Sjednocená východoindická společnost[1] (označovaná též jako Nizozemská nebo Holandská východoindická společnost (nizozemskyVereenigde Oost-Indische Compagnie) byla založena v roce 1602 jako první akciová společnost vůbec. Koncem 16. století ovládali Portugalci v oblasti Indického oceánu obchod s kořením, na kterém chtěli získat účast nizozemští mořeplavci. Za účelem rozdělení rizika a zisku spojeného s obchodováním s východní Indií společnost založili bohatí obchodníci z Amsterdamu.
Předchůdci
První výprava nizozemských lodí do Asie začala v roce 1594, kdy se devět nizozemských kupců spojilo a založilo jednorázovou Společnost vzdálených zemí. Expedice sestávala ze čtyř lodí – Hollandia, Amsterdam, Mauritius a Duyfken pod velením Cornelise de Houtmann a Gerrita van Beuningen. Výprava vyplula 2. dubna1595 z kotviště u ostrova Texel a zamířila do Indonésie. Po cestě většina posádky zahynula na kurděje, přesto se expedice dostala do Bantamu na Jávě za 15 měsíců. Zde se dostala do střetu s místními domorodci a musela urychleně odplout. Pro nedostatek posádky byla dokonce opuštěna loď Amsterdam. Zpět do Nizozemska dorazila v roce 1597, cestu přežilo 87 námořníků z celkových 240. Finančně byla neúspěchem, ukázala však, že je možné využít cestu Portugalců kolem mysu Dobré naděje a dostat se tak do Indie a dále do Indonésie. Expedici v dalších šesti letech následovalo 15 výprav o celkovém počtu 65 lodí, sponzorovaných celkem 8 různými společnostmi.[zdroj?]
Historie
Faktorie Sjednocené východoindické společnosti v Bengálsku, 16651 duit mince z roku 1735, ražená v Holandsku pro VOC
Jelikož se do Asie mezi léty 1595–1601 vypravilo 16 obchodních expedic a většina z nich se vrátila s cenným nákladem, nastal úpadek cen koření v Nizozemsku a přitom nárůst výkupních cen v Asii, což mělo za následek nerentabilitu podnikání v tomto oboru. Z rozhodnutí generálních stavů Nizozemské republiky byla 20. března1602 založena jednotná společnost – Vereenigte Oost-Indische Compagnie. Této společnosti byl od vlády zaručen obchodní monopol mezi mysem Dobré naděje a Magellanovým průlivem s právem uzavírat smlouvy se sousedními státy, v nových oblastech jmenovat správní úředníky a udržovat ozbrojené síly. První ztráta území pro Portugalce přišla v roce 1603, kdy Nizozemci zabrali ostrov Ambon. V letech 1605 a 1606 získali Molucké ostrovy a v roce 1641Malaku v Malajsii. Poražení Portugalců v roce 1656 přineslo Nizozemcům vládu nad Cejlonem, s jeho drahými kameny, perlami a skořicí, v letech 1661–1663 je vyhnali i z Kóčinu a Kalikatu v Indii. Do roku 1755 získali Nizozemci kontrolu nad většinou ostrova Jávy. Východoindická společnost (respektive její pověřenec Jan van Riebeeck) také založila v roce 1652 vlastní osadu na mysu Dobré naděje – Kapské Město (Kaapstad).
V 18. století se z loďařské obchodní společnosti stala oblastní správa zabývající se zemědělskou výrobou. Ta začala dodávat do Evropy produkty z indonéských ostrovů. I přesto společnost pomalu upadala. Její monopol začali nejdříve narušovat pašeráci a po pařížské smlouvě v roce 1784 se přidali Britové z Britské východoindické společnosti, kteří také získali právo obchodovat s Východní Indií. S platností ke dni 31. prosince1799, kdy bylo Nizozemí podřízeno napoleonské Francii, byla společnost definitivně zrušena nizozemskou vládou, která také převzala všechny její dluhy a majetek.[zdroj?]
Odkazy
Reference
↑ O společnosti, která přepsala dějiny byznysu. E15.cz [online]. [cit. 2019-03-28]. Dostupné online.
Literatura
BATEMAN, G.; EGANOVÁ, V. Encyklopedie Zeměpis světa. [s.l.]: Barnes and Noble Inc., 1993. ISBN80-901727-6-8.
STANĚK, Karel. Soupeření Portugalců a Nizozemců o monopol v obchodu s kořením, 1601 – 1669. Historický obzor: časopis pro výuku dějepisu a popularizaci historie, 2011, 22 (7-8), s. 146-155. ISSN 1210-6097.
WANNER, Michal. Sedmiletá válka v Orientu. Praha: Libri, 2001. 255 s. ISBN80-7277-034-9.
WANNER, Michal. Říše koření, kalika a čaje: dvě století Nizozemské východoindické společnosti. Historický obzor, 2002, 13 (11/12), s. 242-253. ISSN 1210-6097.
.jpg)
