Skála nebo skalisko je označení pro větší souvislý výchoz skalních hornin na zemský povrch, který může být lehce zvětralý. Skály mohou mít charakter terénních stupňů, osamělých skal či skalisek. Vznikají zvětráváním, erozí a denudací hornin, které mají obvykle selektivní ráz.
Druhy skalních tvarů
Podle své geneze, pozice a polohy mohou mít skalní tvary specifická jména:
Rozsáhlejší území se skalami jsou nazývány skalními městy.
Porost sleziníku červeného uchyceného ve skalních štěrbinách
Rostlinstvo na skalách
Skály jsou obývány rostlinnými společenstvy skalních štěrbin, tzv. chasmofyty. Skály jsou extrémními stanovišti: jejich extrémní charakter je odvislý nejen od horninového substrátu a jeho vlastností, ale také od vnějšího tvaru, orientace a expozice skalních stěn. Problémem pro rostliny je zejména vysychání a nedostatek půdy, která je navíc průběžně vyfoukávána větrem či vyplavována deštěm, a veliké teplotní výkyvy na stanovišti. V létě se skály silně přehřívají, v zimě jsou naopak vystaveny většímu mrazu kvůli nedostatku sněhové pokrývky, led navíc během dne roztává a v noci zase mrzne, což čechrá půdu a trhá rostlinám jemné kořeny. Takové podmínky umožňují růst pouze dobře adaptovaným skalním specialistům (petrofytům), což jsou ve středoevropských podmínkách především různé kapradiny, případně též lomikameny, rozchodníky a jiné rostliny, často sukulenty. Příkré vlhké skály bývají porostlé lišejníky či řasami.
Skály se svislými stěnami se staly svou nedostupností a neschůdností předmětem zájmu lidí, kteří se snaží zdolat přírodou vytvořené převýšení. Při jejich překonávání si každý lezec volí styl, jakým skálu zdolává (volné lezení a technické lezení).
Odkazy
Reference
↑ Asplenietea trichomanis • Pladias: Databáze české flóry a vegetace. pladias.cz [online]. [cit. 2021-01-29]. Dostupné online.
