Světová nabídka a spotřeba energie

Celosvětová spotřeba energie měřená v exajoulech za rok: Uhlí, ropa a zemní plyn zůstávají hlavními globálními zdroji energie, i když obnovitelné zdroje energie začaly rychle růst.^[1]

Spotřeba energie od roku 1800

Světový energetický mix 1965–2020

Světová nabídka a spotřeba energie se vztahuje k celosvětové výrobě primární energie, přeměně energie a obchodu s ní a ke konečné spotřebě energie. Energie může být využívána v různých formách, jako zpracovaná paliva nebo elektřina, nebo k různým účelům, například k dopravě nebo výrobě elektřiny. Výroba a spotřeba energie jsou důležitou součástí ekonomiky. Toto téma zahrnuje teplo, nikoli však energii z potravin.^[2]

Roku 2021 celková světová primární produkce energie byla 14800 MToe odpovídající 172 PWh za rok čili vykon 19,6 TW. Světová celková konečná spotřeba (díky ztrátám při přeměně a distribuci) byla roku 2017 rovna jen 9717 Mtoe.

Od roku 2022 je spotřeba energie stále přibližně z 80 % tvořena fosilními palivy.^[3] Státy Perského zálivu a Rusko jsou hlavními vývozci energie, významnými odběrateli jsou Evropská unie a Čína, kde se na domácím trhu nevyrábí dostatek energie, aby byla uspokojena poptávka po energii. Spotřeba energie obecně roste přibližně o 1–2 % ročně,^[4] s výjimkou solární a větrné energie, která v roce 2010 dosahovala v průměru 20 % ročně.^[5][6]

Vyrobená energie se podobně jako energie z fosilních paliv zpracovává, aby byla vhodná pro spotřebu konečnými uživateli. Řetězec dodávek energie od počáteční výroby až po konečnou spotřebu zahrnuje mnoho různých činností, které v konečném důsledku způsobují ztráty užitečné energie, viz exergie.^[7]

Spotřeba energie na obyvatele v Severní Americe je velmi vysoká, zatímco v méně rozvinutých zemích je nízká a obvykle více obnovitelná.^[8][9] Existuje jasná souvislost mezi spotřebou energie na obyvatele a HDP na obyvatele.^[10]

V důsledku pandemie covidu-19 došlo v roce 2020 k výraznému poklesu spotřeby energie na celém světě, ale do roku 2021 se celková poptávka po energii na celém světě obnovila a v roce 2022 dosáhla rekordní výše.^[11]

Závažným problémem týkajícím se výroby a spotřeby energie jsou emise skleníkových plynů. Z přibližně 50 miliard tun celosvětových ročních celkových emisí skleníkových plynů^[12] bylo v roce 2021 v důsledku energetiky (téměř všechny z fosilních paliv) vypuštěno 36 miliard tun oxidu uhličitého.^[13] Cíl stanovený v Pařížské dohodě o omezení změny klimatu bude obtížné splnit.^[14] Bylo představeno mnoho scénářů snížení emisí skleníkových plynů, obvykle pod názvem čistá nula do roku 2050.

Dostupnost dat

Mnoho zemí zveřejňuje statistiky o dodávkách a spotřebě energie buď ve své vlastní zemi, nebo v jiných zajímavých zemích, nebo ve všech zemích dohromady v jednom grafu. Jedna z největších organizací v této oblasti, Mezinárodní energetická agentura (IEA), prodává každoročně komplexní údaje o energetice, díky čemuž jsou tato data placená a pro uživatele internetu obtížně dostupná.^[15] Organizace Enerdata naopak vydává bezplatnou ročenku, díky čemuž jsou data dostupnější.^[3] Další důvěryhodnou organizací, která poskytuje přesné údaje o energetice, vztahující se především k USA, je U.S. Energy Information Administration.

Odkazy

Související stránky

• Energetika
• Příkon
• Energetická koncepce
• Emise skleníkových plynů zdrojů energie během životního cyklu
• Ropný zlom
• Udržitelná energie

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku World energy supply and consumption na anglické Wikipedii.

1. JACKSON, R. B.; FRIEDLINGSTEIN, P.; QUÉRÉ, C. Le. Global fossil carbon emissions rebound near pre-COVID-19 levels. Environmental Research Letters. 2022-03, roč. 17, čís. 3, s. 031001. Dostupné online [cit. 2023-10-28]. ISSN 1748-9326. DOI 10.1088/1748-9326/ac55b6. (anglicky) 
2. Heating. IEA [online]. [cit. 2023-10-28]. Dostupné online. (anglicky) 
3. World Energy Statistics | Enerdata. web.archive.org [online]. 2022-08-23 [cit. 2023-10-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-08-23. 
4. Energy Production and Consumption - Our World in Data. web.archive.org [online]. 2023-04-16 [cit. 2023-10-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-04-16. 
5. Global wind and solar growth on track to meet climate targets. Reuters. 2022-03-31. Dostupné online [cit. 2023-10-28]. (anglicky) 
6. Global Electricity Review 2022. Ember [online]. 2022-03-29 [cit. 2023-10-28]. Dostupné online. (anglicky) 
7. RITCHIE, Hannah; ROSER, Max. Primary, secondary, final, and useful energy: Why are there different ways of measuring energy?. Our World in Data. 2023-10-10. Dostupné online [cit. 2023-10-28]. 
8. Energy use per person. Our World in Data [online]. [cit. 2023-10-28]. Dostupné online. 
9. World Bank Open Data. World Bank Open Data [online]. [cit. 2023-10-28]. Dostupné online. 
10. Energy use per person vs. GDP per capita. Our World in Data [online]. [cit. 2023-10-28]. Dostupné online. 
11. Global primary energy consumption by source. Our World in Data [online]. [cit. 2023-10-28]. Dostupné online. 
12. RITCHIE, Hannah; ROSADO, Pablo; ROSER, Max. Greenhouse gas emissions. Our World in Data. 2023-09-28. Dostupné online [cit. 2023-10-28]. 
13. Global CO2 emissions rebounded to their highest level in history in 2021 - News. IEA [online]. [cit. 2023-10-28]. Dostupné online. (anglicky) 
14. The Truth Behind the Climate Pledges – FEU-US [online]. [cit. 2023-10-28]. Dostupné online. (anglicky) 
15. Data tables – Data & Statistics - IEA. web.archive.org [online]. 2021-08-06 [cit. 2023-10-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-08-06. 

Externí odkazy

• Enerdata – Světová energetická a klimatická statistika
• International Energy Outlook – U.S. Energy Information Administration
• World Energy Outlook – IEA

Portály: Životní prostředí