Tento článek potřebuje aktualizaci, neboť obsahuje zastaralé informace.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte, aby odrážel aktuální stav a nedávné události. Historické informace nemažte, raději je převeďte do minulého času a případně přesuňte do části článku věnované dějinám.
Letecký výsostný znak SýrieLetiště a letecké základny v SýriiSA-341L Gazelle, muzeum Heyl ha-AvirMiG-23, muzeum Heyl ha-AvirBoeing 727Tupolev Tu-134Iljušin Il-76
Syrské arabské vzdušné síly (arabsky: القوات الجوية العربية السورية) jsou součástí ozbrojených sil Sýrie. Syrské letectvo je vyzbrojeno převážně letouny sovětského původu, které byly od roku 2004 modernizovány navigačními a zbraňovými systémy domácí výroby.[1] Ve stejném období dále docházelo k reformě armády, což spolu s reorganizací po libanonské válce v roce 2006 a probíhající občanskou válkou znesnadňuje přehled o skutečném stavu syrských vzdušných sil.
Letecká technika
Před vypuknutím občanské války v roce 2011 disponovala Sýrie čtyřmi desítkami stíhacích letounů MiG-29, z nichž byla bojeschopná přibližně polovina. Mezi další typy ve výzbroji patřilo cca 80 stíhacích letounů MiG-23MLD, 60 útočných MiG-23BN, 50 stíhacích bombardérů Su-17/Su-22, 40 strojů MiG-25 a 20 Su-24. Početně nejvíce zastoupené byly stíhací letouny MiG-21, kterých mělo letectvo téměř 200.
K výcviku sloužilo několik desítek vrtulových letadel, především typu MBB 223 Flamingo, které doplňovalo 70 cvičných a lehkých bojových letounů L-39 Albatros. Syrské letectvo provozovalo též asi 22 dopravních a transportních letounů Il-76, An-24, An-26, Jak-40 a Dassault Falcon.[2] Při vojenských operacích jsou používány též civilní letouny – například Piper Navajo či Tu-134.[1]
Vrtulníkové letectvo mělo kolem 70 bitevních vrtulníků Mi-25 (exportní verze Mi-24) a SA-342 Gazelle a 120 víceúčelových vrtulníků Mi-8, Mi-17 a Mi-2.[2]
Syrské letectvo se od poloviny roku 2012 intenzivně zapojilo do bojů s ozbrojenou opozicí. K náletům na pozice nepřítele letectvo využívá zejména letouny MiG-23BN, Su-22, Su-24, L-39 Albatros a vrtulníky Mi-24, Mi-8 a Mi-17. V důsledku vyčerpávajícího konfliktu byla přibližně polovina výzbroje vzdušných sil zničena či poškozena. Další problém představuje nedostatek pohonných hmot, náhradních dílů a přesně naváděné letecké munice. Podle některých odhadů hrozí, že se do konce roku 2013 stanou syrské vzdušné síly z velké části nebojeschopnými.[3]
Po pádu diktatury Bašára al-Asada v prosinci 2024 následoval rozsáhlý izraelský úder na syrská vojenská zařízení, včetně syrského letectva. Mezi stovkami zasažených cílů bylo i mnoho letounů a vrtulníků syrského letectva. Jejich zničením Izrael zabránil jejich využívání novým syrským režimem.[4]
Organizační struktura
Přesné organizační složení syrského letectva nebylo možné z důvodu vysoké míry utajení stanovit ani před vypuknutím občanské války v roce 2011. Některé útvary zanikly nebo nedisponují žádnou bojeschopnou technikou. Povstalci rovněž údajně obsadili několik leteckých základen.[5] Následující výčet jednotek uvádí pouze provizorní odhad struktury syrských vzdušných sil v roce 2010.[1]
.jpg)
