Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 241 obyvatel (z toho 112 mužů), z nichž bylo 240 Němců a jeden cizinec. Až na jednoho evangelíka byli římskými katolíky.[4] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 219 obyvatel německé národnosti a římskokatolického vyznání.[5]
Do roku 1945 zde stálo 43 domů, po druhé světové válce bylo místní obyvatelstvo postupně vysídleno.[6] Ve vsi trvale žije jen asi deset obyvatel, ostatní jsou chataři a chalupáři, většinou z Plzeňska a Karlovarska. Původní hospodářské usedlosti slouží převážně jako rekreační objekty, vznikla nová venkovská zástavba, rodinné domy, a rekreační objekty.
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[7][8]
Rok
1869
1880
1890
1900
1910
1921
1930
1950
1961
1970
1980
1991
2001
2011
2021
Počet obyvatel
255
248
261
253
235
241
219
100
22
8
5
0
1
9
7
Počet domů
44
45
41
41
41
41
42
33
33
4
2
3
4
6
4
Obecní správa
Při sčítání lidu v letech 1869–1950 Svinov byl samostatnou obcí, se kterým patřil nejprve do okresu Žlutice, ale v roce 1950 v okrese Toužim. Od roku 1963 je částí obce Útvina v okrese Karlovy Vary.[9]
Pamětihodnosti
Na návsi vedle silnice stojí klasicistníkaple svatého Floriána, postavená podle návrhu architekta V. Brzoteckého z roku 1827, zajímavá je její železobetonováklenba. Kaple je značně poškozena, ale v posledních letech byla opravena alespoň její střecha a v roce 2013 byly vyčleněny finanční prostředky na odvodnění obvodových stěn.[10]
Rovněž na návsi u silnice stojí někdejší škola, kde výuka probíhala ještě v padesátých letech 20. století. dnes sloužící jako zemědělská usedlost.
Pískovcová socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1878 od neznámého autora. Sochu zde nechali postavit místní manželé Kluppovi (z čp. 26), je na ní vysekán nápis „Zur Ehre Gottes von Johann und Anna Klupp, Schwinau 26, im Jahre 1878“ (Ke slávě Boží od Johanna a Anny Kluppových, Svinov čp. 26, v roce 1878). Socha je ve špatném stavu, stala se terčem vandalů, chybí hlava světce.
V těsném sousedství sochy Jana Nepomuckého se nachází pamětní kříž z roku 1915, který zde nechali vztyčit manželé Garkischovi za svého syna Ernsta Garkische, jenž padl v první světové válce. Svědčí o tom nápis na medailonu: „Zur Ehre Gottes und zum Andenken an unseren Sohn Ernst Garkisch. Er fiel in den Karphaten am 23. März 1915, im 23. Lebensjahr. Errichtet von Karl und Aloisia Garkisch aus Schwinau Nr. 26“. Gott rief Dich vom Schlachtfeld Ins himmlische Zelt lässt Eltern und Schwestern Betrübt auf der Welt. (Ke slávě Boží a na památku našeho syna Ernsta Garkische. Padl v Karpatech dne 23. března 1915, ve věku 23 let. Zřízeno Karlem a Aloisií Garkischovými ze Svinova čp. 26. Bůh tě povolal z bojiště do nebeského stanu a zanechal na světě zarmoucené rodiče a sestry.)
↑Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
↑Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 556.Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.