Je nápadně malý, dorůstá sotva 9–10 cm a náleží tak k vůbec nejmenším ptákům Evropy. V rozpětí křídel měří 13–17 cm a váží 6–12 g. Má krátké zavalité tělo, krátký ocas, který drží většinou vzpřímený a delší, tenký, na konci zašpičatělý zobák. Svrchu je hnědý, černě pruhovaný, spodinu těla má šedou, nad okem je patrný světlejší pruh. Oči má černé, zobák tmavě hnědý a končetiny světle hnědé. Obě pohlaví jsou si přitom zbarvením velice podobná.[2][3][4]
Hlas
Jeden z nejhlasitějších ptáků Evropy. Zpěv je velmi hlasitý, výrazný, kolísavý a náhle zakončený. Dále lze u něj zaslechnout také protáhlé varovné „cerrr“ nebo výrazné „tek tek“, kterým se ozývá při vábení.[2][3][5]
Rozšíření
Vyskytuje se téměř v celé Evropě s výjimkou části Skandinávského poloostrova a Islandu, na území severní Afriky, v západní, střední a východní Asii a v Severní Americe.[2][6] V závislosti na jednotlivých oblastech je pak buď stálý nebo tažný na krátkou vzdálenost.[2] Evropská populace druhu čítá na 23–40 miliónů párů.[7] Na území České republiky se vyskytuje celoročně, počet zde hnízdících párů čítá 100–200 000 a počet zimujících ptáků pak 70–140 000 jedinců.[5]
Žije v lesích všeho typu s hustým podrostem, také v parcích, zahradách a větších houštinách.[2][3]
Etologie
Zdržuje se především na zemi nebo těsně nad ní. Je celoročně teritoriální a s výjimkou hnízdního období samotářský. Výjimku představují pouze mladí ptáci, kteří mohou až do dosažení věku jednoho roku tvořit menší skupiny, a zimní období, kdy se na noc dospělí ptáci sdružují do menších skupin a vzájemně přitisknutí k sobě tak lépe přečkávají nepříznivé teploty.[4]
Potrava
Jeho potrava je zastoupena především živočišnou složkou. Tu představují zvláště pavouci, roztoči, malí korýši, stejnonožci, stonožky, hmyz, jeho vajíčka a larvy. Rostlinná složka, kterou tvoří semena a bobule, se v jeho potravě objevuje jen vzácně.[3][4][8]
Hnízdění
Hnízdí v rozmezí od dubna do července, a to dvakrát ročně. Samci jsou vysoce polygamní, což znamená, že jeden samec má ve svém teritoriu více hnízdících samic (nejčastěji 2–3, ve výjimečných případech až 4). Sám staví několik hnízd, z nichž si samice sama jedno vybere. Hnízdo umísťuje mezi kořeny stromů, do štěrbin ve zdi, kmenech stromu nebo ve skále, obvykle ve výšce pod 2 m nad zemí. Jedná se o uzavřenou kulovitou stavbu z trávy, mechu, lišejníků a listů s vchodem po straně. V jedné snůšce bývá 5–8 bílých, slabě skvrnitých vajec, na jejichž 14–16denní inkubaci se podílí pouze samice. O mláďata, která hnízdo opouští po 15–18 dnech, pak pečují oba rodiče. Střízlík obecný bývá také častým hostitelem kukačky.[4][8]
Dožívá se průměrně 3–4, ve výjimečných případech i 6–7 let.[4]