991 | | | 25. ledna 1991 | | | 12. května 1990 | | | † Slavomír Stračár zemřel během služební cesty v Brazílii. |
|