|
Suntar-Chajata
Suntar-Chajata (rusky Сунтар-Хаята z jakutského Сунтар - hluboká řeka a Хаята - pohoří [1]) je horský hřbet na východní Sibiři. Bývá buď považován za součást Verchojanského pohoří, nebo za samostatný horský systém. Má středohorský ráz, jeho nejvyšším bodem je hora Mus-Chaja, vysoká 2959 metrů. Pohoří tvoří rozvodí mezi Severním ledovým (řeky Lena a Indigirka) a Tichým oceánem (Urak, Ochota a další). Tvoří také hranici mezi Chabarovským krajem a Republikou Sacha.
Většinu pohoří pokrývá tundra. Hranice lesa je ve výšce přibližně 1 300 metrů nad mořem, níže je východosibiřská mechová tajga, tvořená převážně modřínem dahurským (Larix gmelinii), při hranici lesa rostou porosty borovice zakrslé (Pinus pumila).
Horopis
Nejvyšší vrcholy
| Pořadí |
Název |
Nadmořská výška (m) |
Obtížnost výstupu |
Masiv [1] |
Horský uzel [1] |
poloha
|
| 1 |
Mus-Chaja [1] |
2959 |
1B, 2A |
severní |
Mus-Chaja |
62°36′35″ s. š., 140°56′19″ v. d.
|
| 2 |
Berill [1] |
2934 |
1B, 2A |
centrální |
Berill |
62°23′45″ s. š., 141°19′36″ v. d.
|
| 3 |
Rakovskogo [1] |
2888 |
1B, 2A, 2B |
jižní |
Judomský hřbet |
62°12′34″ s. š., 141°19′56″ v. d.
|
| 4 |
Moskovskaja Olympiada [1] |
2839 |
2A |
centrální |
Berill |
62°25′31″ s. š., 141°18′59″ v. d.
|
| 5 |
Nikišova [1] |
2820 |
1B, 2A |
centrální |
rozvodí Delkju - Azejkan |
62°18′46″ s. š., 141°25′27″ v. d.
|
| 6 |
Demokratičeskaja Rossija [2] |
2819 |
2A |
jižní |
Judomský hřbet |
62°2′41″ s. š., 141°22′8″ v. d.
|
| 7 |
2810 |
2810 |
2A |
jižní |
Judomský hřbet |
62°9′56″ s. š., 141°18′34″ v. d.
|
| 7 |
Pik Moskovskij [2] |
2810 |
1B |
centrální |
Berill |
62°22′48″ s. š., 141°20′3″ v. d.
|
| 9 |
Soguru-Chaja [1] |
2798 |
2A |
jižní |
Judomský hřbet |
62°4′4″ s. š., 141°20′50″ v. d.
|
| 10 |
Palatka [1] |
2797 |
1B, 2A |
severní |
Palatka |
62°43′22″ s. š., 140°37′56″ v. d.
|
| 10 |
2797 |
2797 |
2A |
severní |
Mus-Chaja |
62°34′4″ s. š., 140°51′21″ v. d.
|
Zalednění
V pleistocenních glaciálech pokrývalo pohoří Suntar-Chajata, spolu s okolními pohořími, štítové zalednění kordillerského typu. Tento štítový ledovec zřejmě obkružoval celé Ochotské moře a stékal až k jeho pobřeží, sněžná čára byla velmi nízko.[3] Plocha štítového ledovce pokrývajícího pohoří Suntar-Chajata, Verchojanské a Čerského, byla 1 240 000 km2.[4]
V dnešní době se v pohoří nachází už pouze horské zalednění. Celkem je zde 208 ledovců o celkové ploše 201,6 km2. Největší z nich dosahuje délky 7,2 km a plochy 7,5 km2, většinou však mají délku do 3 km. Nadmořská výška sněžné čáry se pohybuje mezi 2230 a 2440 metry nad mořem, její střední hodnota je 2350 m n. m. Splazy ledovců dotékají nejčastěji do výšky 2120 m n. m.[5]
Celé pohoří je v oblasti souvislého permafrostu. Při vodních tocích jsou v některých místech rozsáhlé naledě.
Největší ledovce pohoří [1]
| Název |
Délka (km) |
Plocha (km2) |
Masiv |
Horský uzel |
poloha
|
| bezejmenný (147) |
7,2 |
7,5 |
jižní |
Judomský hřbet |
62°4′ s. š., 141°20′ v. d.
|
| Palatka |
5,4 |
4,4 |
severní |
Palatka |
62°44′ s. š., 140°38′ v. d.
|
| Berill |
5,3 |
6,9 |
centrální |
Berill |
62°23′ s. š., 141°17′ v. d.
|
| bezejmenný (148) |
5,2 |
3,9 |
jižní |
Judomský hřbet |
62°4′ s. š., 141°22′ v. d.
|
| Bolšoj Mus-Chaja |
4,9 |
4,3 |
severní |
Mus-Chaja |
62°36′ s. š., 140°54′ v. d.
|
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e f g h i j k SEDOV, R.V. Chrebet Suntar-Chajata. Severo-vostok Rossii. Moskva: Sovětskij sport, 2001. Dostupné online. S. 352. (rusky)
- ↑ a b CHARČENKO, A.F. Zpráva o pěším a vodním pochodu 6. kategorie, provedeném v červenci-srpnu roku 1990 skupinou turistů Krasnogvardějského RTK Moskva po Jakutsku v oblasti hřebenů Suntar-Chajata a Judomského [online]. Moskva: www.skitalets.ru, 2006 [cit. 2012-08-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-07-03. (rusky)
- ↑ GROSSWALD, Mikhail G. Late-Weichselian Ice Sheets in Arctic and Pacific Siberia. Quaternary International. 1998, čís. 45–46, s. 3–18. (anglicky)
- ↑ MARCINEK, Joachim. Gletscher der Erde. Leipzig: Edition Leipzig, 1984. S. 214. (německy)
- ↑ DOLGUŠIN, L.D.; OSIPOVA, G.B. Ledniki. Moskva: Mysl, 1989. S. 447. (rusky)
Literatura
- SLEPCOV, I. Chrebet Suntar-Chajata [online]. Sankt Petěrburg: www.skitalets.ru, 2001 [cit. 2012-08-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-03-28. (rusky)
- GAMOV, A.G. Otčet o pěšechodnom turistickom putešestvii pjatoj kategorii složnosti po južnoj Jakutii [online]. Gorkij: Gorkovskij oblastnyj sovět po turismu i ekskursijam, 1975 [cit. 2012-08-01]. Dostupné online. (rusky)
- MASLOV, D. Po kriogenommu nagorju. Pěškom i po vodě (31.07.2009 - 19.08.2009) [online]. butter-walk.narod.ru, 2010 [cit. 2012-08-01]. Dostupné online. (rusky)
Externí odkazy
|
|
