Ternitz je město v okrese Neunkirchen v rakouské spolkové zemi Dolní Rakousy. Žije zde přibližně 15 tisíc[2] obyvatel.
Ternitz leží v Industrieviertelu (Průmyslové čtvrti) v Dolních Rakousích. Plocha města je 65,32 kilometrů čtverečních a 56,38 % plochy je zalesněno.
V zastavěném území města Termitz je Přírodní park Sierningtal-Flatzer Wand mezi Hintenburgem, Siedingem a zasahuje až do Flatzu.
Název „Ternitz" byl poprvé zmíněn v roce 1352. Centrum dnešního Ternitzu mohlo být ve středověku hustě osídleno, ale průběhem staletí zpustlo.
Rozmach města nastal až v 19. století díky prodloužení Jižní dráhy v roce 1842, nádraží Ternitz bylo postaveno v roce 1847. V roce 1846 byla postavena kovárna Franze Müllera. Roku 1862 koupil Alexander von Schoeller (1805-1886) továrnu od tehdejšího majitele Reichenbacha a o čtyři roky později založil Ternitzskou železárnu a ocelárnu. Díky vzniku ocelářského průmyslu vznikaly dělnické kolonie a počet obyvatel narůstal a brzy v továrně pracovalo více než 1000 lidí. Ternitzské osídlení se rozšířilo na území obcí St. Johann am Steinfeld, Dunkelstein a Rohrbach am Steinfeld. V roce 1923 následovalo spojení těchto tří obcí s Ternitzem. V roce 1948 byl Ternitz povýšen na město. Roku 1969 došlo ke spojení obcí Flatz a Sieding s Ternitzem a následovalo připojení obcí Pottschach a Raglitz s městem Ternitz.
Evangelická obec je v Ternitz, také římskokatolická farnost v Ternitz, Dunkelstein, Sieding, St. Johann, St. Lorenzen a Pottschach.
V zastupitelstvu města je 37 křesel, která po volbách konaných v roce 2025 byla podle získaných mandátů rozdělena takto: [3]
Starostou města je Christian Samwald (SPÖ). Má na starosti obory obchodu, personální, sportovní, bezpečnost a katastrofy. [4]
Zástupcem starosty je Peter Spicker (SPÖ). Má na starosti obory kultury, správy financí a majetku, správu muzea a víceúčelové sportovní haly.
Ternitz je dopravně dobře přístupný. Leží na silnici B17 Vídeňská Neustädtská silnice a dostupná je S6 Semmerinská rychlostní silnice s výjezdem u Neunkirchenu.
Ternitz leží také na Jižní dráze s nádražími v Ternitz a Pottschach s meziměstským provozem.
V roce 2001 bylo nezemědělských pracovišť 484 a 168 pracovišť v zemědělských a lesnických pracovišť v roce 1999. Podle sčítání lidu v roce 2001 bylo 6383 obyvatel výdělečně činných v místě bydliště, tj. 43,19 %.
Dolnorakouská zemská mateřská škola v
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ternitz na německé Wikipedii.
Altendorf • Aspang-Markt • Aspangberg-St. Peter • Breitenau • Breitenstein • Buchbach • Bürg-Vöstenhof • Edlitz • Enzenreith • Feistritz am Wechsel • Gloggnitz • Grafenbach-St. Valentin • Grimmenstein • Grünbach am Schneeberg • Höflein an der Hohen Wand • Kirchberg am Wechsel • Mönichkirchen • Natschbach-Loipersbach • Neunkirchen • Otterthal • Payerbach • Pitten • Prigglitz • Puchberg am Schneeberg • Raach am Hochgebirge • Reichenau an der Rax • Scheiblingkirchen-Thernberg • Schottwien • Schrattenbach • Schwarzau am Steinfeld • Schwarzau im Gebirge • Seebenstein • Semmering • St. Corona am Wechsel • St. Egyden am Steinfeld • Ternitz • Thomasberg • Trattenbach • Warth • Wartmannstetten • Willendorf • Wimpassing im Schwarzatale • Würflach • Zöbern