Starkočský lom

Zdroje k infoboxu Přírodní památka Starkočský lom
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu)
Odhalené skalní stěny lomu
Základní informace
Vyhlášení	1. prosince 1985[1]
Vyhlásil	Okresní národní výbor Kutná Hora
Nadm. výška	228–230[1] m n. m.
Rozloha	0,51 ha[2][3]
Poloha
Stát	Česko Česko
Okres	Kutná Hora
Umístění	Starkoč, okres Kutná Hora
Souřadnice	49°55′59,16″ s. š., 15°29′53,16″ v. d.
Starkočský lom
Další informace
Kód	953
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Přírodní památky v Česku

Přírodní památka Starkočský lom je chráněné území nacházející se přibližně 1 km jihozápadně od obce Starkoč na Kutnohorsku. Jedná se o klasickou mineralogickou lokalitu^[4] (významný je zejména výskyt granátu almandinu)^[5] a bohaté naleziště zkamenělin, z nichž nejzajímavějšími jsou korál Isis miranda a houba Gribrospondia, jejíž výskyt je na území Česka unikátní.^[6] Botanicky není oblast významná, vzhledem k charakteru okolní krajiny je však útočištěm pro bezobratlé živočichy a ptáky.^[4] Ochrana území, které je v péči Krajského úřadu Středočeského kraje, byla vyhlášena v roce 1985.^[1]

Lokalita

Starkočský lom se nachází na Kutnohorsku, asi 9 km severovýchodně od Čáslavi v blízkosti obce Starkoč. Přírodní památka leží v nadmořské výšce 225 až 235 m, její plocha činí pouhých 0,61 ha. Lokalitu, hustě zarostlou křovinami, obklopují obhospodařovaná pole.^[4]

Pohled na lom zarostlý křovinami

Husté křoviny pokrývají velkou část území

Detailní pohled na skalní stěnu

Almandin v rule, typická ukázka minerálu ze Starkočského lomu

Historie lomu

V období předmnichovské republiky se zde těžil kámen, zejména pro výstavbu okresních komunikací v okolí.^[7] Ve 30. letech 20. století zde těžba ustala^[4] a lom byl zaplaven vodou, v 50. až 70. letech byl dokonce využíván občany blízkých obcí pro rekreační účely.^[6] 10. října 1985 (s účinností od 1. prosince 1985) byla lokalita vyhlášena přírodní památkou.^[1] V současné době (k roku 2011) je lom hustě zarostlý křovinami^[6] a vlivem poklesu hladiny podzemní vody je prakticky vyschlý.^[7]

Přírodní poměry

Geologie

Oblast Starkočského lomu je součástí kutnohorského krystalinika, je tvořena zejména pararulami a migmatity. Významným faktorem zde bylo působení moře v období svrchní křídy. Docházelo k ukládání příbojových usazenin slepence, vápence a slínovce, projevily se též erozní a abrazní účinky vody. Vzhledem k rozdílné tvrdosti hornin se zde selektivní erozí vytvořily prohlubně, tvarem připomínající obří hrnce, abrazního původu jsou pak prohloubeniny mělčí. V místních křídových sedimentech, které dosahují největší mocnosti v severozápadní části oblasti, se hojně vyskytují zkameněliny, např. korálů, dírkonošců či ramenonožců.^[4] Nejzajímavější jsou ale určitě mořský korál Isis miranda a houba Gribrospondia, kterou jinde v ČR nenajdeme.^[6]

Minerály

Starkočský lom je klasickým mineralogickým nalezištěm.^[4] Zajímavý je zde výskyt granátů v rulách, významný je zejména almandin.^[5] Ten může mít podobu krystalků či zrn červené barvy, často s nádechem dofialova či dohněda.^[8] Zde nalezené kameny dosahují velikosti až 5 cm, jsou však silně rozpukány^[5] a nehodí se proto pro šperkařské účely. Dále zde najdeme např. kyanit^[4] (modré, šedobílé či zelenkavé krystaly skelného až perleťového lesku),^[8] dumortierit^[4] (modré, zelenomodré, fialové či hnědé agregáty jemně sloupcovité struktury a skelného lesku)^[8] a modrý turmalín.^[9] Nalezeny zde byly také několik cm velké pecky arsenopyritu.^[10]

Flóra

Botanicky tato oblast není příliš zajímavá. Vzhledem k minulosti lokality zde nejsou vyvinuté půdy, nalezneme zde jen materiál odvalů obsahující jílovité a písčité půdy a úlomky rul. V současnosti jsou dominující vegetací křoviny a listnaté stromy, zejména šípek, trnka, hloh.^[4]

Fauna

Jelikož je tato křovinami hustě zarostlá oblast obklopena zemědělsky využívanou krajinou, stala se refugiem bezobratlých živočichů a ptáků. V době, kdy byl lom zaplaven, zde bylo navíc stanoviště četných obojživelníků (např. ropuchy obecné či čolka obecného) a vodního hmyzu.^[4]

Ochrana

Největší problémy jsou zde zapříčiňovány silným zarůstáním nálety a také zasucováním. Vegetace může mít na geologické útvary negativní vliv v důsledku narušování skalního podkladu kořenovým systémem, nezřídka zapříčiňuje také nepřístupnost lokality. Potenciálním rizikem pro minerály, zkameněliny apod. je také možné rabování ze strany návštěvníků.^[11]

Odkazy

Reference

1. PP Starkočský lom [online]. AOPK ČR [cit. 2010-11-22]. Dostupné online. 
2. Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19].
3. Nationally designated areas (CDDA). Dostupné online. [cit. 2021-06-26].
4. Chráněná území České republiky. Praha: Consult, 1996. 319 s. ISBN 80-902132-0-0. S. 87. 
5. BERNARD, J. H. Mineralogie Československa. Praha: Academia, 1981. 643 s. S. 501. [Dále jen Bernard - Mineralogie Československa]. 
6. BRUNER, Jaroslav. Starkoč u Čáslavi. Starkoč: Obecní úřad Starkoč, 2006. 109 s. S. 5–18. 
7. BRUNER, Jaroslav. Blízké okolí [online]. [cit. 2011-10-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-10. 
8. PAULIŠ, Petr. Minerály České republiky. Kutná Hora: Kuttna, 2003. 120 s. ISBN 80-86406-31-8. S. 70–74. 
9. Bernard - Mineralogie Československa, str. 123
10. Geologický výzkum Kutnohorska. Kutná Hora: Muzeum, 1964. 477 s. S. 24. 
11. Koncepce ochrany přírody a krajiny Středočeského kraje v letech 2006–2016 [online]. [cit. 2011-10-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-11-04. 

Literatura

• Zámečník J. & Čížek O.: Plán péče o Přírodní památku Starkočský lom na období 2008–2017. Msc. Depon. in: Krajský úřad Středočeského kraje, Praha, 44 pp.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Starkočský lom na Wikimedia Commons

Portály: Česko | Příroda