Střížovice (německyStrizowitz nebo Strisowitz) jsou malá vesnice, část města Chlumec v okrese Ústí nad Labem. Nacházejí se asi 3,5 kilometru jihovýchodně od Chlumce a jeden kilometr na jihozápad od Všebořic, městské části Ústí nad Labem. Střížovice leží v nadmořské výšce 210–290 metrů na severozápadním svahu Střížovického vrchu.
Nejstarší dochované pojmenování obce je Střiežov, listina z roku 1429 uvádí jméno Strziezowie. To je zřejmě odvozeno od mužského osobního jména Střiež (Střezimír, Střezivoj) a od toho je odvozeno jméno Střežův dvůr, ves Střiežoviců, lidí Střiežových.[3]
Historie
Původně slovanská okrouhlice z 11. století byla součástí panstvíKrupka do 14. století. První písemná zmínka je z roku 1429, kdy ves patřila k panství Jana z Všebořic. Mezi lety 1513 a 1848 byla součástí chlumeckého panství, malá část patřila k panství předlickému.[4] Po druhé světové válce bylo z obce vysídleno do té doby převažující německé obyvatelstvo. Od roku 1957 byly spolu s Podhořím osadou vsi Všebořice, roku 1961[4] nebo 1963[5] byla část katastru Střížovic připojena ke vsi Český Újezd (Střížovický vrch byl součástí Všebořic, které byly později připojeny k Ústí nad Labem). Od roku 1976 se i s Českým Újezdem staly součástí Všebořic a tedy Ústí nad Labem.[5] Od roku 1990 jsou Střížovice součástí Chlumce.[4]
Obyvatelstvo
Při sčítání lidu v roce 1921 ve vsi žilo 109 obyvatel (z toho 56 mužů), z nichž byli tři Čechoslováci, 103 Němců a tři cizinci. Kromě jednoho příslušníka nezjišťovaných církví se hlásili k římskokatolické církvi.[6] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 94 obyvatel: šest Čechoslováků, 84 Němců a čtyři cizince. S výjimkou jednoho evangelíka a jednoho člověka bez vyznání byli římskými katolíky.[7]
Střížovická studna pochází z roku 1695, na návsi ji nechal zbudovat Jan František Kolovrat Krakovský, majitel chlumeckého panství.[4] Studna je hluboká 26,5 m, původně byla zastřešená barokní osmibokou dřevěnou stavbou s jednoduchou jehlancovou střechou a vybavená dřevěným rumpálem a pastorkem. Zřejmě v 18. století byla na vrchol jehlance osazena vížka s cibulovou bání, lucernou a zvoničkou. Nedaleko studny byl v roce 1736 postaven krucifix, později zde vznikla hospoda U zlaté studny.[10] Zvonička byla odstraněna při opravách studny v roce 1939.[11]
V roce 1977 byla nadzemní část studny přenesena do nově vznikajícího skanzenu lidové architektury v Zubrnicích.[10][12] Jiné prameny uvádí rok 1986.[4] Dřevěný rumpál s převodovou soustavou ozubených kol se zachoval jen částečně. Na kamenném pažení studny jsou medailony s latinským nápisem „Amor Dei et proximi causa fontis 1695“, tedy „Láska k Bohu a bližnímu stvořila studnu 1695“.
Od roku 2011 obnovuje místní občanské sdružení LEVIL s podporou města Chlumec a Ústecké komunitní nadace dřevěnou nástavbu studny. Na konci roku 2015 byly práce na stavbě repliky barokní studny hotové.[13]
Kaple svaté Anny (Panny Marie Pomocné) stála u silnice směrem na Předlice naproti vesnickému rybníku. Byla postavena v roce 1852 na místě staršího kostela. Někdy kolem roku 1970 byla na jejích základech postavena hasičská zbrojnice.[4]
↑SEVERNÍ POLABÍ - OBCE ÚSTECKA - Střížovice [online]. Ústecká kulturní platforma 98 [cit. 2015-11-07]. Dostupné online.
↑ abcdefJIŘÍ, Souček. Obrazová rukověť obcí a církevních staveb v okrese Ústí nad Labem. Ústí nad Labem: Okresní úřad Ústí nad Labem, Archiv města a Muzeum města Ústí nad Labem, 1999. 384 s. ISBN80-86067-41-6. S. 246–247.
↑ abElektronické inventáře fondů Archivu města Ústí nad Labem [online]. Archiv města Ústí nad Labem [cit. 2015-11-06]. Dostupné online.
↑Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 185.
↑Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 387.