Skalní věž

Skalní věže „Starosta a starostová“ v Adršpašských skalách
Skalná päsť u Lískové na Slovensku

Skalní věž je přírodní geomorfologický tvar a strukturně denudační tvar reliéfu. Jedná se o izolovaný, vysoký a často též štíhlý sloup či hranol, svým tvarem připomínající věž. Specifickým typem skalní věže je skalní jehla.[1]

Vznik

Tower of Babel (Babylónská věž) v Garden of the Gods (Colorado Springs, USA)

Skalní věž vzniká v důsledku mechanické eroze, a to postupným rozčleňováním a destrukcí tabulové plošiny či skalnatého horského hřebene.[1] Její tvar je důsledkem mechanického zvětrávání a odnosu horniny, popřípadě odsedání svahu. Na mořském pobřeží vznikají skalní věže abrazí a izolací odolnějších partií podemílaného a obrušovaného pobřežního srubu (klifu).[2]

Výskyt

Skalní věže se vyskytují v nejrůznějších částech světa. Nacházejí se na okrajích vysokých hor a tabulových plošin, například svědeckých vrchů v aridních oblastech, nebo na silně rozrušených skalnatých pobřežích. Nejčastěji se ovšem vyskytují v oblasti pískovcových skalních měst.[2]

Skalní věže ve světě

Na evropském kontinentě jsou patrně nejznámější četné skalní věže v  Saském Švýcarsku ve Spolkové republice Německo. Na americkém kontinentě můžeme jmenovat například pískovcové skalní věže v přírodní rezervaci Garden of the Gods v oblasti Shawnee National Forest ve státě Illinois (USA). Výrazné skalní věže a jehly se nacházejí i v další lokalitě jménem Garden of the Gods v Colorado Springs (Colorado). Pozoruhodné skalní tvary se vyskytují také v oblasti Kapadokie v turecké provincii Nevşehir.

Výskyt na Slovensku

Na Slovensku se skalní věže vyskytují v nejrůznějších typech hornin. Nacházejí se například v žulách v nejvyšších polohách Vysokých Tater (např. mohutná Jastrabia veža nad Zeleným plesem), nebo v neovulkanitech (národní přírodní rezervace na vrchu Sitno ve Štiavnických vrších) či v travertinech v národní přírodní rezervaci Dreveník v okrese Spišská Nová Ves.[2]

Dalším příkladem jsou slepencové věže v Súlovských skalách a sousední Paštině Závadě. Příkladem vápencových je Hričovská Ihla (z části bývalý lom).

Výskyt v Česku

Pískovcové skalní věže

Na území České republiky je výskyt skalních věží velmi četný. S ohledem na příhodné podmínky pro jejich vznik se nacházejí zejména v kvádrových pískovcích české křídové pánve. Jsou to geomorfologické celky, jako je Ralská pahorkatina, Děčínská vrchovina, území CHKO Kokořínsko - Máchův kraj, CHKO Český ráj, PR Prachovské skály, NPR Adršpašsko-teplické skály či NPR Broumovské stěny.

Žulové skalní věže

V České republice se vyskytují také větší či menší věže ze žuly. Mezi nejznámější patří ty na území národní přírodní památky Svatošské skály, v CHKO Jizerské hory, nebo věže Kapucín a Soví věž na Kapucínských skalách u obce Lubenec.[3]

Jiné horniny

Ojedinělé se v České republice vyskytují také skalní věže z jiných hornin, zpravidla ale nedosahují takových výšek. Například Ďáblova kazatelna na Bořeni (znělec), Hřebenáč v Moravském krasu (vápenec) či Špičatka u Roztok u Křivoklátu.[4]

Poznámka

Skalní věže jsou významným krajinotvorným prvkem, který je často sportovně využíván pro horolezectví.

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b SMOLOVÁ, Irena; VÍTEK, Jan. Základy geomorfologie: vybrané tvary reliéfů. Olomouc: Univerzita Palackého, 2007. 189 s. ISBN 978-80-244-1749-3. S. 57–58. 
  2. ↑ a b c RUBÍN, Josef; BALATKA, Břetislav. Atlas skalních, zemních a půdních tvarů. 1. vyd. Praha: Academia, 1986. 385 s. S. 68–69. 
  3. ↑ Pavel Fajgl, Otokar Simm, Milan Vrkoslav: Jizerské hory, horolezecký průvodce, NH Savana, 2. vydání 2010
  4. ↑ Lezecký průvodce Krušných hor, Středního Poohří a Českého středohoří, 3. vydání, Horoklub Chomutov, 2005

Literatura

Související články

Externí odkazy

Strategi Solo vs Squad di Free Fire: Cara Menang Mudah!