Křižníky třídy Luigi Cadorna přímo vycházely z předchozí třídy Di Giussano. Lišily se zejména vylepšenou stabilitou, použitím novějších děl, jiným rozmístěním děl sekundární ráže a přemístěním katapultu z přídě za druhý komín.[2] Hlavní důraz byl i u nich kladen na rychlost a silnou výzbroj, aby byly schopné bojovat s francouzskými „supertopédoborci“. Pancéřová ochrana a odolná konstrukce byly až druhotné. Celkem byly postaveny dva křižníky této třídy. Jejich stavba byla zahájena v roce 1930, v následujících dvou letech byly rozestavěné lodě spuštěny na vodu a roku 1933 byly zařazeny do služby.
Dne 25. února 1941 byl poblíž přístavu Sfax potopen britskou ponorkou třídy UHMS Upright.
Konstrukce
Armando Diaz
Výzbroj tvořilo osm 152mm kanónů nového typu, šesti 100mm kanónů, dva 40mm kanóny, osm 13,2mm kulometů a dva dvojité 533mm torpédomety. Katapult byl přemístěn z přídě za druhý komín. Neseny byly dva hydroplány. Plavidla nebyla vybavena hangárem. Pohonný systém tvořilo šest kotlů a dvě soustavy turbín o výkonu 95 000 hp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 36,5 uzlu. Dosah byl 2930 námořních mil při rychlosti 16 uzlů.[1]
Modifikace
Luigi Cadorna
Roku byly na obou plavidlech 40mm kanóny nahrazeny osmi 20mm kanóny. Na křižníku Luigi Cadorna byl v roce 1943 odstraněn katapult, přičemž dosavadní kulomety nahradily čtyři 20mm kanóny. V roce 1944 byly odstraněny také torpédomety.[2]
↑ abPEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. 130 s. ISBN80-206-0357-3.
Literatura
BRESCIA, Maurizio. Mussolini's Navy: A Reference Guide To The Regia Marina 1930–1945. Barnsley: Seaforth Publishing, 2012. ISBN978-1-84832-115-1. Kapitola ‘Condotieri’ class – Cadorna group, s. 88 a 89. (anglicky)
PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. 374 s. ISBN80-206-0357-3.
PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1994. ISBN80-86158-02-0. S. 389.
