 Raimondo Montecuccoli |
| Základní údaje |
|---|
|
| Typ | lehký křižník |
|---|
| Třída | třída Raimondo Montecuccoli |
|---|
| Zahájení stavby | 1931 |
|---|
| Spuštěna na vodu | 2. srpna 1934 |
|---|
| Uvedena do služby | 30. června 1935 |
|---|
| Osud | vyřazen 1964 |
|---|
| Takticko-technická data |
|---|
| Výtlak | 7405 tn (standardní)
8853 tn (plný) |
|---|
| Délka | 182,2 m |
|---|
| Šířka | 16,6 m |
|---|
| Ponor | 6 m |
|---|
| Pohon | 2 turbínová soustrojí
6 kotlů
106 000 hp |
|---|
| Rychlost | 35 uzlů |
|---|
| Posádka | 588 |
|---|
| Pancíř | boky 60 mm
paluba 30 mm
věže 70 mm |
|---|
| Výzbroj | 8× 152 mm (4×2)
6× 100 mm (3×2)
8× 37 mm (4×2)
8× 13,2 mm (4×2)
4× 533mm torpédomet (2×2) |
|---|
| Letadla | 1 katapult
2 hydroplány |
|---|
Raimondo Montecuccoli byl italský lehký křižník stejnojmenné třídy, dvoučlenné třetí skupiny třídy Condottieri.
Stavba
Stavba křižníku byla zahájena v roce 1931, dne 2. srpna 1934 byla loď spuštěna na vodu a 30. června 1935 byla uvedena do služby.
Operační služba
Křižník bojoval v bitvě u Punta Stilo a při britské Operaci Harpoon. Dne 4. prosince 1942 křižník v Neapoli vážně poškodilo spojenecké letectvo. Opraven byl jen několik týdnů před italskou kapitulací a po ní zůstal internován a do války se již nezapojil.
Po válce byl Raimondo Montecuccoli vrácen Itálii a v letech 1947–1949 byl přestavěn na cvičnou loď. Byla demontována jedna věž se 152mm kanóny a jedna se 102mm kanóny, naopak přibylo několik 40mm a 20mm kanónů. Demontovány byly rovněž dva kotle a rychlost plavidla se snížila na 29 uzlů. Marina Militare křižník vyřadila roku 1964.
Literatura
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. 374 s. ISBN 80-206-0357-3.
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1994. ISBN 80-86158-02-0. S. 389.
Externí odkazy
_crowned.svg){kind=small}
