Střešní krytina

Střešní krytina je vnější povrch střechy, který chrání budovu před povětrnostními vlivy.

U šikmých střech je krytina většinou složena z drobnějších dílů, které svým tvarem a způsobem pokládání zabraňují protékání vody. Krytina plochých střech bývá tvořena souvislou nepropustnou (hydroizolační) vrstvou.

Druhy střešní krytiny

Tradiční skládané krytiny

Spalné

Došek (slaměný nebo rákosový).
Šindel – dřevěné desky klínovitého průřezu tradičně vyráběné štípáním, nověji i řezané (levnější, ale nižší trvanlivost).

Nespalné

Břidlicové desky (šablony) z přírodní horniny (břidlice je dobře štípatelná na tenké pláty), způsob kladení a tvar šablon: německý, anglický, francouzský, český, šupinový.^[1]
Střešní taška pálená.
- Bobrovka – plochá keramická taška, která se klade jednoduše nebo ve dvou vrstvách (dvojitě).
- Esovka – dvakrát zakřivená taška, která se částečně překrývá.
- Falcovka – plochá profilovaná taška s drážkami po obvodě.
- Hřebenáč – žlábkovitá taška, kterou se kryje hřeben střechy.
- Prejz – pálená střešní krytina z dílů dvou typů, dolní plošší (háky nebo korýtka) se zachytávají zubem za střešní latě, horní (prejzy nebo kůrky) se na ně kladou tzv. "na maltu", jejím předchůdcem je římská krytina tegulae-imbrices.

Moderní skládané krytiny

Střešní taška betonová (cement, písek, voda, pigmenty, nátěry)
Střešní šablony – tenké desky.
- Eternitové resp. vláknocementové ^{[pozn. 1]}, způsob kladení a tvar šablon: viz krytina břidlicová.
- Plastové, např. krytiny vyráběné recyklací plastů.
Asfaltový šindel – maloformátové asfaltové pásy s vnitřní výztuží ze skelné tkaniny nebo organické vlákniny a s minerálním posypem, vysekávané do různých tvarů.
Vlnitá krytina – velkoformátové desky, vlnité zakřivení zajišťuje tuhost, používají se různé materiály: plech, vláknitý cement (tzv. eternit), organická nebo skelná vlákna rohoží sycená živicí, sklolaminát, plexisklo, polykarbonát s vláknitou výztuží a další.
Fotovoltaické střešní tašky a pásy

Moderní velkoformátové krytiny

Profilovaná plechová střešní krytina, svým tvarem imituje střešní tašky, je však lehčí.
Střešní trapéz
Sendvičové panely s izolací z minerální vaty nebo polyuretanu.
Střešní krytina složená z fotovoltaických panelů.

Krytí souvislou vrstvou

Asfaltový nátěr na ploché střechy.
Asfaltové hydroizolační pásy (lepenka) spojované natavením.
Hydroizolační střešní fólie spojované lepením.
Plech – klempířsky zpracovaný, měděný nebo ocelový pozinkovaný, případně titanovaný, titanzinkový, hliníkový (obvykle s ochranným nátěrem), ale i olověný.
Prosklená konstrukce, případně s použitím jiného materiálu, např. polykarbonátových desek.
Zelená střecha – hydroizolační vrstva je překryta vrstvou zeminy a osázena vhodnou vegetací.

Galerie

Slaměná krytina (došky, Německo)
Dřevěný šindel (Dolní Město)
Břidlicová krytina (Holandsko)
Římská taška (tegulae imbrices)
Bobrovka (Švédsko)
Prejzy (Estonsko)
Pálená esovka (holandka)
Vlnité vláknocementové desky (tzv. eternit)
Fotovoltaická střecha, Spojené království

Související články

Pokrývač

Odkazy

Poznámky

↑ Vláknocementové desky dříve obsahovaly jako vláknitou výztuž azbest česky osinek, jehož vlákna po vdechnutí mohou způsobovat azbestózu případně rakovinné bujení (mezoteliom), moderní vláknocementové šablony obsahují organická, skelná nebo minerální vlákna a zdravotní riziko nepředstavují

Reference ´

↑ KOHOUT, Jaroslav; TOBEK, Antonín; MÜLLER, Pavel. Tesařství : Tradice z pohledu dneška. Praha: Grada Publishing, 1996. 256 s. ISBN 80-7169-413-4. Kapitola B. Krytina břidlová, s. 182, 185–188.