Ternitz je město v okrese Neunkirchen v rakouské spolkové zemi Dolní Rakousy. Žije zde přibližně 15 tisíc[1] obyvatel.
Geografie
Ternitz leží v Industrieviertelu (Průmyslové čtvrti) v Dolních Rakousích. Plocha města je 65,32 kilometrů čtverečních a 56,38 % plochy je zalesněno.
Katastrální území
- Dunkelstein
- Flatz
- Holzweg
- Mahrersdorf
- Pottschach
- Putzmannsdorf
- Raglitz
- Rohrbach am Steinfelde
- Sieding
- St. Johann am Steinfelde
Členění města
- Blindendorf
- Döppling
- Dunkelstein
- Flatz
- Gadenweith
- Gutenmann
- Hintenburg
- Holzweg
- Mahrersdorf
- Ober Ternitz
- Pottschach
- Putzmannsdorf
- Raglitz
- Reith
- Rohrbach
- Sieding
- St. Johann
- St. Lorenzen
- Stixenstein
- Thann
- Unter Ternitz
V zastavěném území města Termitz je Přírodní park Sierningtal-Flatzer Wand mezi Hintenburgem, Siedingem a zasahuje až do Flatzu.
Sousední obce
Historie
Název „Ternitz" byl poprvé zmíněn v roce 1352. Centrum dnešního Ternitzu mohlo být ve středověku hustě osídleno, ale průběhem staletí zpustlo.
Rozmach města nastal až v 19. století díky prodloužení Jižní dráhy v roce 1842, nádraží Ternitz bylo postaveno v roce 1847. V roce 1846 byla postavena kovárna Franze Müllera. Roku 1862 koupil Alexander von Schoeller (1805-1886) továrnu od tehdejšího majitele Reichenbacha a o čtyři roky později založil Ternitzskou železárnu a ocelárnu. Díky vzniku ocelářského průmyslu vznikaly dělnické kolonie a počet obyvatel narůstal a brzy v továrně pracovalo více než 1000 lidí. Ternitzské osídlení se rozšířilo na území obcí St. Johann am Steinfeld, Dunkelstein a Rohrbach am Steinfeld. V roce 1923 následovalo spojení těchto tří obcí s Ternitzem. V roce 1948 byl Ternitz povýšen na město. Roku 1969 došlo ke spojení obcí Flatz a Sieding s Ternitzem a následovalo připojení obcí Pottschach a Raglitz s městem Ternitz.
Náboženství
Evangelická obec je v Ternitz, také římskokatolická farnost v Ternitz, Dunkelstein, Sieding, St. Johann, St. Lorenzen a Pottschach.
Politika
V zastupitelstvu města je 37 křesel, která po volbách konaných 14. března 2010 byla podle získaných mandátů rozdělena takto:
Starostou města je Rupert Dworak (SPÖ). Má na starosti obory obchodu, personální, sportovní, bezpečnost a katastrofy. Vedoucím kanceláře je Ing. Helmut Million.
Zástupcem starosty je Karl Reiterer (SPÖ). Má na starosti obory odpadní vody a zpracování odpadků, městský stavební dvůr, parky a sady, autopark.
Hospodářství a infrastruktura
Doprava
Ternitz je dopravně dobře přístupný. Leží na silnici B17 Vídeňská Neustädtská silnice a dostupná je S6 Semmerinská rychlostní silnice s výjezdem u Neunkirchenu.
Ternitz leží také na Jižní dráze s nádražími v Ternitz a Pottschach s meziměstským provozem.
Hospodářství
V roce 2001 bylo nezemědělských pracovišť 484 a 168 pracovišť v zemědělských a lesnických pracovišť v roce 1999. Podle sčítání lidu v roce 2001 bylo 6383 obyvatel výdělečně činných v místě bydliště, tj. 43,19 %.
Budovy
Mateřské školy
Dolnorakouská zemská mateřská škola v
- Ternitz-Stadtzentrum
- Ternitz-Grundackergasse
- Ternitz-Raglitz
- Ternitz-Dunkelstein
- Pottschach
- Wassergasse
- Farní mateřská škola Pottschach
Obecné školy
- Ternitz I (Stapfgasse)
- Ternitz II (Dunkelstein)
- St. Lorenzen
- Dr. Adolfa Schärfa Pottschach
- Kreuzäckergasse
Hlavní školy
- Dr. Karla Rennera-hlavní škola Ternitz
- Nová střední škola - Pottschach
Všeobecná malířská vyšší škola
Zvláštní školy
- Všeobecná zvláštní škola Ternitz
Polytechnická škola
- Polytechnická škola Ternitz
Hudební škola
- Regionální hudební škola Ternitz s dislokovanými učebnami
- Stapfgasse
- Pottschach
- St. Lorenzen
- Grafenbach v úřední budově Sieding
Lidová univerzita
- Lidová univerzita vzdělávací středisko Ternitz
Osobnosti
Rodáci
Přátelé Ternitzu
Vývoj počtu obyvatel
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ternitz na německé Wikipedii.
- ↑ a b Einwohnerzahl 1.1.2018 nach Gemeinden mit Status, Gebietsstand 1.1.2018. Statistik Austria. Dostupné online. [cit. 2019-03-09].
Literatura
- Ernő Deák: Ternitz. In: Othmar Pickl, Alfred Hoffmann (Hrsg.): Österreichisches Städtebuch. Teil 4: Friederike Goldmann (Red.): Die Städte Niederösterreichs. Band 3: R – Z. Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, Wien 1982, ISBN 3-7001-0459-6, S. 133–145.
- René Harather: Die Geschichte der Region und Stadt Ternitz von den Anfängen bis zur Gegenwart. Unter besonderer Berücksichtigung sozialgeschichtlicher Aspekte. Stadtgemeinde Ternitz, Ternitz 1998.
- René Harather: Unser Ternitz. Zum 650. Jahrestag der urkundlichen Ersterwähnung. Fotografien von Christian Handl. Heimat-Verlag, Schwarzach u. a. 2002.
- Elisabeth Schober: Schulen der Stadt Ternitz. Versuch einer narrativen Studie aus dem Bereich der Schulgeschichte. Wien 1991, (Diplomarbeit Univ. Wien 1991).
- Dieter Steindl: Regesten der hochmittelalterlichen Nennungen auf dem Gebiet der Stadtgemeinde Ternitz und ihrer Katastralgemeinden. Wien 1997, (Diplomarbeit Univ. Wien 1997).
Externí odkazy
